Roselunda 1928 komentáře u knih

Neokouzlilo mě to tolik jako Selekce. Asi za to může ten divný výraz té holky na obálce :D

4,40*. A proč?

- America... Nejvíc mě štvalo to, že jakmile je s Maxonem sama, tak to prožívá tak a když je s Aspenem, tak to prožívá taky tak -,- :D (chápete mě, ne :D) Jakoby zapomněla, co cítí k tomu druhému a... však vy víte. Jinak mi přišla celkem v pohodě.
- Maxon... nechtělo se mi věřit, že se přetvařuje :D ale to s Kriss mě dost štvalo :D Ale je fakt vidět, že má Americu rád. Aspoň většinou :D
- Aspen... zablít takové typy :D i když byl lepší než v Selekci.
- Myslela jsem, že se to s Marlee stane až v První :/ no nevadí. Stejně ji mám ráda :D
- Celestu nesnáším.
- Kriss... zezačátku mi nevadila tolik jako ke konci. Už jen to s Maxonem :/
- Král je mnohem větší kráv, než jsem myslela. Chudák Maxon.
- Královna je ale moc milá.
- Ostatní členky Elity byly divné :D

K ději...
Co se mi nelíbilo?
- Celesta -_-
- Král :'D
- Maxonovo chování ke Kriss :D
- Marleein trest :D
- Viz odstaveček k Americe.
- Hrozně rychle to uplynulo -,-

Co se mi líbilo?
- Maxonovo chování k Americe :D
- Scéna během posledního útoku rebelů, hned po těch osudných Zprávách :D
- Četlo se to lehce.

Mám celkem představu, o čem bude První :D
Moc se mi líbilo. A jdem začít petici o zrychlené vydání První 3:D

25 05.05.2015

Naprosto bezpodmínečně povinná četba pro každého. Z postupů a situací ve smyšleném totalitním režimu mrazí, zvláště, když si uvědomíte, kolik podobných věcí vidíte teď kolem sebe v naší společnosti. Kniha ve mně zanechala neskutečný dojem, tak silný, že jsem ji ihned po dočtení zavřela a musela to rozdýchat.

17 30.01.2021

Takhle jsem se do knihy už dlouho nezamilovala. I přesto, že nejsem zvyklá číst klasiku, neskutečně miluju postavy, které jsou úžasně a uvěřitelně napsané, miluju styl psaní (a velmi vydařený překlad) a úplně nejvíc miluju ten příběh. Něco tak dokonalého jsem už hodně dlouho nepotkala.

A jelikož už asi nic pořádného nevyprodukuju, tak komentář ukončím a jdu jen zamilovaně sedět na posteli jako rozteklá hromádka štěstí.

15 21.06.2017

Jedna z nejlepších českých knih, se kterou jsem se setkala. Docela prostě napsaný příběh, který je ale právě svou prostotou a čistotou tak nádherný. Zobrazuje nádherný duševní růst hlavní hrdinky, zobrazuje čistou a nezištnou lásku. A popis vesničky v horách byl tak pokojný, až jsem se chtěla odstěhovat :)

12 13.01.2021

Kniha o problematice, která byla naťuknutá stokrát, ale tentokrát z úplně jiného úhlu. Naprosto doporučuji.

12 05.12.2020

K přečtení knihy mě inspiroval nový film z roku 2021, který mě naprosto uchvátil, a musím říct, že přečtení knižní předlohy naplnilo, ne-li předčilo má očekávání. Příběh mě vtáhl velice snadno, fascinovaly mě náboženské, politické, i ekonomické prvky.
Duna je velmi propracovaná a nadčasová a řekla bych, že obsahuje spoustu podnětů k přemýšlení. Jsem zvědavá na další díly.

10 08.10.2022

Moc se mi líbí Rutin styl psaní - krátké úderné kapitoly, jakási strohost, která popisuje neskutečnou tragédii velice prostě a věcně. Kniha je podle mě velmi důležitá a jedna z nejlepších tohoto žánru.
Neskutečně mě ale vytáčela postava Alfréda, který se mi ze začátku do příběhu vůbec neseděl. Ke konci se jeho role vyjasnila, nicméně mi to dojem z knihy trochu zkazilo. Kniha mě ale téměř rozplakala a a svůj účel splňuje perfektně.

9 27.09.2022

Geniálně napsané, neuvěřitelně čtivé, s myšlenkou, která ve čtenáři dlouho rezonuje. Co věta, to perla. Fascinovalo mě, jak šla přes dílo vidět frustrace autora, přetransformovaná do něčeho neskutečného.

"Jedinou nezbytností mládí jsou zbytečnosti."

9 30.01.2021

Přesně tohle jsem potřebovala. A ani mi to nepřišlo jako umělé natahování série. On to ten Flanagan umí.

"Já neničím chuť dobré kávy medem, já vylepšuju chuť dobrého medu kávou!"

9 07.07.2016

Včera jsem v knihovně měla takové štěstí! Měli jste mě slyšet, jak jsem řvala při pohledu na tuhle výjimečnou knihu :D
Druhá stříbrná kniha snů nebyla ani lepší, ani horší. Byla prostě jiná.

- Liv. Mohla teda aspoň požadovat od Henryho vysvětlení -,- ale jinak sympatická hlavní hrdinka. Asi ne tolik jako Gwen, ale budu na ni s láskou vzpomínat.
- Henry, chlapče, proč jsi takový tajnůstkář?!
- Graysona jsem si teda fakt oblíbila.
- Florence ani nebudu komentovat.
- Emily taky ne.
- Anabel... mě už štve :D
- Arthure! Proč? Proč? Chápu tvoje důvody, ale Mia? Ty nemámprotoslovo...
- Mia je fakt úžasná! :D
- Okrb ( ta přezdívka je dokonalá :D) s panem Tulínkem... miluju svoji babičku.
- Doktor Tarrissen... bude důležitý v dalším díle, nebo ne?

Co se mi líbilo?
- Aby to nebyla zbytečná otázka, protože se mi líbilo téměř všechno, tak napíšu Antidietní bonbony :D ty nemají chybu :D
Co se mi nelíbilo?
- Občas jsem se měla problém začíst a musela jsem se vracet.
- Livino a Henryho chování. Liv mi v určité části přišla strašně pitomá a Henry podle mě mohl Liv víc důvěřovat.
- Ti dva prostě MUSÍ být na konci spolu! MUSÍ! Nebo aspoň Gra... ne. Henry a Liv. MUSÍ! :D

Asi se naučím německy. Když už do toho Německa jedu, tak proč ne? :D
Jo, a kdo měl taky na začátku dojem, že je Henry Secrecy? :D Teda, myslím, že s tím má něco společného i teď po dočtení, ale už ne tolik :D taky vám Secrecy připomíná -A z Roztomilých malých lhářek? :D

8 15.07.2015

Nejspíš nejlepší kniha, co jsem kdy četla. Nějak nemůžu pořádně popsat moje pocity z ní - překvapivě čtivé i přes množství dobových pojmů, nádherně vyvedené charaktery, zajímavý děj... občasná patetičnost je úsměvná, ale hlavní je neskutečně inspirující příběh síly víry, lásky a odpuštění. Obsahuje tolik věcí k zamyšlení - Viniciova proměna, Lygiino odhodlání, vůbec Chilón sám o sobě, pro mě jedna z nejzajímavějších postav Petronius, a to je jen zlomek.
Kdybych měla vypsat všechno, co se mi během čtení mihlo hlavou, byla bych tu hodně dlouho. Teď už jen budu dumat nad tím, proč tu jde dát jen pět hvězdiček.

7 01.04.2018

Oproti dalším dílům mi to přišlo děsně zmatené. Jinak fajn. 4,7 *

7 18.09.2014

Kniha se četla moc příjemně a mile mě překvapila. Líbila se mi časová kompozice díla, líbil se mi vývoj postav. Jsem natěšená na druhý díl.

6 12.09.2022

Na Nadaci mě zaujala příjemná změna perspektivy - nesledujeme typické schéma postavy, která se mermomocí snaží co nejrychleji zachránit svůj svět, sledujeme dlouholetý vývoj, kde se charaktery nepokoušejí odvrátit neodvratné, ale pouze zmírnit průběh. Na tomto příběhu není až tak důležitý ten sci-fi prvek - podstatná je kombinace politiky, kultury a náboženství. Sledovat řešení krizí bylo zábavné a tento prvek jsem si na knize velmi užívala.

Co se nedostatků týče, měla jsem problém se orientovat v jednotlivých kapitolách. Nepřeberné množství postav, které povětšinou nejsou nijak blíže uvedeny, řeší nepřeberné množství problémů, a čtenář je vždy vržen doprostřed změti občanských povstání, soudů, a hrozeb válek. Pátá část sice všechno pěkně uzavře, ale pro mě tato nekonzistence a skákání byly velmi náročné.

Dále bych ocenila, kdyby si autor více promyslel a představil psychohistorii - jak by to mohlo matematicky fungovat? Jak by se to dalo představit čtenáři více do hloubky než "pravděpodobnost, wow"?

Každopádně se v sérii pokračovat chystám. Ano, technologie je poněkud zastaralá, ale v Nadaci vlastně slouží jen jako pojítko pro politické a společenské změny, které jsou popsány brilantně. Jen doufám, že další díly budou konzistentnější.

3,5*

6 12.09.2022

Miloučké. Čtení jsem si užila, kniha má svůj nesmazatelný nádech.

6 09.12.2018

V tomhle díle jsem se neskutečně viděla. Austenová si nádherně dělá legraci z nás dospívajících dívek - neskutečně mě bavilo, jak Catherine rozebírala se svými přítelkyněmi šaty, muže, ale hlavně romány - do háje, vždyť přesně takhle se bavím já se svými kamarádkami! :D Nadčasové, miloučké, překypující ironií, inteligentní a čtivé, napsané bohatým jazykem a výborně přeložené... a nikdy nepřestanu pět ódy na autorčinu schopnost vytvářet dokonalé mužské hrdiny, i když je každý úplně jiný. Ano, pan Tilney je jedinečný, inteligentní, charismatický a jakými všemi krásnými výrazy ho popsala kuceju, můj nejoblíbenější fiktivní hrdina to sice nejspíš nebude, nicméně díky němu je čtrnáctá kapitola má úplně nejoblíbenější z celé knížky.
Jediné, co mi na knihách od Jane vadí, jsou konce, které bych zatím vždycky uvítala rozvinutější, ale myslím, že nemá cenu strhávat, protože jsem poslední dvě kapitoly odkládala, abych je nepřečetla moc rychle a mohla si knížku užít o něco dýl :)
Pýchu a předsudek kniha na místě mé nejoblíbenější od paní Austenové nenahradí - charaktery mi tu přišly o něco prvoplánovější - nicméně k příběhu se určitě ještě milionkrát vrátím.

6 22.09.2017

Příběh se četl neskutečně lehce, snad jediná postava, kterou jsem si nějak zvlášť neoblíbila, byla Stela (když nepočítám pana Gardnera...). Nejvíc oceňuju ty krásně vykreslené love stories, u těch jsem se mnohokrát culila od ucha k uchu. A Gilbert byl nejlepší na celé knize, tak fajn klučičího hrdinu jsem už dlouho nepotkala :)

6 02.04.2017

Já vlastně pořádně nevím, jak mím knihu ohodnotit.

Jedna věc mi dost vadila; podle mě charakter Celaeny neodpovídal tomu, čím měla být. Od člověka, který chladnokrevně zabil tolik lidí, bych čekala, že bude naprosto lhostejný k lidskému životu, nezáleží mu na ostatních lidech, není citlivý. Celaena byla naprosto normální knižní puberťačka, což mi celou knihu nesedělo a rušilo mě to.
Ani jednu z postav jsem si nějak zvlášť neoblíbila, i když se autorka snažila propracovat jejich charakter, nicméně se příběh četl docela dobře (musím pochválit překlad!) a po dalších dílech sáhnu, ráda se podívám, jak se autorka ve psaní posunula.

A furt nevím, jestli mám fandit Dorianovi nebo Chaolovi. A fakt mě naštvalo, co Celaena princi na konci řekla...

6 15.02.2017

Ach :3 bude mi strašně dlouho trvat, než se vyhrabu z té hromady té nejsladší a nejnadýchanější cukrové vaty, která na mě z téhle knížky vypadla :3

Opravdu jsem Ježíškovi vděčná. Selekci mám - kvůli pocitu, že jsem ve hromadě cukrové vaty, samozřejmě - strašně ráda a tohle mi udělalo velkou radost. Nejvíce mě zaujala povídka o Amberly a Clarksonovi a následně kousek Selekce z pohledu Maxona. Clarksona jsem někdy nenáviděla a někdy jsem měla chvilky, kdy jsem chápala, co se na něm Amberly líbilo. A když jsem dočetla Prince, byla jsem neskutečně zklamaná, že je povídka o něm tak krátká. Oba příběhy bych ocenila jako celou knížku.
Ostatní povídky byly taky zajímavé, ale nevzbudily ve mně tolik emocí jako dvě výše zmíněné, i když Miláček se mi taky moc líbil. A pak bonusový epilog - no prostě, roztekla jsem se do karamelova :')

Já se tak těším na The Crown...

6 25.12.2016

Bravurně napsané. Autorce se podařilo ukázat Straneovu nezdravou osobnost, veškerou manipulaci a všechno špatné na jejich vztahu, a zároveň jsem všechno viděla Vanessinýma očima a naprosto rozuměla jejím citům a prožívání. Střídání roků 2000 a 2017 umožňuje houstnutí atmosféry a postupné odhalování pravdy. Psychický vývoj postav byl perfektní - postava Vanessy nádherně stárla, ich forma v průběhu let ukazovala její vnitřní proměnu z dívenky v ženu. Některé scény na mě, přiznám se, byly trochu moc, ale genialita a myšlenka této knihy se nezapře.

5 28.10.2020