danazeskolky
přečtené 542
Pačinko
2019,
Min Jin Lee
Knihu jsem si nejdříve půjčila, že by mohla být zajímavá, ale pak jsem nějak ztratila odvahu se do ságy z úplně jiné kultury pustit. Později mi ji kamarádka vychválila, tak jsem tomu dala další šanci. Rozhodně nelituji. Není třeba se bát korejských a japonských jmen, děj hezky srozumitelně plyne. Určitě velký bonus je seznámení s korejskou kulturou a osvětlení, jak to v dějinách vlastně bylo (myslím vztahy mezi Japonci a Korejci). Některé osobní příběhy byly víc zajímavé, jiné méně, někdy mi chyběly informace o dalších osudech. Trochu jsem se nudila ve 2. třetině, přišlo mi to takové ploché, ale pak se to zase víc rozjelo. Asi si to vůbec neumíme představit, jaké to je být cizincem v rodné zemi... Knihu určitě doporučuji k přečtení.... celý text
Černá slunce
1976,
Vojtěch Steklač
Četla jsem z důvodu, že se vztahuje k mému regionu (Příbramsko). Až na to občasné oslovování soudruhu a plnění norem se mi knížka líbila. Měla takový hezký starodávný nádech. Navíc se tam zmiňovala stavba Orlické přehrady, se kterou souviselo pozdější zatopení některých vesnic. Milé bylo oslovování "pražský chlapeček". Připomínalo mi to staré filmy pro pamětníky. A hezký nápad s připodobením vrásek horníků s černým sluncem.... celý text
Černý cukr
2019,
Miguel Bonnefoy
Fakt jsem netušila, do čeho jdu. A vlastně jsem našla malý poklad. Nádherně vykreslená atmosféra, byla jsem tam s nimi. Smutné, ale krásné.
Očista
2010,
Sofi Oksanen
Bylo až symbolické, že jsem knihu dočítala ve dnech, kdy začalo Rusko invazi v Ukrajině... V knize sice jde o Estonsko, ale ty praktiky ruských mocných zůstávají stejné. Ale hlavní jsou osudy, zde dvou žen pokrevně příbuzných, v některých momentech velmi souznívajících, jindy zase svojí podobou a připomínkou stejně prožitého zla až nenávistných. Navzdory těžkému obsahu je styl psaní nesmírně lehký a poetický. Kniha rozhodně stojí za přečtení.... celý text
Běsa
2018,
Dita Táborská
Je mi líto těch, co to po***, taky toho velmi pozdního setkání babičky s vnučkou, ale aspoň že tak, hodně mě čílila Sabina, nemůžu se ji však moc divit. Líbily se mi vnitřní úvahy a popisy, např. nezpracované emoce, které pak hnisají v dutinách. Přiblížení světa feťáků a jak do toho snadno spadnout, to byla taky síla. Paní Bůh a pan Smrta byli dost originální, nerušilo mě to. Deník už byl vlastně za odměnu, že jsem zůstala čistá uprostřed vší té špíny a bolesti. Aspoň že Malka našla sama sebe. Silný zážitek.... celý text
Porodní bába od řeky Hope
2016,
Patricia Harman
Moc se mi líbilo. Je to zase úplně z jiného soudku, než běžně čtu. Úplně jsem si představovala tu krajinu, obydlí, lidi... Úžasně popsané porody. Jsem v údivu, že porodní báby pracovaly dost často zadarmo a jak k nim někdy byli lidé nespravedlivě zlí. Líbila se mi ta syrovost a přímočarost venkovských lidí. Obdivuji hlavní hrdinku, jak dlouho dokázala své tajemství držet a zvládnout takovou tíhu.... celý text
Malinka
2017,
Dita Táborská
Mnoho, mnoho komentářů, co ještě napsat? Někdo už vyjádřil podobný pocit, že přibližně uprostřed knihy to začalo nějak drhnout, pak se to zase rozjelo. Hlavně to bylo "rande" Alice s Malkou a alkoholem. Připadalo mi to nějak divné a prostě jsem tomu vůbec nevěřila. Pak se to začalo zlepšovat a jelo až do konce. Bůh mi nevadil. Celkově musím uznat, že dost dobrý. Samozřejmě mě také rozčilovalo chování některých postav, ale bylo to vlastně pochopitelné. Roman se podle mě nějak zvláštně přeměnil, něco mi ke konci přišlo dost uspěchané. Pocity ve mně asi zůstanou dost dlouho a to je u knihy podstatné.... celý text
Rodina odvedle
2019,
Sally Hepworth
Byla to pro mě oddechovka. Občas potřebuji "proložit" ty ostatní těžší, které ráda čtu. Souhlasím s Amitiel76, že je dobré si udělat tahák. Měla jsem jména žen a jejich manželů, jaké mají děti a tu hlavní pikantnost ve vztahu. Za čas asi taky nebudu vědět, o čem to přesně bylo... Ale ráda jsem se ke knize utíkala, byl to relax.... celý text
Trny v čase
2019,
Jan Tomeš
Když se někomu kniha nelíbí, nemusí ji dočítat do konce... ;-) Mně se líbila. Mám sice určité malé výhrady (např. mi je divné, proč se nesnažila Anna Marie později hledat dceru, když mohla jít za svou babičkou), ale celkově hodnotím kladně. Je to jen takový lehký průnik do světa filozofie a esoteriky, nemám pocit, že mělo jít víc do hloubky, prostě to jen tak hezky plynulo. Připomnělo mi to řadu knih již dříve čtených a znovu mám chuť zkusit také vstávat ráno dřív a mít nějaký čas pro sebe a hlavně v klidu :-)... celý text
Klíč k minulosti
2007,
Tatiana de Rosnay
Určitě hodně čtivé, i když zpočátku mi připadalo moc emotivně vypjaté. Pak jsem si asi zvykla. Z posledních kapitol jsem trochu rozpačitá, pro mě by být nemusely. Určitě je dobré si připomínat pohnutou historii, i když není na co být hrdý. A myslím si, že nejde minulost za sebou zcela zavřít, člověka to stejně dožene. Ale mně se to povídá, já nic z toho nezažila... Naštěstí.... celý text
Listopád
2021,
Alena Mornštajnová
Byla jsem po přečtení v takové depresivní náladě, že jsem vůbec neměla chuť psát komentář, až s velkým zpožděním. Stručně shrnu: je dobré si přečíst, abychom si uvědomili tu nesamozřejmost naší relativní svobody. Jinak souhlasím s mnohými, že osudy postav nezalezly příliš pod kůži. Asi ze strachu, abych se nenamočila do něčeho zakázaného ;-)... celý text
Patrová hospoda
1943,
Bedřich Svatoš
Knihu jsem sehnala v antikvariátě a přiznám se, že mi šlo hlavně o to, že se děj odehrává v místech, kde žiju (na Příbramsku). V knize se sice píše Povalov, ale ve skutečnosti jde o Milín (čemuž nasvědčují mnohé indicie v textu). Byla jsem překvapena, jak mě děj knihy zaujal. Úplně jsem se přenesla do doby dávno minulé, obrazy se mi odvíjely před očima - úplně jako bych je viděla ve filmu. Kolikrát jsem si při čtení knih z války a koncentráků říkala, jak to mohli tenkrát lidé vůbec přežít... A v této knize sice nebylo nelidské nacistické běsnění, ale obyčejní lidé, kteří potřebovali uživit sebe a svou rodinu, to měli mnohdy tak těžké, že si to dnes ani nedokážeme představit. Bylo mi líto malého Vojty a vlastně všech malých dětí, které se v románu vyskytovaly. Ta jejich neukojená potřeba projevů lásky, třeba jen v podobě obyčejného pohlazení... Nespravedlnost, dřina, těžký život učedníků a tovaryšů. A přesto spousta krásných chvil a zážitků. V knize není ani slovo o sexu, přesto tam byly těhotné ženy a malé děti :-)... celý text
Dobrodruzi hlavního proudu
2002,
Jiří Hájíček
Divné. Asi jako celá 90. léta. Jako retro vzpominka to ujde, ale některé pasáže mi dost vadily. Hlavní postavy (až na Davida) takové nemastné, neslané... Pan Hájíček se asi teprve rozepisoval. Něco zajímavěho tam ale bylo, třeba ten parfém...... celý text
Lustr pro papeže
2019,
Jan Tománek
Knihy tohoto typu by měly mít podporu už při vydávání. Bylo by dobré začlenit do výuky dějepisu (2. stupeň, střední školy). Když jsem byla na exkurzi v Památníku Vojna (také bývalé komunistické vězení pro politicky nevyhovující), říkala jsem si, že to snad ani nemohla být pravda... A v této knize na mne ta hrůza opět dolehla. Souhlasím však s názorem, že ke konci příběhu je obviňování nás všech trochu nepřesné. Není přece pravda, že vždy všichni mlčeli. Co zavraždění lidé v r. 1968? Co Palach? Co spousta zavřených lidí, kteří se odmítali přizpůsobit? Ke knize ještě jen toto: uvítala bych aspoň zmínku, co bylo dál s kamarády- trampy. Jestli se ještě někdy viděli. A také by mě zajímal výklad odborníka, jak bylo možné, že Míla byl na začátku ve vězení mnohem déle, než zněl rozsudek? Pak už to bylo jasné, útěk, revolta atd. V 50. letech by mě to nepřekvapilo, ale v 70.?... celý text