Každý má nějaký příběh. Najde Janice odvahu vyprávět i ten svůj...?

novinky

PR článek,
Každý má nějaký příběh. Najde Janice odvahu vyprávět i ten svůj...?

Sally Page: SBĚRATELKA PŘÍBĚHŮ

Janice ví, že lidi nejlépe poznáte prostřednictvím jejich příběhů. Díky nedávno ovdovělé Fioně a jejímu synovi Adamovi, opernímu zpěvákovi Geordiemu, nesmělému řidiči Euanovi, příšerné paní Jojojo a jejímu foxteriéru Deciovi má Janice jedinečnou možnost nahlédnout do životů lidí, u nichž každý den uklízí.
Když začne pracovat u svérázné dvaadevadesátileté paní B., objeví se někdo, kdo si chce vyslechnout také ji. Janice se tomu však brání – ona příběhy jen sbírá, sama žádný nemá. Alespoň ne takový, o který by se mohla podělit. Ale paní B. dobře ví, že v Janice se skrývá víc, než se na první pohled zdá...

Ukázka z knihy:
Jednou se dívala, jak slavná anglická herečka, Miláček národa, přebírá Oscara. Ta ve svém projevu popisovala své začátky, když pracovala jako uklízečka, stála před zrcadly v koupelnách cizích lidí a držela záchodovou štětku, jako by to byl Oscar. Janice přemýšlela, jak by to asi dopadlo, kdyby se Miláček národa přece jen neprosadil. Dělala by pořád ještě uklízečku? Jsou skoro stejně staré – táhne jim na padesát – a připadá jí, že jsou si dokonce i trochu podobné. No (musí se usmát), tak podobné zase ne, ale jsou podobně nevysoké, což naznačuje, že k stáru budou mít podsaditou postavu. Říká si, jestli by Miláček národa také začal schraňovat příběhy cizích lidí.
Vlastně už si nevybavuje, co ji k tomu přimělo. Možná to byl život, který pozorovala, když autobusem putovala cambridgeským venkovem za prací? Nebo to byl útržek rozhovoru, který zaslechla, když čistila umyvadlo? A brzy (když utírala prach v obýváku nebo odmrazovala lednici) si všimla, že se jí lidé svěřují se svými příběhy. Možná to tak dělali vždycky, ale teď je to jiné, teď všechny ty příběhy směřují k ní a ona jim jde naproti. Ví, že je otevřenou nádobou. Když příběhům naslouchá, tak dává malým přikývnutím najevo, že je jí vše jasné: že pro řadu lidí je prostou nádobou, do které můžou nalít svá tajemství.
Ty příběhy často jsou naprosto nečekané; občas zábavné a poutavé. Někdy bývají plné lítosti a jindy zase životního optimismu. Domnívá se, že s ní lidé mluví také proto, že jejich příběhům věří. Z nečekaných zvratů má radost a všechno jejich přehánění přijímá. Když je pak večer doma s manželem, který na ni místo příběhů chrlí spíš proslovy, vzpomíná na ty nejoblíbenější a jeden po druhém si je vychutnává.


Sally Page se po studiu historie přestěhovala do Londýna, kde pracovala v reklamě. Ve volném čase se na večerní škole věnovala floristice a nakonec si otevřela vlastní květinářství. Pochopila, že tato místa nabízejí jedinečný vhled do lidských příběhů, a začala tento pestrobarevný život zachycovat prostřednictvím fotografií a také knih. Kromě toho založila firmu na výrobu plnicích per Plooms.co.uk.
Ve svém debutovém románu Sběratelka příběhů propojuje svou lásku k historii a psaní s neutuchajícím zájmem o lidské osudy.
V současné době žije v Dorsetu. Její nejstarší dcera Alex studuje medicínu a mladší dcera Libby je také spisovatelkou.
Více se o autorce dozvíte na https://sallypage.com/

Sally Page: Sběratelka příběhů, přeložila Jana Kordíková, vydává nakladatelství Kalibr, 320 stran, doporučená cena 429 Kč - Koupit knihu můžete zde.


Sběratelka příběhů Sběratelka příběhů Sally Page

Už si nevzpomíná, čím její sbírka začala. Snad útržkem rozhovoru, jež zaslechla při mytí dřezu? Brzy (při utírání prachu či odmrazování ledničky) si všimla, že jí lidé vyprávějí své příběhy. Možná to tak dělali vždy, ale teď je to... více

Přejít na komentáře (2)