Prateri komentáře u knih
(SPOILER) Kamila - učitelka, spisovatelka - a jedná jak bez rozumu. Ale zase máme co číst, příběh je napínavý. Byla jsem zvědavá, kdy si Kamilka uvědomí, že je jaksi celou dobu mimo. Ten Francouz mi byl tak protivný a odporný - to na mne vyskakovalo z každé stránky knihy, žádný francouzský šarm nebodoval. Kniha ale zabodovala.
Naše kamarádka Evaho73 to vystihla přesně - Mlčení je kniha, při které jsem zapomněla na čas, zapomněla bych i na povinnosti, ale už toho tolik nemusím.
Pohleďte na štítky této knihy: sebevražda, psychiatrická léčebna, rodinné tajemství, ztráta milovaných a minulost, která zasáhne současnost, i ta romantika trochu vykukuje. Opravdu, ženy čtenářky, je to pro nás. Diane nezklame!
Vtáhnutá jsem byla do života Tessy hned od první stránky, (to mám ráda, když nemusím přečíst čtvrt knihy, aby mne děj přikoval ke knize). Je to strhující boj nešťastné ženy, s poznamenanou psychikou, která začne hledat pravdu. Někdo pomůže, ale jsou i jiní, které cesta za pravdou vyděsí. A pak tu máme novináře, to je kapitola sama pro sebe. Slušným se omlouvám, ale ráda je nemám. V knize to byly hyeny s kamerou a mikrofonem v ruce.
(SPOILER) Knihy Elizabeth Haran čtu ráda, i když mé hodnocení nesedí na pěti hvězdičkách. Romantika v Austrálii - Údolí naděje je odpočinkové čtení. Vše je jasné od začátku a i přes trable a nedorozumění se dočtete k uspokojivému cíli - jak pro čtenářky romantických příběhů, tak i pro samotné hrdinky knihy. Příroda Austrálie bývá bonus od spisovatelky. Musím ale konstatovat, že v této knize jsem pocit australského prostředí neměla. Tak snad zase příště.
Tak to je kniha obratů - skoro rotace okolností a jen jsem čekala v jakém okamžiku se příběh zastaví. Na začátku jsem si říkala, že vím a že je to nenáročné, ale kdepak - ty ženské měly problémy obě a ten "úžasný chlap" potřeboval také nějaký problém. Jestli na něho spisovatelka nezapomněla, tak to si přečtěte. Čte se to dobře.
Mám sestru. Název knihy Hrob mé sestry vyděsil mou maminku: " Proboha, co to chceš číst?" Protože jsem si to tak osobně nebrala, pěkně jsem si početla. Komentáře jsou tu různé, ale mně se i přes pomalejší začátek kniha líbila moc. Zločinec, jehož zločin vzbuzuje pochybnosti, znovu otevření soudního procesu, nové výslechy, zvraty ve vyšetřování, tajemství i omyly vedou k závěru knihy - ten překvapil.
168 zabitých lidí to už je masovost. Napadlo mě, že vražedkyně hodila do kinosálu při promítání bombu. Ale tak jednoduché to není, není to ani jednoduché čtení. Nevěřícně jsem zírala na řádky, viděla před sebou obličej Alexandry s maskou stálého úsměvu a psychiatra v šoku.
Pane Martine Štefko, také se nyní usmívám, protože jsem tímto objevila vaše knihy. Skvělá četba.
Nové případy starých časů - objev v naší knihovně. Čtení o četnické pátračce v Písku, o zlodějíčcích, kapsářích i kasařích, tu a tam se najde i mord, své místo tu mají i lehké děvy.
Vše vyprávěné stylem, že je vám hned jasné, v jaké době jste se ocitli. Zločiny byly mírné, někdy i úsměvné. Na dnešních, pane štábní strážmistře Hřebejku z Písku, nic k úsměvu není.
V tomto případě pěkně kruté rozpočítadlo. Námět dobrý, to mne bavilo. Místy trochu zbytečný děj, ale to mi došlo, až když jsem dočetla. Možná krapet nadhodnocuju, ale to bude tím, že přece jen jsem byla napnutá, k čemu to "rozpočítávání" povede.
Půlnoční zátoka - kniha, kde se střídají vzpomínky se současností, stará tajemství, výčitky svědomí, rozhodnutí, která vedou k tragédii a k tomu spisovatelka, která umí vyprávět - to je pro mne silný zážitek. Romány Diany Chamberlain mne nemohou zklamat, i kdyby se o to snažily :).
Knihu jsem neodkládala, ani když se mne okolnosti snažily k tomu donutit. Děj pěkně plynul, žádné zbytečné odbočování, kriminalisté sympaťáci s humorem a přátelským pošťuchováním, jak je mezi přáteli a kolegy u nás zvykem. Možná, že u krimi to nevypadá zrovna dobře, ale řekla bych, že je to příjemná detektivka. Na další knihu pana Křivance se opět těším.
Je to borec pan Křivanec! A to nemám ráda takové vrahy, kteří se motají v knížce od samého začátku, ale tady mi to nevadilo. Stejně v tom množství fešáckých podezřelých nevíte, který má nezvyklé sadistické choutky. Je to kniha napsaná s vtipem, nepostrádající napětí ani na okamžik. Další kniha autora už mne také lapila, i když titul říká "Dál nechoď".
Po knihách Václava Křivance půjdu s nadšením.
Tak to byl pro mne výstup na příkrou horu, někdy jsem myslela, že to vzdám a knihu zavřu. Střídala se tam místa, která mne vyloženě nudila, a po pár listech následovalo napětí jak hrom. Sny a všelijaké blouznění mi nic nevysvětlovalo a ani mne to v knihách nebaví. Téma dobré, ale táhléééé.
Práva na knihu byla prodána do dvaceti zemí - já jsem mimoň úplně mimo:(
. . . člověk nikdy neví, co je za dveřmi.
Slzy mi netekly už dlouho, ale Dobrá matka to dokázala. Vyhýbám se takovým knihám, u kterých tuším, že se mi nebude líbit, co se člověku děje, ale občas si mne najdou asi samy.
Neumím dostatečně vyjádřit, jak mi bylo z knihy smutno. Stačilo mi to úplně, nepotřebuji další srdcervoucí situace ani hlubší sondy do lidského utrpění. Vtipnější a veselejší okamžiky v knize, nebylo jich mnoho, jsem uvítala.
Hra na vraždu je jediná kniha od Rachel Abbott, kterou vlastním. Nebudu si ji hanět :-). Také jsem sice podle názvu čekala větší drama, ale nakonec za mne dobrý. Mozek jsem příliš nemusela namáhat. Ta kniha pochopila, že mi to tentokráte postačí a čtyři hvězdičky (sice s odřenýma ušima) stejně dostane.
Vražda o narozeninách zkazí i tu nejlepší oslavu. Bývala jeptiška opět v akci, a tentokráte se mi její vyšetřování líbilo. Má talent objevit zločin, který zakryl čas. Co se jí nezdá na úmrtních oznámení dvanáct let starých? Opět poklidná detektivka, ale rozhodně lepší než Vražda na den otců.
Případ bývalé jeptišky - Vražda na den otců je poklidná detektivka. Příliš mnoho postav mne mátlo. Kdo je kdo - měla jsem si vypracovat seznam. Děj na mne působil jako slohová práce na téma vypravování. Ještě mám půjčenou jednu "Vraždu", tak uvidím, jestli styl bude stejný a tím bych skončila.
Štvanice - je fajn něco takového sledovat na stránkách knihy - knihy, kterou napíše pan Niedl, spisovatel, který mě potěší každou knihou. Štvanice s hrdinou, který všechno zná, neřešitelné situace mu skoro dělají radost, celý svět je mu domovem, je jedno jestli na vodě nebo na souši, a to není žádný americký hrdina, je to Čech:-)). Líbilo se mi.
Tak to je opravdu kombinace vražedná - psychopat v mlze. Britská policie, bez možnosti nosit a používat zbraně, je téměř bezmocná. Mně málem ujel autobus, protože jsem při čtení zapomněla na čas i svět kolem sebe. Napětím kniha nešetří a nešetří ani pořádnými veletoči v příběhu, nešetří ani čtenáře, ale proto ji vlastně čteme.