Vendula39
komentáře u knih
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Elegie se mi velmi líbily, protože mám ráda humorné básně. Nejvíce mě zaujalo zobrazení černého buldoga, měsíčku nebo verš o borovském kostelíčku. Určitě si na tyrolské elegie ještě někdy vzpomenu a znovu si je ráda přečtu.
Krysař
Viktor Dyk
Již krátce předtím, než jsem se rozhodla jovelu přečíst, tak jsem již dopředu věděla o čem zhruba je. Děj se mi líbil, nejvíce mne zaujala postava Sepa Jergena, který prostě všechno jednoduše pochopil později než ostatní. Každý z nás je nějaký a to se nám Krysař celou dobu snažil říct, že není důležité jak se ve skutečnosti.jmenuje, anebo odkud přišel, ale ro jaký člověk je.
Sítě
Petra Dvořáková
Každý žijeme v určité síti. Někdo je do ní zamotaný méně, za to naopak druhý více. Nejdůležitějším tématem je určitě nízké sebevědomí. S tím taky souvisí charakterové vlastnosti, postavení ve společnosti a mnoho dalších faktorů. Pokud ho máme příliš vysoké nebo naopak příliš nízké stane se z toho problém, který nám dokáže ublížit, vzít nám kus našeho života. V dnešní době hraje proti každému tolik karet (černých petrů), které jsme si nevytáhli dobrovolně, ale musíme se s tím naučit žít tak jako to zvládly tři dámy každá ve svém světě a vpletená do velké pavučiny.
Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Dílo se mě velmi zaujalo. Byly tam krásně vykresleny okamžiky, které se snaží lidé co nejlépe ututlat, když má přijet nějaká kontrola. Myslím si, že v dnešní době by to také mnozí zkoušeli. Řekla bych že jde i o nadčasové dílo, které když si někdo přečte, tak neudělá chybu.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Kniha se mi líbila. Překvapila mě v hlavní roli detektiva žena Erika. Oceňuji různé zápletky, překvapením pro mě byl i výsledný vrah, co zabíjel pokaždé se stejným motivem. Kniha se mi četla jedním dechem a vřele ji doporučuji dalším čtenářům k přečtení.
O myších a lidech
John Steinbeck
Novela se mi krásně četla, bylo to zapříčiněno i její krátkou formou. Nejvíce mě zaujalo přátelství ústředních postav a ukazuje nám to, že nesmíme zanevřít na lidi s nějakým hendikepem, ať už nám způsobují jakékoli problémy. Každý z nás má nějakou úchylku a vzít si do kapsy myš a hladit si ji je pro dnešní svět nepřijatelné, ale najdou se i takoví, kterým by to přišlo normální. Dílo celkově hodnotím velmi dobře, líbil se mi jak děj tak i popis prostředí, konkrétně krajiny.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Knihu hodnotím velmi kladně, ať už z důvodu působivého, neobvyklého děje, tak také díky následnému shlédnutí divadelního představení v Praze. Při čtení tohoto díla mi nejednou vletěla slza do očí. Objevily se však i vlny štěstí, například, když byl hlavní hrdina na špičce svého snu k chytrosti. I když nebylo v knize zmíněno zrovna nějaké přirovnání, tak ze čtení vyplynulo, že pokud je člověk méně chytrý, tak je spokojený, protože v okolí vnímá samé kamarády. Když je dotyčný průměrný začne si všímat různých druhů povahy, ale pokud je abnormálně vzdělaný, tak ztratí vše jako tomu bylo v prvním případě, protože to je on, kdo odsuzuje, ty méně vzdělané. Nejlepší části byly vylíčeny s bílou myškou, koneckonců za nic nemohla, když si ji vybrali k pokusu a nezbývá nic jiného než jí vzdát hold.
Chlapec s kamínky
Sophie Loubière
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a vybrala jsem si ji proto, že mě zaujala svou obálkou. Ze začátku jsem při čtení dá se říci trpěla. Děj byl moc nepřehledný a v každé kapitole se autorka obracela k jiným postavám a jiné době. Chvílemi jsem si až myslela že takovou knížku snad ani nedočtu, ale přemohla jsem se a výsledek tohoto příběhu stál za to. Celou dobu jsem stála při hlavní hrdince Else a věřila jí všechno co podnikla nebo viděla. Bylo jasné že je starší žena a že by už mohla mít nějakou nemoc, ale celou dobu jsem si to nějak odmítala připustit. Obdivuji to s jakým odhodláním a citem autorka její příběh vypráví mě místy až dojímalo. Na závěr bych chtěla jen napsat, že vy co si plánujete knihu přečíst nenechte se odradit prvními stránkami a dočtěte to, protože konec děje bude stát za to.
Listopád
Alena Mornštajnová
Moje první knížka od autorky. Zpočátku mi trochu vadilo, že se děj táhnul. V druhé polovině jsem postavy hltala plnými doušky. Překvapil mě konec knihy, takové vyvrcholení jsem nečekala. Můžu jenom doporučit.
Lakomec
Molière (p)
Čtení tohoto dramatu jsem z nějakého neznámého důvodu notnou dobu odkládala. Byla jsem příjemně překvapená srozumitelností díla ale i běžnému chování postav. Peníze nejsou na světě všechno a je lepší je nemít. Přece na světě nadělá tolik neplechy, ale mimo jiné i změnu osobností, charakterů. Harpagon nemiluje dá se říci nic kromě nich, ale i přesto se chce oženit, jak komické.
Petr a Lucie
Romain Rolland
I povinná četba má něco do sebe, například dojemné příběhy mnohdy i o lásce. Děj se odehrával v Paříži naštěstí zde nebyly žádné cizí jména, které bych nedokázala přečíst. I když mě válečná období nikdy nebrala, tak když jsou dány do krátkého příběhy až tak moc mi nevadí.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Úžasně napsaná knížka. Místy byla až komická a zaregistrovala jsem hodně nadsázky. Například vysazení na špatně seřazené příbory, vyprané dresy a podobně. Komické bylo i to její uklízení, místy jsem měla pocit že tou jedlou sodou spraví sama i rozbité auto. Nejúsměvnější momenty byly při samotném hraní fotbalu, ta živost těch dětí, i když jsem o nich pouze četla.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Knížka se mi hodně zalíbila, překvapilo mě, jak se děj postupně vyvíjel. Oceňuji příběh, který je vyprávěný několika postavami.
1984
George Orwell (p)
Velký bratr tě sleduje. Neexistuje nic co by bylo tak zastrašující jako následující věta. Knihu jsem četla v originále kvůli studiu, hodnotím ji velmi kladně, předčila veškerá má očekávání. Děj mě bavil, jediné co bych zestručnila byly pasáže o popisu války mezi jednotlivými velmocemi.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Podle mého názoru, jedna z nejlépe napsaných knih vůbec. Dílo se mi krásně četlo, bylo psáno srozumitelnou češtinou. Ústřední postavou byla mladá postava, se kterou jsem se mohla ztotožnit. Zaujala mě taktéž předmluva, v které byly řečeny různé citáty pana Wilda, s něčím takovým jsem se ještě u knihy nesetkala. Řekla bych, že to platí na jakékoli dílo (např. Cílem umění je odhalit umění a skrýt umělce). I přes větší počet stran, dílo hodnotím velice kladně a v budoucnu se k němu určitě s radostí vrátím.
Zloba
Chris Carter
Přečteno jedním dechem. Děj byl pojat zajímavým originálním způsobem. Nejvíce mě zaujalo, že se vrah svěřoval se svou taktikou. To se jen tak nevidí, většinou na všechno policie přijde sama, tady hrála však klíčovou roli nápověda ze strany vězněného. Pěkně podána byla i minulost onoho Roberta Huntera, mnoho se tím v jeho kariéře vysvětluje. Nejvíce zarážející ovšem zůstává mimika a chování obžalovaného, ten klam, na kterém má život postaven.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Krásná knížka, někdy s mnoha filosofickými prvky. Dospělí si mnoho věcí hodně komplikují, děti v tom vidí úplně něco jiného. Třeba v téhle knížce někdo může vidět jen obyčejný dětský příběh, ale když si ho přečte někdo jiní, uvidí zas hodně složitý psychologický příběh s hlubším zaměřením.
R.U.R.
Karel Čapek
Tzhle knihu jsem si vybrala do maturitního seznamu knížek. Myslela jsem si, že to bude nějaká hodně nezáživná kniha, ale opak je pravdou. Stala se pro mě velice čtivou, dalo by se říct, že na tu dobu až přímo nadčasová. Nebyla psána složitou češtinou, měla nízký počet stran. Líbilo se mi chování jednotlivých postav, každá je úplně jiná. Je zajímavé, že autor si představoval roboty úplně jinak, než dnes my. Pan Čapek je viděl jako obyčejné lidi s normálními lidskými vlastnostmi a ne jako dnes, když se řekne slovo robot, tak to si představíme nějaký kus kovu, který je nějak naprogramovaný. Zaujalo mě, to jak to slovo robot vlastně vzniklo, že ho nevymyslel sám autor, ale jeho bratr Josef za kterým si přišel pro radu, ohledně toho, jak má ty umělé lidi nazvat. Nazvi je roboti, řekl mu, Karel se tím inspiroval a přišlo mu to lepší než jeho název pro umělé lidi labor, laboři, ten název si odvodil od latinského slova pracovat. Jsem ráda, že jsem si tuhle knihu mohla přečíst a jsem ráda, že jsem tak udělala.
Kocour Bob
James Bowen
Kniha se mi celkově velmi líbila,už jen proto,že mám hodně ráda kočky. Ne každému se stane, že se dokáže vymanit z drogové závislosti díky kocourovi.V knize lze vidět, že život na ulici není žádná pohádka, někteří lidé dokážou být opravdu krutí, ale najdou se i takoví, kteří druhým přejí úspěch a nechovají se surově.
Zvuk slunečních hodin
Hana Andronikova
Vynikající nápad, propojit více příběhů a zasadit je do více míst. Někdy jsem měla potíže se v příběhu vyznat, došlo mi to až po několika stránkách, že danou pasáž nevypráví předpokládaná osoba. Úžasně zpracovaný život všech postav, líbilo se mi to, jak si Daniel doplnil dané mezery v paměti a to, že si na každé zemi našel něco pěkného. Bylo mi ho trochu líto, že nemohl na brusle dokud bude led, ale to k životu patří. Nebo celý pohled na Indii, kde každý v ní vidí jiné stránky, u někoho ty světlé převažují, u dalších osob se projeví spíše ty negativní. Knihu jsem si vybrala proto, že mě zajímá tematika Bati a jeho konceptu. Přiblížilo mi to aspoň styl vyspělosti daných zemí. Československo nebylo nijak vyspělé v tu dobu, ale indičtí lidé, kteří se báli lopaty byl trochu extrém. Dávám pět hvězdiček za snahu, nápad a propojení dějových linek i tématem války.