slecnapeta komentáře u knih
Poté co se člověk prokouše 100 stranami (které ale v knize mají své místo, protože vysvětlují reálie), se rozjede docela zajímavý děj. Nejvíc jsem knihu chtěla odložit (SPOILER), když byli Tom s Penny u rodičů na večeři a tam se bavili o všech pocitech (to mi přišlo přitažené za vlasy a nereálné). Oceňuji způsob pojetí cestování časem (ale v Temné hmotě se mi asi líbil víc).
Je to prostě jiné než většina knih od Kinga a přesto je to skvělé. Ta provázanost a společné rysy mě moc bavily.
Přečíst se to dá, ale kniha je plná klišé a některé scény jsou výplodem až moc bujné fantazie. Velmi jednoduše napsaný příběh, žádné velké překvapení. Chtěla jsem knihu dočíst, ale že bych si vyloženě užívala každou stánku, to bohužel ne.
Knihu jsem četla asi měsíc, chybělo mi víc napětí, až posledních (asi) 80 stran jsem dočetla za víkend. Příběh rozhodně zajímavý, některé pasáže předvídatelné, ale čekala jsem něco víc (SPOILER - třeba, že Nail/Tom ztratil paměť, protože dostal tu látku stejnou jako včely, které pak taky zapomínaly a ne jen to, že ho někdo přetáhl po hlavě).
Neuvěřitelně propracované dílo, provázanost příběhů a příběhy samotné. Já si čtení opravdu užila.
Tak skvělé téma a tak strašná knížka. Absolutně nesympatické postavy, nepřesvědčivý děj, opakující se pasáže (pořád dokola zmiňovaný fakt, že jsou Lily a Abby dvojčata, jak se mají neuvěřitelně rády, udělaly by pro sebe cokoliv,..). Čekala jsem, že postupně se kniha zlepší a už se nemůže stát žádná uhozená událost, ale k mému překvapení se děly až do konce.
Jedná se spíš o zápisník myšlenek. Nemůžu se úplně sžít s trendem, že blogeři najednou vydávají knihy založené na článcích z blogu. Tato kniha má krásné ilustrace, zajímavé myšlenky a čte se lehce. Do letadla ideální, aspoň člověk ví, jak si přát, ať už skončí turbulence a je zpět bezpečně na zemi.
Příjemná a nenáročná knížka na dovolenou. Některé situace pobavily, některé přivedly k zamyšlení. Pokud má ale autor podobně psané knihy a tato je údajně nejlepší z nich, nevím jestli by mě četba dalších nezklamala.
Vzhledem k všeobecnému nadšení jsem čekala něco jiného, víc strhujícího, ale kniha je vlastně taková příprava na další díly. Nejsem ale natolik uchvácená, abych hned běžela pro druhý díl a dál hltala, co přijde, prostě nechám uležet a pak si ráda přečtu pokračování. Příběh je moc pěkně sepsaný, je nutné se akorát zorientovat v postavách a vztahy mezi nimi.
Zajímavě vystavěný příběh, který ubíhal a dokázal udržet zdravou míru napětí. Za mě velmi dobrá kniha, která poskytuje i prostor k zamyšlení nad vlastním životem a uskutečněnými rozhodnutími (a tak trochu klišé - motivuje k vděku nad tím, co máme a považujeme za samozřejmé).
Tuhle knihu člověk prostě přečte jedním dechem, mně to trvalo 2 dny (pracovní), děj je opravdu strhující. Neskutečně jsem se vžila do hlavní hrdinky a veškeré křivdy prožívala s ní. Bylo pro mě až neuvěřitelné, o kolik kroků dopředu měl Jack vždy vše naplánované a o to víc jsem se nemohla dočkat až se dozvím, jestli "zvítězí dobro nad zlem" nebo naopak.
Ačkoli je příběh knihy smutný, vyprávění z pohledu desetiletého Leona ho v mnohých částech odlehčuje. Veškeré vztahy jsou vykresleny v té nejprostější podobě, v jaké je dítě vnímá a pro mě osobně se jednalo o další ze zajímavých knih o dětském hrdinovi.
Miluju Joonu Linu a knihy z této série doporučuji všem. Příběh napínavý a skvěle vymyšlený, zápletka velmi zajímavá.
Po přečtení prvního dílu jsem se tak moc těšila až si přečtu Sovu. SPOILER: Ale když mi došlo, že cílem nejspíš bude Munchova dcera Miriam, tak jsem se naštvala. V prvním díle vnučka a tady dcera.
Když opomenu tento fakt, který mi vážně zprotivil další čtení, tak příběh byl skvěle vystavěný a promyšlený. Dalšímu dílu dám šanci, ale doufám, že tentokrát nebude cílem bývalá manželka.
Já nevím, co si přesně myslet. Kniha mě zaujala svou anotací a moc jsem se těšila na čtení, ale po přečtení jsem spíš ráda, že už je to za mnou. Příběh byl chvílemi zdlouhavý a občas mě až štval vztah mezi postavami. Konec mě zklamal, takové rychlé utnutí. Co pro mě bylo zajímavé, byl vztah mezi dvojčaty a jejich propojení, kniha může v tomto směru lehce rozšířit obzory.
Trochu jsem měla pocit, že knížka je vlastně taková učebnice o drogách (hodně dobrá učebnice, lepší než letáčky, které jsme před 10 lety dostávali na ZŠ v rámci osvěty). Zhruba v půlce jsem si říkala, co ten kluk ještě všechno provede. Občas jsem jeho chováním opovrhovala (stejně jako by asi on opovrhoval mým, z jeho pohledu, nudným životem), občas mi ho bylo líto a občas jsem mu dokonce fandila.
Doporučuji přečíst, je to tak dvoudenní záležitost a to se dá ve společnosti Martina zvládnout i bez tvrdých drog :).
Naprosto skvěle vystavěný příběh, který pohltí a nepustí. Pro mě osobně i pohled do historie, o které jsme se ve škole nebavili.
Knihy psané formou deníku nebo dopisů ve mně vyvolávají pocit, že postavám nahlížím daleko více do soukromí. Tím pádem mi všechny postavy docela rychle přirostly k srdci a kniha se příjemně četla, ačkoli se nestalo nic nečekaného a jedná se o klasickou lovestory.
Já jsem se při čtení královsky bavila, odpočinková knížka na 2 dny.
Kniha mě moc mile překvapila nenásilným a postupně se rozvíjejícím dějem. Vůbec jsem se neztrácela v postavách a vztahy mezi nimi (jak to občas bývá u podobného žánru, kde se autor snaží mást čtenáře, že už ani neví, jak se jmenuje).
Docela jsem se při čtení usmívala a občas nahlas zasmála.
Za mě moc pěkný objev mezi českými autory.