Tereza0107 komentáře u knih

Nádherná knížka. A to nemyslím jen obálku, která je mimochodem také naprosto úchvatná. Příběh nebohé malé Kyi, žijící v bažinách raději se zvířaty, než s lidmi, kteří ji tolikrát zklamali, byl opravdu dech beroucí. Pokaždé, když Kyu opustila nějaká další milovaná osoba, srdce mi pro ni krvácelo.
Miluji autorčiny popisy čisté a divoké přírody, kterou vidíte před s sebou, jako byste na místě opravdu byli. Tato knížka je opravdu jedinečná - taková kombinace naprostého splynutí s přírodou, lásky, něhy a klidu, která se zároveň prolíná s nenávistí, opovržením, předsudky a samotou. A ten konec?! No já byla úplně v šoku. Když už jsem začínala věřit, že příběh musí skončit otevřeně, protože prostě není šance to stihnout rozuzlit najednou bum. Co všechno odhalí jedna malá básnička.
Knížku si určitě přečtěte, já budu netrpělivě vyhlížet další díla od této autorky.

⭐️Zasmála se kvůli němu, což ještě nikdy neudělala. Obětovala další kousek sebe, jen proto, aby mohla mít někoho jiného.

⭐️Věděla, že to není Chase, kvůli komu se trápí, ale život plný odmítnutí. Nad hlavou se jí přetlačovala obloha s mraky a Kya řekla nahlas:" Musím žít život sama. Ale jedno už vím. Už dlouho vím, že lidé nezůstávají."

⭐️Zíral na ni. V jiné době, na jiném místě, by se starý černoch s mladou běloškou možná objali. Ale ne teď, ne tady. Položila dlaň na jeho, otočila se a odjela pryč.

⭐️Správný muž se pozná tak, že pláče beze studu, čte poezii srdcem, v duši mu zní opera a udělá všechno, co může, aby ochránil ženu.

50 13.07.2022

Ach to byla tak úžasná knížka, nechápu jak to, že mi takovou dobu unikala? Heřmánkové údolí jsem si naprosto zamilovala a autorka na mě svým vypravěčským stylem a takovou určitou hořkosladkou nenuceností příběhu, udělala opravdu dojem. Krásně popsán poválečný život v pohraničí a jak bylo v té době těžké, udržet si alespoň nějaké živobytí. Myslím, že by se mohlo líbit fanouškům Šikmého kostela, knížka u mě vzbudila podobné pocity.
Každopádně doporučuji všema deseti, určitě si přečtěte a nebojte, není to žádná červená knihovna (to jsem si totiž myslela já, když se mi knížka dostala do ruky). Určitě vyzkouším i nějaké další autorčiny knížky.

48 17.06.2022

Moc hezky zpracovaná kniha, od které jsem vůbec nevěděla, co čekat. Nakonec jsem dostala krásně vykreslené, těžké životní příběhy lidí, žijící v česko-polském pohraničí.
Bylo hodně zajímavé číst o tom, jaký měl konec první světové války dopad na obyvatele, žijící v pohraničí, kteří do té doby žili pospolu v klidu a míru, nehledě na to, za jakou národnost se považovali. A pak najednou přišel pokyn ze shora - čistý řez a ty si vyber jeden tábor. Autorka zde názorně vykreslila, jak taková na první pohled nevinná událost, dokázala rozdělit nejen sousedy, ale také rodiny a přátelé.
Jsem za tuto knížku moc ráda, protože spory v německém pohraničí a odsun Němců po druhé světové válce, zná každý. Ale že byly události, připomínající občanskou válku mezi Čechy a Poláky, o tom se zase tolik neví a nemluví.
Rovnou se vrhám na druhý díl. Jsem velice zvědavá, kam postavy vítr zavane.

Ještě si tady odložím pár vět z uvažování Barky, které tak hezky vystihlo situaci.

⭐️"Ano, Velká válka skončila, mocipáni sestavují nový svět, v Čechách lidé radostně prozpěvují husitské písně. Ale tady v Karwiné a kolem ní jako by jedna válka přešla v druhou. Prokletá doba, prokleté sváry! A kvůli čemu to všechno? Barka tomu rozumí stále méně a méně. Tolik nenávisti mezi lidmi! Odkud se vzala? Kde nabrala tolik síly?"

43 13.09.2021

Nechápu, že jsem se ke knížce Dva proti říši dostala až teď, moc se mi líbila. Mám přečteno pár odborných knih k tomuto tématu, ale tady to je napsáno tak hezky v kontextu s postavami a vyprávěným příběhem, že se mi nejednou stalo, že mi určitá informace zacvakla na místo až při čtení této knížky.
Akorát když jsem se blížila k tomu neslavně známému konci moje touha číst mě postupně opouštěla. Chtěla jsem tyto muže zanechat v kryptě a doufat, že se jim přeci jen podaří zrealizovat jejich tajný přesun na bezpečné místo v pohřebním voze a Němci tak utřou nudli. No bohužel - ten konec je prostě - však víte sami...

40 15.08.2022

(SPOILER) Poslouchala jsem jako audioknihu a musím říct, že mi vypravěčský styl autorky zas tak moc nesedl. Hromada nesympatických postav, které mě rozčilovaly, hromada koček, které někdo chytal do klecí a já se celou dobu bála, že se jim něco stane, hromada popisných situací, které mi nepřišly nijak důležité. Vražda jako by tam byla vlastně jen úplně na okraji, nejvíc se zde rozebírá obrovský spletenec různých rodinných a sousedských vztahů. Chybělo mi zde i napětí nebo trochu děsivé atmosféry.
Co se mi ovšem líbilo, bylo, že se příběh odehrává v českém prostředí. Jako bych se do něj pak dokázala lépe vžít. Stará historická vila, ve které bydlela Julie byla také podle mého gusta - tady mě dokonce bavily i zajímavé popisy. Postava Julie mě asi jediná neiritovala. Žena, která si prošla svým, konečně se oprostila od svého manžela, který jí tolik let dusil a teď si mohla zařídit způsob života, který by vyhovoval jen jí a jediné, co se jí dostalo nazpět, bylo všeobecné odsouzení. V poslední řadě oceňuji to, že se žádné kočce nakonec nic nestalo :D.
Jelikož tohle bylo mé první setkání s autorkou, určitě od ní zkusím ještě nějakou další knihu pro porovnání.

36 07.12.2022

Hodně zajímavá a krutá historická událost, o které jsem v životě nic neslyšela. Jsem moc ráda, že se autorka rozhodla tragický příběh životických (a očividně i neživotických) obyvatel sepsat, protože si určitě zaslouží nebýt zapomenut.
Originálně pojatý koncept kapitol - nejprve si přečtete vypovězený příběh pamětníka, poté autorka připojí vysvětlení a propojí to s obecnými informacemi přejatých z kronik či novinových článků. Sice si k postavám skoro nestihnete vytvořit žádnou vazbu, protože pohledy a vyprávění se neustále po pár stránkách mění, ale zase je to takový trochu jiný, realistický zážitek.
Od paní autorky mám přečtené všechny 3 její knížky, všechny moc doporučuji a nedočkavě čekám na další!

34 26.08.2022

Když jsem začínala číst, byla jsem přesvědčena, že druhý díl určitě nemůže překonat ten první. Chyba.
Nestačila jsem zírat, jak jsou postavy krásně propojené se skutečnou historií. Cíleně rozmístěné do různých prostředí tak, aby představovaly nelehké volby, jaké byli lidé v té době nuceni činit. Tolik zničených životů, rodin, snů a nadějí a kvůli čemu vlastně? Jeden by ani nevěřil, co všechno se v tu dobu dělo a jak se něčí život mohl z minuty na minutu kompletně otočit a změnit směr.
Precizně a srozumitelně napsané, promyšlené, cílené, poutavé, srdceryvné. Nemůžu se dočkat posledního dílu.

32 18.10.2021

Po delší době opět kniha, po jejímž dočtení se na chvíli zastavil svět. Příběh ze kterého prýští moře emocí a na jehož konci ukápne slza nad nespravedlivým a krutým osudem dvou žen. Isabelle a Vianne - dvě sestry, povahově naprosto odlišné, které po dlouhé době svede dohromady neštěstí v podobě 2. světové války. I přes své různé pohledy na svět a na to, jak by měly jejich životy vypadat, obě nachází sílu, odhodlání a odvahu v této těžké době pomáhat ostatním. Knížka, kterou začnete číst a už nemůžete přestat nebo se k ní aspoň musíte neustále v myšlenkách vracet. Podobně jako Levandulová zahrada, Vypravěčka, Zlodějka knih či Jsou světla, která nevidíme řadím tuto knihu mezi mé naprosté srdcovky na téma druhé světové války.

32 26.08.2019

(SPOILER) Krásná knížka, dechberoucí příběh, úžasné postavy. I když mi chvilku trvalo se začíst, hlavně tedy do linky odehrávající se v současnosti, nakonec jsem knížku přečetla jedním dechem. Příběhů z 2. světové války je sice mnoho, ale mě asi nikdy neomrzí. V tomto případě je kniha ještě ozvláštněna tím, že máme možnost ponořit se do nově vznikajícího a nelehkého světa ženských pilotek RAF.
Postavy Skye a Nicolase jsem si zamilovala a moc jsem si pro ně a jejich lásku přála o tolik šťastnější konec. Ale i tak se mi zakončení, které pro nás autorka připravila, líbilo. Holt ne všechny příběhy můžou končit happy endem, o to větší emoce pak vzbuzují.

⭐️"Zatančíš si se mnou?" zeptala se. "Ale opravdově. Tak, jak jsem s tebou vždycky toužila tancovat."
Jak tančili, jejich tváře se dotýkaly, ona na boso a v krásných šatech, on ve smokingu. A každý tanec, který si zatančili od chvíle, kdy jí bylo deset a jemu jedenáct se do tohoto okamžiku promítl a přeměnil přátelství, které vytvořili, budovali a střežili jako poklad, do čehosi krásnějšího a nebezpečnějšího, než je bouře nad cornwallským mořem.

⭐️"Mám pocit, jako by všechno od chvíle, kdy jsem před tebou udělala hvězdu, vedlo sem. Jako kdyby budoucnost čekala, až se políbíme. A teď jsme tady a v sázce je toho tolik."

⭐️Když si Nicholas přitiskl Skyeinu ruku ke tváři, Kat cítila jak všechny ty roky mizejí. Viděla tmavovlasého muže a tmavovlasou ženu na pláži, zabalené do deky, choulící se jeden druhému v náručí a na prstě ženy navlečený prsten z mořských řas. Přes písek běželi se smíchem duchové dívek, které si ti dva spolu přáli mít, a kolem nich zněl slib, jenž se jako ozvěna táhl věčností: "Není nic, co by nás mohlo zastavit."

29 07.02.2023

Tak oproti mé první knížce od paní autorky (Kroky vraha), kde jsem měla pár výhrad, se mi další knížka od ní líbila daleko, daleko více. Možná to bylo tím, že tu byly normálnější postavy, které mě tolik nevytáčely (i když ta hromada holandských jmen, která se mi ukrutně pletla, to byl jiný oříšek). Zápletka byla zajímavá, napínavá a kdo vraždil jsem netušila snad do předposlední kapitoly.
Autorka nám tu naservírovala celkem slušný spletenec postav, kdy jsem v průběhu čtení z vraždy podezírala snad úplně všechny. Nádherně popsané prostředí ostrova Schiermonnikoog, úplně bych tam také hned vyrazila na dovolenou.

⭐️„Rozlišuju lidi podle toho, jak dobře se mi s nima mlčí."

28 19.12.2022

Knížka se mi moc líbila, četla jsem ji u moře a musím říct, že je to taková ideální oddychovka, která se lehce čte. Byla to celkem zajímavá zápletka, jelikož jsem si předem nepřečetla shrnutí z obálky, byla jsem celkem překvapená, kam se příběh ubíral. Líbilo se mi, že postavy nejsou popsány černobíle a tak nejsou rozděleny jen na dobré a zlé. Autorka tím u mě dosáhla toho, že jsem vlastně soucítila i s postavou, která by měla platit za zápornou. Určitě vyzkouším nějakou autorčinu další knihu.

⭐️Zavřela jsem oči a ucítila, jak se mě jeho rty dotkly na klíční kosti. Vtiskl mi tam lehký polibek a já se cítila stejně, jako když mě tam tehdy před lety políbil poprvé. Posunul mi rty k uchu a zašeptal :"Už nemusíš dál plavat, Lily. Už jsme u břehu."

28 11.07.2022

(SPOILER) Moje druhá knížka od autorky, tentokrát poslechnuta jako audiokniha, která mě utvrdila v tom, že se ze mě fanynka Shari Lapeni nejspíše nestane.
Jak v "Manželé odvedle", tak v "Někdo cizí v domě", mi hodně chybělo napětí, což je dle mého způsobeno hlavně tím, že nás autorka připraví o ten mocný moment mrazivého odhalení. Postava nám totiž na sebe všechno vyzradí sama a to ještě hned skoro na začátku knihy. To přeci úplně zkazí napínavou atmosféru, když Marco cca ve třetí kapitole propálí, že svou dceru unesl z domu on.
A to raději ani nezmiňuji tu absolutně zbytečnou a otravnou poslední kapitolu.

27 29.11.2023

Moje první kniha od Ruty Sepetys a musím říct, že jsem čekala něco malinko jiného. Překvapila mě asi hlavně taková určitá nekošatost a stručnost kapitol. Ale na to si člověk rychle zvykne a kdo nemá rád v knihách přehnanou popisnost, tohle bude přesně pro něj.
O historii Rumunska jsem do této chvíle netušila prakticky vůbec nic, takže to bylo hodně zajímavé, zavítat poprvé do Rumunska právě v době totalitního komunistického režimu. Ponurá atmosféra a paranoia té doby z knihy přímo sálá. Lidé bez jídla, vody, elektřiny, napíchnuté telefony, štěnice v bytech a Securitate, agenti a udavači na každém rohu.
A i v tak temné době, kdy se člověk bál i jen špitnout, jak na veřejnosti, tak i doma, lidé nepřestali doufat, bojovat nebo si šeptem vykládat protistátní vtipy. Ten sarkasmus, když si bunu s Cristianem vykládali vtipy proti režimu, mě opravdu pobavil a v knize působil takovým osvěžujícím dojmem.
Oproti tomu ta obrovská propracovanost sítě informátorů sloužících režimu, kdy byli ke spolupráci dohnáni i lidi, u kterých byste řekli, že jim můžete věřit svým životem, to je něco naprosto nepředstavitelného a děsivého. Nad tím objemem sepsaných udání, které byly shromážděny na jednu rodinu, mi úplně spadla brada. O to víc, že kniha byla psaná na základě historických rešerší a výpovědí pamětníků.

⭐️TE-ME-ŠVÁR! Po celém těle mi běhal mráz. Skandování bylo čím dál hlasitější, valilo se jako nákladní vlak. Vzmáhal se v nás pocit sounáležitosti a prostupoval davem. Rumunsko našlo svůj hlas. A my ho používali, společně.

⭐️Vidíš mě?
Mhouřím oči v přítmí,
hledám klíč
k zamčeným dveřím světa,
ztracen ve vlastním stínu
uprostřed říše strachu.

⭐️Stará ženská tvrdě spí, když v tom uslyší zaklepání na dveře.
"Kdo je tam?" zašeptá vyděšeně.
"Tady smrt", odpoví hlas.
"Tak to je dobře. Bála jsem se, že je to Securitate."

27 10.02.2023

Moje třetí kniha od paní Klevisové, poslechnuta opět jako audiokniha. S detektivem Bergmanem se tentokrát dostaneme na rybářskou dovolenou do Norska. Prostředí opět krásně vykreslené, úplně jsem tu čistou norskou přírodu měla před očima.
Asi už jsem se naladila na vlnu "klevisovských detektivek" a kniha se mi líbila - sice ne tolik jako Ostrov šedých mnichů, ale líbila. Začátek knihy je klasicky pozvolný, autorka nadhodila záhadu mladé ženy, po které se slehla zem i s jejím dítětem - sebevražda, vražda, útěk? Ale to by nebyl Josef Bergman, aby se záhadě nedostal na kobylku i během své snové dovolené.
Jsem zvědavá na další díl, který by nás měl zavést opět zpátky do Česka.

27 09.01.2023

To byla tak milá knížka se silným příběhem. Moc dobře se četla, vůbec se mi nechtěla odkládat a když už jsem ji byla nucena odložit, tak jsem nad ní alespoň přemýšlela. Do hloubky vykreslená psychologie, čtenáři umožní se s hlavní hrdinkou plně ztotožnit. Ta absolutní dysfunkčnost a nepochopení v dříve relativně blízké a pohodové rodině mě až fascinovala. Jak se něco takového stane?
Na druhou stranu klid, ticho a osamělost chalupy na Šumavě působily jako balzám na duši. Vše bylo tak skvěle popsané, že jsem se úplně viděla v hlubokém lese, kráčející se Sárou její osvědčenou houbařskou trasou. A ještě navíc mám hroznou chuť ochutnat všechny ty Mrožovi vychválené houbové delikatesy z hub, které bych v lese ani neměla šanci identifikovat.
Co se bych knížce vytkla, je ten otevřený konec. Preferuji ukončenost příběhu. Z otevřených konců mám vždy pocit, jakoby mě autorka trošičku podvedla a o něco ochudila. A taky co ten dopis/seznam od matky adresovaný Sisi? Já celou dobu čekala na nějaký hluboký, skrytý význam, který nás na konci praští do očí a emočně odrovná a ono nic.
No každopádně si musím rychle posehnat nějaké další autorčiny knížky, Houbařka mě totiž opravdu dostala.

26 23.05.2023

Další fajn detektivka s detektivem Bergmanem. Poslechnuto jako audiokniha a nemám co vytknout. Jako snad pokaždé bych vypíchla barvitý popis prostředí malé vesničky, kde se případ odehrával a s tím spojená i zajímavá historie pohraniční oblasti.
Vraha jsem opět neodhalila téměř až do konce. Autorce se ho vždy povede hezky skrýt v tom obrovském spletenci mezilidských vztahů, ve kterém se občas ztratím i já.

26 04.05.2023

Tuto knížku jsem si jako fanoušek Harryho Potterra nemohla nechat ujít a Ježíšek s ní k mému nadšení dorazil.
Knížka se moc hezky a rychle čte, a tak máte přečteno, než se nadějete. Každá kapitola je věnovaná jedné historce, potažmo člověku, který se stal důležitou součástí Tomova života. Místy mi to přišlo jako takové pokání/poděkování. Užívala jsem si historky z natáčení i Tomovy popisované pocity, které přicházely se stoupající slávou HP série. Maličko mě rozčiloval takový ten "sígrovský attitude", o kterém se tak často zmiňuje, ale asi to bude tím, že já jsem přesný opak - "vzorňácký attitude", tak se do jeho přístupu nedokážu tolik vžít. Už se těším, až si pustím filmy a budu sledovat zmiňované scény, za kterými teď nově budu vidět i Tomem popsané příhody.

⭐️"Impozantní byla také přítomnost Ralpha Fiennese. Nemluvě o tom, že byl stejně děsivý jako samotný Voldemort - obličej měl neustále pokrytý zelenými tečkami, aby mu pak lidé z vizuálních efektů mohli dodatečně odstranit nos (pozor, spoiler: v reálném životě nos má)."

⭐️"Je snadné vyhřívat se na slunci, ale užívat si déšť zas tak jednoduché není."

26 06.01.2023

Tak do této autorky jsem se úplně zamilovala. Moje třetí kniha od ní a opět naprosto skvělá, nebojím se říct, že zatím asi nejlepší ze všech. Kdo rád čte knihy od Lucindy Riley (které já osobně také zbožňuji), tak se určitě najde i v knížkách od Kate Morton.
Záhada malé holčičky, která byla nalezena samotná v přístavu v Austrálii, mě okamžitě vtáhla. Vyprávění z více úhlů pohledu příběhu dodávalo na pikantnosti a já nemohla přestat číst. V hlavě mi neustále hlodalo, jakým způsobem do sebe všechny linky zapadnou.
Opět musím vyzdvihnout autorčinu schopnost popisu prostředí a krajiny, která ve mně vzbudila až dětskou touhu projít si s Elizou cestu z Blackhurstu, tajuplným bludištěm do kouzelné zahrady obehnané zdí a pak se posadit k oknu jejího domku na kraji útesu a kochat se výhledem na moře.
Co se však u této knihy lišilo, byl závěr. Vím, že u předchozích dvou knih jsem psala, že autorka má takové sluníčkové konce, kdy vše dobře skončí a všichni se nakonec šťastně shledají. Tady jsem po dočtení cítila trochu melancholii - takový hořkosladký konec.
Což ovšem nemyslím jako kritiku. Pro mě po delší době konečně opět knížka s postavami, nad jejichž osudy přemýšlím ještě několik dní po dočtení. Moc doporučuji!

26 31.08.2020

To byla tak hezká knížka. Autorka svým poutavým popisem krásy a drsnosti Aljašské přírody způsobila, že jsem se do té představy naprosto zamilovala. Kolikrát jsem si až říkala, že i kdyby v příběhu nenastala žádná větší zápletka, tak si snad vystačím i se čtením o běžném životě mimo civilizaci.
Knížka mě po dlouhé době vtáhla natolik, že jsem četla a četla, až najednou koukám a ono je půl druhé ráno. Ale já prostě musela vědět, jak to dopadne s tolikrát zkoušenou láskou Matthewa a Leni. Příběh jako na horské dráze, nabitý emocemi a naprosto věrohodnými postavami. Knihu jsem odkládala se směsicí klidu, spokojenosti, radosti a kapkou lítosti, že to vše už skončilo. Jak Slavík, tak Velká samota jsou za úplně úžasné. "Jako dva hrášky v jednom lusku."

25 03.01.2022

Miluji tenhle úžasný fantasy svět sklenářů, který Petra Stehlíková vytvořila. Naslouchače čtu již podruhé, jelikož se ke mně konečně dostal třetí díl a já si potřebovala celou sérii trošku oživit. A bavilo mě to úplně stejně, jako kdybych knížku četla poprvé. Všechny postavy jsou skvěle propracované a mají hloubku. Krvavá záhada Duvalského pohoří a existence nastereí je napínavá jako kšandy a já tak se zatajeným dechem natěšeně přecházím na další díl.

⭐️"Vargas mi řekl, že tě asi najdu na hradbách. Co tu pořád děláš? Co je tu k vidění?"
Rozhlédla jsem se po okolí a přemýšlela nad tou otázkou. Jak se mohl takhle ptát? Copak to neviděl?
"Ty se rozhlížíš celý svůj život. Kdykoliv se ti zachce. Já se můžu rozhlížet až teď. Zdi sklenařského ghetta nejsou tak krásné. Věř mi."
Bojovník zamrkal, ale na mou prostořekost nic neodpověděl.

25 26.07.2021