Maud22 komentáře u knih

Po devíti dnech nastalo Devět nocí. Sera a Lee přežili a navíc zachránili i ostatní, ovšem za jakou cenu? Všechny dobré skutky jsou po zásluze potrestány, to přece známe. Tak chvilku trvá, než se oba z dělnických pozicí u Povstalců dostanou zase na jiná místa, Lee jako velitel vlastní armády, již si ovšem musí napřed vycvičit, a Sera jako knihovnice. Do děje vstupuje postava nového velitele Jestřábů a jeho dcery. Dalo by se to zkráceně charakterizovat jako cesta do Citadely a zase zpět, je to však zatraceně dobrodružná cesta s dějovými zvraty, při níž pochopíme, jak svět přežívá a co vlastně zbylo z lidstva, jež se v podstatě úspěšně snaží zlikvidovat sebe samo. Ani chvíli jsem se nenudila a jelikož život pokračuje dál, dovedla bych si představit i další pokračování.

9 05.09.2023

Z poznámek na pozadí příběhu se nám otvírá obraz společnosti, která žije očividně po nějakém světovém kolapsu a je rozdělena na Citadelu a Povstalce. Citadelu řídí přísná a krutá diktatura kněží, kteří svými pravidly spoutali celou společnost a neváhají jejich porušování trestat smrtí, a to na různé způsoby a pro celé rodiny. To, že je zakázáno tvořit, provozovat hudbu, malovat, je jen máček. Povstalci žijí volnějším životem, ale také věčným soupeřením s totalitním protivníkem. Je to boj na život a na smrt. Okolnosti tomu chtějí, že lovec, perfektně vycvičený zabiják Lee, člen elitní citadelské jednotky Jestřábů, se octne pohromadě s kořistí, se Serou, bojovnicí Povstalců. Proměna jejich vztahu je nasnadě, leč není to jednoduché. Autorka má schopnost pro vygradované akce, dovedu si představit akční filmy podle scénářů na motivy jejích knih. Devět dní je sice ukončený příběh, avšak je zřejmé, že bude mít pokračovaní, takže se pustím do Devíti nocí. Věřte a nepochybujte! :-)

15 12.08.2023

Jak se dostat do budoucnosti o téměř 180 let dál bez použití stroje času? No nechat se zmrazit a chvíli počkat, až vynaleznou lék na do té doby nevyléčitelnou chorobu. Akorát ten lék měl být do půl roku hotový. Nějak se to vymklo. A my už sledujeme příběh poněkud opožděně rozmrazené a vyléčené (s nepatrnými vedlejšími účinky) Sofie. Nikdo na ni nebere ohledy, pro jedny je skvělý genetický materiál pro zregenerování oslabeného zbytku lidstva (no čtvrtá světová udělala svoje) a pro další zase pokusný objekt pro testování interakce s biorody páté generace (jsou jen dva, zatím). Ichiro, bioroid téměř k nerozeznání od člověka, je Sofii přidělen, aby ji seznámil s pro ni novou podobou světa a jeho fungováním díky technologiím, robotům a biorodům. Vzájemně k sobě hledají cestu a vzájemně se obohacují. Není to ale žádná love story, je to pěkně akční, postav je tu více a každá má své cíle nebo svá tajemství. Sofie se snaží zjistit, proč ji zapomněli ve stázi. Smála jsem se nahlas při popisu byrokratických postupů, kdy vám hoří koudel u zadku, ale bez ID se pomoci nedomůžete.... Málem jsem se dusila pod vodou rezervoáru, kde číhá nebezpečí. A vzhledem k tomu, že mám slabost pro R2D2 a BB-8, tak jsem zamáčkla i slzu. Super knížka!

12 06.08.2023

Hodně zvláštní román. Nic není černobílé, na starém tisku je sice bílý gryf a černý gryf, ale nesymbolizují dobro a zlo, stejně jako malý ptáček neznamená bezmoc, zvlášť když se na pozadí skrývají dravčí křídla a zoban. Hlavní hrdinka Matylda dokáže číst myšlenky a vidí situace, které se odehrály. Děj se proměňuje přesně podle pravidla "nikomu nevěř". Popisy nezdržují děj, naopak umocňují atmosféru a vyvolávají husí kůži - zanedbaná zahrada v sychravém březnovém počasí je tajemná, studená, úplně to člověk cítí. Autorka má úžasný smysl pro detail, pro mrazivý detail ("Drobné prstíky se zbytkem vodovek za nehty."). Není to jednoduché čtení, celé nás to ovine rudou stuhou a na oči položí mince.

12 01.08.2023

Ty jo, obyčejný účetní a takový borec! No dobře, tak není to úplně obyčejný účetní a už vůbec nezapadá do vžité představy vyschlého mužíčka s brejličkami na nose. Je to chlapák se zajímavou minulostí a k lovcům monster se dostal díky zneškodnění vlastního šéfa, který ovšem v té době již nebyl člověkem. Existují monstra? No ježiš, a jaká. S hlavním hrdinou Owenem projdeme výcvikem, praktickou i teoretickou částí a jak už to tak bývá, spadneme rovnou do akce, v níž nejde o nic menšího než o konec světa. Nechybí ani láska, kterou si musí hlavní hrdina teprve získat. Svižné dobrodružné čtení s akcí, přehlídkou zbraní i romantickou linkou (nečekejte křehkou krásku) mohu jen doporučit.

11 05.07.2023

Hlavní hrdinové knížky nepatří zrovna k těm kladným, což ale neubírá na čtivosti, spíš naopak. Zjišťujeme, že krajinu obývají lidé a bestie - zvířata, která jsou schopna přeměny v lidi a která jsou lidmi zotročena. Kromě klasických zvířecích tvorů existují i nebo spíš už neexistují draci. Řád kněží udržuje poslušnost, bojuje s povstalci a jeden z nich, Roderic, hledá pravdu o Bohyni, o záhadách v Dračích horách. Všechno je to tak správně zamotané a odmotává se to pomalu, udržuje nás to v napětí, za chvíli začneme fandit i záporákovi Rodericovi a trubce dračici Jaině. Rodová temná tajemství postupně vyplouvají na povrch. Prostě drakům paní Terezy Kadečkové nelze odolat. :-)

12 20.06.2023

Klára je zvláštní holka, vymyká se hlavně tím, že má schopnost vidět duchy. Své štěstí hledá v Mexiku, kde jako dítě pobývala s tatínkem, který zde údajně zemřel. Klára ale naváže kontakt s člověkem, jenž tvrdí, že zpráva o otcově smrti nemusí být pravdivá. No a pak už se to rozjede. V podstatě nejde o nic menšího než konec světa, apokalypsu, již má rozpoutat démon uvnitř mayské pyramidy. Je to psáno z pohledu Kláry, jazykem hustě nespisovným, nepostrádajícím vtipné prvky. I o dobrodružné, napínavé a veselé situace není nouze. Jako třeba setkání se zombiemi. Závěr, ač se nabízí klišé, není takový, jak by se dalo očekávat. Fajn oddychová četba.

14 18.06.2023

Je to horový příběh Kenzi, dívky, která vidí Smrt - Počmáraného muže - a netuší, jak ovlivňuje její osud. Kenzi vyrůstá v neutěšených podmínkách chudinské čtvrti se vší tou špínou, drogami, prostitucí a gangy. A chystá se apokalypsa, neboť Lilith, o které biblická dějeprava taktně mlčí, se rozhodla pomstít všem a zejména Stvořiteli. Démonka začne uskutečňovat svou pomstu prostřednictvím žen - prostitutky, lékařky z potratové kliniky, oživené salemské čarodějnice a Kenzi, která dokáže vnímat anděla smrti Sariela. To jsou ty čtyři děvky. Lilith má jistě na pomstu plné právo, ale způsob, jakým ji začne provádět, nepostihuje jen muže, kteří mají nad ženami moc, zotročují je a nutí je, aby jim sloužily. Tak nechává trpět nevinné a na konec i ty ženy, nástroje své pomsty. Celou knihu provází sex a brutální násilí, ale také touha po lásce, klidu a míru. A nejlepší je Enoch! A je úplně jedno, jestli je samec nebo samička, černá havraní křídla dokážou obejmout a chránit.

11 13.06.2023

Všechno to začalo jako pomsta za sexuální obtěžování na pracovišti. Je tedy fakt, že kamarádky jsou obdařeny magickou silou, avšak původně chtěly dotyčnému jen vypít víno a načůrat do lahví. Je to ale jen úvod do magie a energie Zřídel, jejich strážců a lidí, kteří mají ten dar to vnímat a využívat. Sledujeme dobrodružný příběh očima více aktérů - Lidky, Lukáše a Barbary... a musíme si dávat souvislosti dohromady sami. Občas se vrátíme do minulosti a odkryje se před námi další kousek skládačky, což mě baví. Zřídla jsou zdrojem moci, jenže je vždycky něco za něco. Příběh chytí a nepustí!

9 06.06.2023

Dominik Stolbenko z brněnského oddělení Centrály speciálních činností, aby zakryl vlastní pochybení, udělá z víly parťačku. Hlavní hrdina není moc sympatický týpek, ale tušíme, že má leccos za sebou. Víly zas nejsou ta křehká stvoření tančící na paloučcích v závojích mlhy, která známe z pohádek. Jednou byly pro lidi užitečné, ale ti nesplnili svoje sliby a drží je po policejní kontrolou. Společnost má skupiny, které se vyslovují za jejich práva a skupiny, jež by je s chutí eliminovaly. Stolbenko je v útvaru, jenž vyšetřuje násilné činy víl plné krve. To je totiž základní vílí potravina...a maso. Jenže najednou jsou tady nálezy brutálně zavražděných víl a Dominik zjišťuje (ale dalo to práci), že není vše, jak se na první pohled jeví. Četlo se mi to výborně, kromě detektivního pátrání máme možnost nahlédnout do nitra postav, román nepostrádá napětí a epické vyvrcholení. Konec je příslibem pokračování, svět víl a lidí na sebe naráží a vzájemná koexistence je složitá, ale ne nemožná.

14 24.05.2023

Že přece jen něco zůstalo a bylo to tak dávno, že je z toho již mýtus podléhající zkoumání, interpretaci a učené disputaci, poznáme z jednotlivých úryvků o Zvonu. Ty prokládají děj společně s dialogy Nimba s někým... S kým, zjistíme až v samotném závěru. Všemocná AI Nimbus je přece jen omezená ve vztahu ke smrtkám, ale i ona, ačkoliv událostem nedokáže zabránit, pochopí jejich obludnost a přestane s lidmi komunikovat, jak byli zvyklí, a na světě zůstane jediný člověk, který s ní může mluvit - Zvon. V předchozích dílech trousil autor drobečky, podle nichž nakonec najdeme cestu i vysvětlení a všechno do sebe zapadne. Jaké bude jednou lidstvo? Jaký dokáže mít vztah k odlišnostem a menšinám, dokáže tohle ukočírovat umělá inteligence a bude vždycky sloužit, až si uvědomí sama sebe a zatouží mít víc pocitů a možností, než jen schopnost řídit stroje a procesy, počítat pravděpodobnosti? To jsou otázky, které mě napadají po přečtení tohoto originálního díla.

14 16.05.2023

Ztotožňuji se s komentářem od "mnohoknih". Sjednocujícím prvkem antologie je tu město, ať už opuštěné, zakleté, stojící na doupěti podivného živočicha, dystopické, hořící magickými plameny, vzteklé a všepožírající, snové, zalidněné fantaskními živočichy, obyčejnými a neobyčejnými lidmi. Každá povídka přispívá ke směsici tajemna, melancholie, napětí, rozkrývá lidské vztahy. A v neposlední řadě je třeba zmínit naprosto luxusní obálku Lukáše Tůmy s využitím ilustrace Lenky Tarwari Jandové, jakož i její ilustrace provázející celou knihu souznějící s tématem města.

12 11.05.2023

Zatímco první díl této série prokládají děj deníky jednotlivých smrtek, zde jsou předělem Nimbovy úvahy. Už víme, že Nimbus je všemocná AI, která udržuje svět v chodu lépe, než by to zvládlo lidstvo, ale drží si svá omezení resp. nezasahování do konání cechu smrtek či smrtek jednotlivých. Dokáže však v podstatě obejít sám sebe, neboť události vyhodnotil jako nebezpečné. Tak sledujeme další cesty smrtky Anastázie a její patronky Marie Curie, jakož i snahu Rowana o očištění světa od krutých sadistických smrtek. A na cestě zůstávají další mrtví... Epické finále nechává prostor pro další pokračování. Dost mě baví tenhle svět zdánlivě řízený a přece tak nebezpečný.

13 01.05.2023

Knihu uvádí vtipná předmluva Martina Fajkuse, v níž osvětluje zrod sbírky. Obsahuje 11 povídek ze světa Lovců monster Larryho Correie, jehož povídka Neprůstřelný je otvírákem celé knihy a autor v ní vzdává hold Praze a českému křišťálu.
Povídka Alexe Dreschera Vodník je věnována tomuto českému typu a jeho potravním i rozmnožovacím zvláštnostem ("... asi ministrovi vnitra ukázali složku, co vedou na premiéra." "Kvůli tomu by tolik nevyváděl, je to jen čtvrtinový skřet," namítla Alexandra nesouhlasně, "ve vládě jsou i větší borci....").
Nechybí povídka od Kristýny Sněgoňové odehrávající se v jejím rodném Brně. Brněnská pobočka Lovců byla zrušena a její členové dostali výpovědi z organizačních důvodů a museli si najít jinou práci, náhle však dostávají další šanci ("Proč zrovna školka?" zeptal se Petr... "A je to dětská skupina, ne školka." "V té se zadek utírá jinak?").
To Jakub Mařík se zabývá fenoménem jménem Hejkal v příběhu nazvaném Jak se do lesa volá.... A když se do toho zapletou finští technaři, či spíše metalisti (autor si vyhrál i s názvem hlavní skupiny), tak je na zábavu zaděláno. No příště si rozmyslím, jestli budu na fesťáku vykřikovat HÉJ,HÉJ! :-)))
A přicházejí Sladké sny Karla Doležala. Koho z nás někdy netížila noční můra? Tak bacha na Pardubicko (" Kanystrů s chemikáliemi tu stálo podstatně méně, ale přece jen víc, než by člověk v knihovně čekal.")!
Otázka lačnosti a smrti - tu nastoluje Jakub Hoza. Strážce hradu a pokladu je smrtelně nebezpečný, a že těch mrtvol je. Přeživší prostitutku šoupli do blázince, tehdy jsem si vzpomněla na kulhánkovské "taštičku ne!". Proti strážci hradu kromě sehrané trojice lovců stojí i maličké, ale neméně mocné stvoření, jež si do piva a vodky přimíchává inkoust a nenávidí e-booky. :-)
Procházka parkem Jiřího Pavlovského rozhodně není procházka růžovou zahradou. Nebezpečí číhá i v pražském parku a na něm si vydobyde ostruhy lovecká kancelářská síla Theodor ("Proč ne já? Jaký je rozdíl mezi mnou a lidmi z akčního týmu?" Odpověď Karly: "Svaly? Bojové zkušenosti? Charisma? Sexuální přitažlivost?" "Au," řekl Theodor.").
Michaela Merglová nás zavede do Baráku za všechny prachy. Tam hospodaří Hospodáříček, a nedejte se mýlit roztomilou zdrobnělinou... Ovšem ta knihovna stála za to.
Jak zacházet se strašidly poradí Martin Paytok. Bezpečnost práce a požární ochrany se někdy dost podceňuje, ovšem v případě skladu paranormálního materiálu se to může stát osudným..
Oskar Fuchs postavil proti sobě monstra a ducha hor, který to tak trochu vezme za Lovce.
Vše zakončuje "jesenický masakr motorovou pilou" Františka Kotlety s názvem V souladu s přírodou.
Nenudila jsem se ani u jedné povídky, občas jsem se chechtala nahlas, rozhodně doporučuji. Vzhledem k tomu, že originální Lovce neznám, musím si rozšířit vzdělání. :-)

10 23.04.2023

Romantika až na půdu. Před námi je renesanční Itálie, hlavně město Neapol s rodící se mafií, jež má v čele poměrně sympatickou hlavu Rodiny. Děj se točí kolem hledání mystického předmětu, rozkrývá osudy krásné chovanky kláštera, několika levobočků, nechybí intriky a krásné zlo v podobě nezlomného perverzního zabijáka. Je to psáno z pohledu všech aktérů, kteří se střídají, sledujeme dění kolem i myšlenky v jejich hlavách, což se mi líbilo. Pro jistotu jsou myšlenkové pochody vyjádřeny kurzívou, což při tolika postavách je pochopitelné a na ději samotném to nic neubírá. Oba hlavní hrdinové, Clarice, nádherný předobraz Boticelliho Venuše, a neméně pohledný a trochu tajemný Bruno, mají poněkud komplikovaný vztah vzájemného toužení, odmítání a trýznění, což se přiznávám, až tak neprožívám, ale chápu, že tehdejší mužský a ženský svět byl o hodně jiný, než odpovídá dnešnímu myšlení. Žena byla buď poslušná manželka nebo služka nebo prostitutka, a ty se dělily podle své krásy, mládí a umění milovat na ty luxusní a ostatní. Všechno mi ale vyvážil příběh s dějovými zvraty, kdy si nemůžete v bezpečí odpočinout. Zejména závěrečné scény byly epické. V neposlední řadě má kniha úchvatnou obálku od Jany Maffet Šouflové a její ilustrace jako by vystoupily ze starých dřevorytů. Samotný konec je otevřený a dočkáme-li se pokračování, ráda se na něj vrhnu!

10 20.04.2023

Antologie nabízí různý pohled na apokalypsu, která zasáhne lidstvo, co autor, to jiný způsob. Ta pestrost je velkým kladem celé sbírky. Vážný pohled střídá vtipné fantasy, nechybí postapo detektivka. Líbila se mi povídka Pro pár krys šel bych světa kraj, která si utahuje z žánru fantasy jako takového a zároveň nabízí vtipný příběh. Bavil mě i Zákon smyčky a Kód Zeta a bála jsem se u Sliby se maj plnit a rezignovaně šla vstříc osudu v povídce Nemesis. Dobrý počin!

13 16.04.2023

(SPOILER) Z pohledu návštěvníka města, v němž je metro, jsem považovala tento dopravní prostředek (když tedy pominu noční hodiny) v podstatě za záchranu. Když se ve velkoměstě ztratíte, ve chvíli, kdy najdete metro, jste zachráněni, neboť se zorientujete. Moskevské metro znám. Ale tady je koncept metra jako útočiště přeživších lidí. Na povrchu je radioaktivita a slunce všechno spálí, takže tam se žít nedá. Tedy alespoň lidé tam bez speciálních obleků nevydrží, leč jiné formy života, zpravidla zmutované, ano. Jednotlivé stanice moskevského metra mají svá lidská společenství, sousední stanice spolupracují nebo si jdou po krku. Utvářejí se aliance, okruh ovládá Hanza - obchodníci, vše protíná rudá trasa - stoupenci komunismu a jeho ideálů. Část je v područí Říše, už čtvrté v pořadí, no fašisti jsou všude. Prostě sociální vzorek na malé ploše. Hlavní hrdina je sirotek zachráněný před krysami, jejichž nápor zlikvidoval celou stanici. Dostane zvláštní úkol a k tomu, aby ho splnil, musí dorazit do jiné stanice. To, co by kdysi vlak zvládl během hodiny i za cenu několika přestupů, je mise na několik dní, kdy v tunelech číhá neznámé nehmotné nebezpečí a naprostá tma.

Zpočátku mi to přišlo jako zdlouhavé (znáte to, široká ruská duše a vzdálenosti na mnoho verst), ale je fakt, že postapokalyptické metro je velmi různorodé, jednotlivé stanice s jejich obyvateli dobře vykreslené, vše zároveň obestírá tajemství, každý má svůj mýtus a své historky a i cesta může být cíl. Tím cílem je poznání mladého hrdiny, jež však přichází pozdě. Knihu doplňují 2 plánky moskevského metra, současného i postapo..., tak jsem díky nim putovala metrem s Arťomem.

20 15.04.2023

K autorce jsem se dostala prostřednictvím její knihy Ve větvích Yggdrasilu (vřele doporučuji). Tohle je však z jiného soudku. Za velký klad považuju, že tu není kladných hrdinů. :-) Na začátku, jak se rozvíjí děj a čtenáři je postupně dávkováno, jak existuje lidská společnost rozdělená na ty šťastnější horních městech a na ty žijící v mnohem horších podmínkách v dolních městech, by se člověk i rád s některými hrdiny ztotožnil. Jenže to není tak jednoduché, prostě ani všemocné Sestry udržující dolní město v chodu nejsou úplně sympatické. Ale to se mi na tom líbí, odráží se zde syrové lidské pohnutky, obyčejný strach, snaha dosáhnout na lepší život, na osobní prospěch, ale i vědomí, co je správné a že je třeba i obětí. Je to dobrodružný příběh, akce tu nechybí, ale nutí to k zamyšlení. Jak se chováme k sobě navzájem, jak respektujeme jinakost? Čemu máme věřit? Rozeznáme dobré úmysly od manipulace? No nic, jdu zkontrolovat zásobu léků v mé lékárničce... :-)

12 10.04.2023

Seveřan Harald je zatažen do pátrání po zmizelém velvyslanci emíra z Cordoby. Zmizel beze stopy z hradu a leccos nasvědčuje použití magie. A tohle je právě to, co čtenáře chytne. Děj, v němž nechybějí intriky, milostné vztahy, tajemno, ale i mužské přátelství, je zasazen do doby raného středověku částí francké říše. Hlavní hrdina je očividně chlap jak hrom a ještě umí používat magii k léčení i k prohledání okolí a sám sebe nebere smrtelně vážně, ale kdo si s ním začne ve zlém, nedopadne nejlíp. Začíná to jako detektivka ve středověkých kulisách a končí epickým soubojem. Vyprávění je svižné, vtipné, s lehkou mírou patosu. Jo a taky středověká Paříž útočí na náš čich, ať už je to páchnoucí krčma nebo masový hrob! :-)

11 08.04.2023

Tak tentokrát čeká naše hrdiny vpravdě vojenský úkol. Dostat se na planetu Ereškigal, kde adadové zaměstnávají spoustu dělníků různých mimozemských ras na stavbě vesmírných lodí pro enlily, infiltrovat mezi dělníky, dostat se k lodím a zabavit je ve prospěch vojenských sil, které se soustřeďují na planetě, o jejíž souřadnice šlo v minulém díle. Takže dobrodružství jako hrom a do toho se řeší i vztahy (mám neodbytný pocit, že Aga žárlí, a taky není kulšeš jako kulšeš), vtípky střídají narážky, takže jsem se chechtala nahlas. Nikdy bych neřekla, že se do space opery dostanou i odbory, ale pro Františka Kotletu není nic nemožné. :-) Jo, a možná bych se přimlouvala, za nějaký díl navíc, takový obrázkový rejstřík mimozemských druhů, domnívám se, že by mohl být docela tlustý!

20 02.04.2023