Petass komentáře u knih

Bábovky jsem přečetla jako odpočinkovou četbu celkem lehce. Osmička mi vůbec nešla, vadil mi styl - skákání v čase. Obvykle mi to nevadí, tady jsem to nějak nedokázala překousnout... Zajímavý námět a konec mi nevadil - naopak, ale jinak zklamání...

4 16.01.2018

Moc se omlouvám všem fanouškům, ač čtu série pro mladší čtenáře, tak tato kniha mě vůbec nebavila. Vzhledem k té avizované "řadě nešťastných příhod" jsem čekala více humoru, ironie. Ploché až hloupé postavy, předvídatelný děj... Pokud jde o knihu pro děti čekala bych i nějaké poučení, výchovný efekt... Mrzí mě to, ale nebavilo, nic nepředalo. Vrátím se ke svým oblíbencům.

3 25.03.2020

Dcera si ji půjčila v knihovně, protože hraje fotbal a baví ji to. Ještě neumí číst a proto jsme ji střídavě s manželem předčítali před spaním. Dcera z ní byla nadšená, ale řekla bych, že je to jen kvůli tématu fotbalu. Občas se ptala kdo je kdo a bylo vidět, že hlavní děj moc nevnímá. Pro mě to bylo utrpení... Přišlo mi to jak hrozný americký seriál ze střední školy (i když je to ze základní), řeší se tu kdo komu dal pusu a co si ostatní myslí a kdo s kým kamarádí... Jsou to důležitá témata pro dospívající děti, ale mě to přišlo úplně stupidně napsané... nebo to je překladem? nevím... Hrozně mi vadilo i "rasové vyvážení party", je tu Číňan, mexičan, afričanka... Abychom naučili děti toleranci, nemusí být nutně v jednom fotbalovém týmu zástupci z celého světa. Kdyby se tu výrazněji řešily jednotlivé kultury, nebo jejich zvyky, asi by mě to tak nedráždilo, působilo to na mě ale stylem "abychom někoho náhodou neurazili". 3 hvězdy jen proto, že se dceři líbila, osobně bych dala míň... Existuje mnoho jiných knih podávajících téma školní party a dospívání lépe. Jako první četba pro malého fotbalového prvňáka ale lze využít, velká písmena, krátké kapitoly.

3 04.02.2020

Nedočetla jsem a už se k ní nevrátím. Lákala mě hlavně kvůli Santiniho architektuře, ale nedostala jsem se za 1. třetinu. Prostředí reklamky mi vůbec nesedělo, hlavní postava se chovala iracionálně a celkově mě to nepřesvědčilo, nevtáhlo... Je mi líto, svůj čas věnuji něčemu zajímavějšímu. Hvězdami nehodnotím.

Přečetla jsem jich už několik, baví mě to víc, než krvavé severské detektivky, i přesto zidealizované prosluněné prostředí, jednoduché postavy, stále stejné schéma a místy trapný humor. Čtu různé věci a jednou za čas tohle nezaškodí... Tenhle příběh se mi líbit o něco víc, než ostatní, protože pro mě odkrýval něco nového - katy a jejich postavení. Jinak klasický Vondruška některými milovaný, jinými zatracovaný. Jsem někde uprostřed... K vodě, nebo na hory dobrý.

3 12.03.2018

I když už mi není 16, ani 20, ani 25 :D přečetla jsem ji jedním dechem a pak ještě jednou... Hezká oddechovka, která vás nepustí. Jak píše Makaja... jednoduché tisíckrát popsané klišé střední školy, ale bravurně napsané :) Někdy určitě zkusím i pokračování.

3 30.01.2018

Milý příběh o smutném zubrovi :) Krásné ilustrace. Trošku škoda nedotaženého konce. Jinak moc milý počin pro dětský knižní svět.

3 30.01.2018

Nevěřila jsem, že by to mohlo být stejně dobré jako první díl, ale to jsem se sakra spletla. Bylo to stejně úžasné a možná i lepší. I tuto knihu jsem přečetla stejně jako první díl opakovaně a hodně mi dala. Nečekejte žádné drama, překvapivé zvraty, ani svalnatého hrdinu. I tak je úžasná.

3 28.01.2018

Nedočetla jsem... Kamarádce se líbila. Mně tu kniha ležela měsíc, měla jsem z ní obavy a doufala, že se budu mýlit, nestalo se... Hned od začátku jsem měla pocit, že mě autor poučuje a že snad ani nejsem hodna pravdy, kterou se mi touto knihou snaží sdělit. Styl je popisný, striktní... lépe to nedokážu přiblížit. Kapitola o rybičce a jejím omezeném vnímání hned na začátku byla utrpením, další příběhy obyvatel jednoho domu se začaly proplétat náhodnými setkáními protagonistů (něco jako Bábovky, ale mnohem přehlednější, nebo možná
jako Hotel od A. Hailey). Pak jsem však došla do bodu kdy jsem si řekla, že tohle dám jedině někde u moře, kde v okruhu kilometru nebude žádná jiná česká kniha... Nedočetla jsem, hvězdy neudílím, ale pokud bych dočetla bylo by to max za 2 spíše 1.

POZOR dále SPOILERY:
Hned od začátku bylo jasné, že to bude jednodušší literatura, nic jiného jsem ani nečekala, prostě propletené příběhy jednoho domu. Začala jsem kroutit hlavou ve chvíli, kdy jedna z postav - těhotná Petunie, prvorodička, začne rodit, zjistí že má vybitý telefon, tudíž se nedovolá pomoci, když ho chce nabít, vypadne ji z telefonu baterie atd... a opouštíme ji ve chvíli kdy asi po dvaceti minutách z ní visí nožička dítěte a ona se nemá koho dovolat. To si snad autor dělá srandu... Jsem máma dvou dětí a takhle to tedy opravdu nefunguje! Podobný překotný porod u prvorodičky prostě neexistuje. Dotyčná neměla jakékoliv potíže - poslíčky a najednou během dvaceti minut rodí!!! s úzkou pánví a nevím čím ještě, co jí autor přisoudil?! Fajn, tohle jsem ještě překousla, ale když dotyčná začne s visící nožičkou běhat po chodbách a nakonec se sehne a táhne za nohu chodbou omdlelého chlapce, na kterého tam narazí... To tedy vážně nemusím dočíst. Poprvé v životě, jsem přestala číst a podívala se na konec, zda některá z dalších linek stojí za přečtení a řekla bych, že nestojí. Pak je tu proutník, který cíleně podvádí svoji přítelkyní a pak si během jednoho pohledu přes zabordelený byt, z kterého zrovna vypakoval milenku, uvědomí, že přítelkyni vlastně miluje... No páni! Napravili jsme hříšníka!

Téhle knize nevěřím ani tečku za větou. Škoda papíru.

Dnes k nám dorazila. Zatím jsem ji prolistovala a sem tam něco přečetla. Kniha je hezky přehledně zpracovaná, texty jsou jednoduché a srozumitelné. Písmo není extra velké, ale ani malé, tak zlatá střední (moje děti ještě nečtou, takže tohle soudím jen podle sebe). Ke každému heslu je zpracován odstavec, půl strana - max strana textu. Grafické zpracování je také příjemné, moderní, ale střízlivé.
Něco zde určitě chybí, něco mohlo být podrobnější, něco naopak mohlo být vynecháno... viz komentář od witiko níže. Podle mě to nevadí... je to 111 hesel o naší zemi, fajn doplnění k jakékoliv nudné školní učebnici. Dětem se bude knížka líbit a myslím, že by je mohla i bavit, i když se vlastně jedná o encyklopedii/naučnou knihu. Určitě splní svůj účel, jsem ráda, že ji budeme mít v knihovně. Doporučuji.

Až ji přečteme dodám hodnocení a nový komentář. Zatím takto.

Po pár stránkách jsem ji odložila. Velké množství postav, kterým neumím uvěřit, pro mě až moc předvídatelná červená knihovna... Na podobné téma určitě existují lepší knihy.

Četla jsem ji před lety a pořád na ni vzpomínám. Příjemná oddechovka, téma partnerského vztahu, laskavý humor... Ráda na ni vzpomínám a určitě ji někdy přečtu znovu.

2 10.02.2018

Opraváře osudů jsem odložila po několika stránkách. Ač mám všechny Fulghumovy knihy, tato si mě zatím nezískala. Určitě je to stylem... ale téma nebylo natolik silné, abych se přes něj přenesla a dočetla. Možná špatné načasování. Určitě dám knize šanci později... Zatím zklamání.