Momana přečtené 45

Zločin a trest 2004, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Tohle je absolutně brilantní dílo. Je mi trochu smutno z některých komentářů lidí, kteří jej zkrátka vůbec nepochopili. Ne, nejde o obraz Ruska, ale o obraz lidské duše, který je naprosto geniálně pojat. Jako psycholožka se mám od pana Dostojevského i ohledně psychologie stále co učit a smekám klobouk. Určitě se k ní v životě vrátím ještě spoustukrát. Postaba Razumichina a Soni budou už navždy jedny z mých oblíbených literárních hrdinů. Přináší do temného světa světlo a naději, kontrast. Všechno je dokonale promyšlené, zajímavé, a i přes náročnost také velmi čtivé. Navždy díky za taková díla!... celý text

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

Nejedná se o pouhý románek z červené knihovny. Jedná se o hluboce promyšlenou a srdcervoucí knihu, která ve čtenářich zanechá stopy. Postavy si zamilujete, knihu stejně. Vřele doporučuji!... celý text

Bez dcerky neodejdu 2002, Betty Mahmoody

Výborná kniha, určitě popisuje Iránskou kulturu a posílá čtenářům varovné signály. Srdcervoucí a napínavé.

Mistr a Markétka 1969, Michail Bulgakov

Pokud umíte o knihách trošku přemýšlet a neberete literaturu jen jako kopec zábavy, tuhle knihu si zamilujete. Brilantně napsané, zajímavé myšlenky, postavy, děj, a hlavně smysl za tím vším. Nenechte se odradit lidmi, kteří nepochopili :)... celý text

Měděný jezdec 2004, Paullina Simons

Od knihy jsem měla velké očekávání kvůli všem doporučením a velmi dobrého hodnocení celkově. Nemůžu říct, že jsem úplně zklamaná a že se mi nelíbila vůbec, ale rozhodně jsem čekala něco víc a nepřirostla mi k srdci tak, jak jsem doufala. Knížka mě zaujala hlavně kvůli blokádě Leningradu, která je mi historicky hodně blízká, protože v ní žili prarodiče a tímto románem jsem si jejich tehdejší život chtěla trošku přiblížit. To se podle mě autorce povedlo moc dobře, přiblížila celý průběh blokády a životy, myšlenky a psychiku lidí. Přesně tyhle části knihy mě bavily nejvíce, a i když působily hodně depresivně, vyvolalo to ve mně nějaké emoce, což je podle mě u knih, a především románů nejdůležitější. Hlavní dějová linie, tj. příběh Taťány a Alexandra se mi ale líbil méně a spíš působil jako typické klišé. Nelíbilo se mi, jak se Taťána chovala ke své sestře a celou dobu ji neřekla pravdu o svém vztahu s jejím snoubencem. To mi zprotivilo Taťánu i Alexandra a jejich další problémy jsem už nedokázala brát vážně. Jak se mi líbil začátek a střed, ke konci, po smrti Dáši, šlo všechno z kopce a celý ceněný román, který popisoval průběh blokády, nakonec líčil jen intimní život partnerů. Stěží jsem knihu dočetla, a to se mi v mnoha směrech opravdu líbila. Nejvíc se mi na knize nelíbil „okrajový“ politický záměr, který byl v knize tak často vidět, že jsem to nemohla překousnout. Kniha pomluvila zkrátka všechno, co je ruské-jejich literaturu, historii, památky, chování lidí, jejich názory atd., zatímco na druhou stranu přecenila všechno, co bylo z Ameriky. Nakonec americká zmrzlina byla v knížce více ceněná, než celý ruský Leningrad. Většinou mi podobné narážky nevadí, akceptuji názory autorů, ale věty „Usmál se na mě svým krásným americkým úsměvem“ nebo „Jeho krásné americké oči“ mě přiměly knihu zase na chvíli odložit. I přes všechna negativa se mi kniha poměrně líbila, a protože pochybuji, že jsou všichni takoví rusomilové jako já, a že by jim „anti ruské“ narážky vadily, doporučila bych ji asi všem, kteří mají rádi romány a odpočinkové čtení a nevadí jim přehnané sexuální pasáže a nesympatičtí hrdinové.... celý text