LucyEcstasy komentáře u knih

Vyděšená k smrti - Rachel Amphlett (Kay Hunterová 1.)

Jednoho dne se rodiče Melanie vrací domů. Doma zjistí, že jejich dcera není doma. Po chvíli jim volá únosce a chce za Melanii výkupné. Rodiče splní podmínky a vydají se po instrukcích dceru hledat. Naleznou ji však mrtvou.

Případu se ujme vyšetřovatelka Kay, které přijde úmrtí dívky zvláštní. To se jí potvrdí při dalším únosu. Zároveň najdou muže i s výkupným za Melanii. Má to jeden háček. Ten muž je mrtvý. Co se tu děje? Podaří se Kay případ vyřešit?

Kniha mne zaujala na první pohled svým přebalem a originálním názvem, který je krásně výstižný.

Příběh se čte rychle, kapitoly ubíhají jedna za druhou a je to vhodné i pro časově vytížené lidi, protože kapitoly jsou krátké. Což se mi, jako mamince na rodičovské dovolené, hodilo. Autorka nikam zbytečně a zdlouhavě neodbíhala, nenásilně si chystala půdu pro další pokračování a šla na věci postupně. Nenajdeme v příběhu žádné skoky ani zrychlené myšlenkové postupy. Najdeme tam i pár slepých odboček, ale to dodávalo ději na autenticitě.

Vrah si samozřejmě nese následky z dětství a proto je takový, jaký je. Vymyslel, pro mne, originální narafičení smrti. To klobouk dolů.

Kay je sympatická vyšetřovatelka, která má své mouchy a není neomylná jako detektivové v jiných knihách. To oceňuji. Navíc bojuje se svým vnitřním já, protože si prošla strašlivou věcí. V knize je poodhalena její psychická stránka a tak můžeme poznat Kay blíže.

Koho nesnáším, tak je matka Kay. Tu bych někam nakopala a doufám, že se Kay do budoucna své rodině vzepře.

Musím ale přiznat, že jsem četla už thrillery, které mne do děje vtáhli více. Toto bych zařadila mezi oddechové krimi, lehce nadprůměrné.

Souhlasím s jedním komentářem, který jsem viděla u této knihy. Kniha a naše vyšetřovatelka jsou podobné knihám Angely Marsons a její sérií s Kim Stoneovou.

I přesto mě zajímá, co dalšího si autorka vymyslí.

Děkuji @albatrosmedia za poskytnutí knihy v rámci #spoluprace.

Hodnotím 3,5/5⭐️

Četli jste tuto knihu? Chystáte se na ni?

2 04.12.2022

Tento příběh je zaměřený na život jménem Cass. Ta je vdaná, má práci a konečně je její život v pořádku.

Jednoho večera však jede domů zkratkou a ta cesta jí změní život.

Zážitek z oné noci se jí usídlí natolik v mysli, že je paralyzovaná strachem a začíná zapomínat na věci jako schůzky s kamarádkou či dávkování léků.

Podaří se Cass navrátit do života?

Toto byla první kniha od B. A. Paris, kterou jsem četla.

Co se týče knihy, tak jsem ji měla chuť odložit.

Četla se skvěle, příběh byl napínavý a autorka to vše zapletla tak, že jsem vůbec nedokázala předvídat, jak to celé dopadne.

Po dlouhé době jsem četla thriller s originální zápletkou a námětem jako takovým.

Mělo to jeden háček a to samotnou Cass.

Respektive do 3/4 knihy mě Cass neskutečně vytáčela a kazila mi, svou hloupostí, zážitek z knihy.

Po této úmorné pasáži Cass náhodou přijde na to, co se děje. Tady se nám Cass lusknutím prstu změní na velmi inteligentní a silnou ženu.

Ale abych ji jen nehanila, tak musím přiznat, že na konci jsem si k ní cestu našla a bylo mi jí na jednu stranu líto.

Autorka vytvořila nevýrazné prostředí, které ale ke knize sedělo. Žádné zdlouhavé popisy, ale rovnou akce. To se mi velmi líbilo.

B. A. Paris ve finále umí napsat čtivý a poutavý příběh.

Jsem zvědavá na její další tvorbu.

Hodnotím 4/5⭐️

2 08.11.2022

Viktor Frankenstein je vášnivým vědcem a jednoho dne se mu podaří vyřešit záhadu života. Alespoň to tvrdí. Podaří se mu totiž vytvořit živou osobu.

Později se mu ale začne říkat monstrum, neboť páchá hrůzné činy.

To vše se dozvíme z úst Viktora, který se svěřuje s příběhem lodní posádce.

Co se s oním “monstrem” stalo?

V prvé řadě bych chtěla vychválit grafické zpracování tohoto románu. To se totiž opravdu povedlo!

Kniha je vyvedena černobíle, což jí dodává temnou, ponurou a hororovou atmosféru. Takovou, která se hodí do podzimních dní plné mlhy a pošmournosti.

Ono “monstrum” má opravdu děsivé a odpudivé vzezření.

Samotný příběh většina čtenářů zná nebo o něm alespoň zaslechla.

Já osobně jsem se s Frankensteinem setkala poprvé. A jak to dopadlo?

Musím si přečíst i klasickou románovou verzi, abych věděla, zda na mě bude působit stejně.

Viktor mne neskutečně rozčílil svým bezohledným jednáním. To, že si takto zahrával se životem a smrtí a nehleděl na důsledky.

“Monstrum” dávám do uvozovek naschvál, protože samo o sobě monstrem není. Udělali ho z něj lidé, kteří hodnotili dle vzhledu. Není proto divu, že se stalo tím, čím bylo. Bylo učenlivé, přizpůsobivé, ale prostě mělo smůlu. Bylo mi ho líto.

Atmosféra v celé knize je opravdu mrazivá a já knihu přečetla během pár hodin, protože mne kniha nechtěla pustit.

Já nemám co vytknout! Rozhodně tohle potřebujete.

Já osobně si musím pořídit i vydání Drákuly od stejného kreslíře.

Hodnotím 5/5⭐️

(SPOILER) Po delší době vám představím povídkovou knihu.

Tato kniha mne zaujala hned na první pohled. Druhý podle padl na autory, kterým se v knize objevuje povídka a bylo jasné, že si tuto knihu musím přečíst.

V knize nás čeká úvod, který jsem po hodně dlouhé době považovala za zajímavý a dozvěděla jsem se z něj, k jaké příležitosti kniha vyšla. Z úvodu na mě dýchla rodinná atmosféra. Pan Hans-Åke Lilja je dle mého názoru člověk na správném místě a jeho webová stránka pro něj bude srdeční záležitostí.

V samotné knize najdeme 12 povídek a to od autorů jako Stephen King, Clive Barker, Jack Ketchum či John Ajvide Lindqvist.

Nebudu vám tu představovat každou povídku zvlášť. Vypíchnu, pro mne, ty nejzajímavější nebo naopak ty, které mne nejvíce zklamaly.

Nejvíce natěšena jsem byla na povídku Modrý kompresor od S.Kinga. Bohužel byla také největším zklamáním. Sledujeme tu tři pohledy a občas pro mne bylo těžké se zorientovat, kdo zrovna vypráví příběh. Nápad byl zajímavý, ale zpracování trochu pokulhávalo.

Druhé zklamání nebo spíš nepochopení přišlo u povídky Román o holocaustu od S.O`Nana. Za mne by tato povídka vůbec nemusela v knize být. Osobně jsem ji nepochopila, nebyl tu žádný náznak hororu, prostě nic.

Teď ale obrátíme list a přejdeme k těm povídkám, kvůli kterým stojí za to knihu číst.

První bych chtěla zmínit Síť od J. Ketchuma a P.D.Cacekové. Sledujeme tu rozhovor na seznamce, které vyeskaluje v osobní schůzku. Tento příběh skrývá i varování právě před seznamováním na internetu. Byla napsána svižně a ač se dá konec předpokládat, tak jsem si čtení velmi užila.

Dalším překvapením byl Strážcův průvodce od J.A.Lindqvista. Tato hororovka s prvky sci-fi/fantasy byla výborná a vůbec jsem nečekala ten zvrat, který se tam objevil. Tuto povídku doporučuji především čtenářům Lovecrafta.

A nakonec to nejlepší. Tím se stala povídka Vábení plamenů od K. Quigleyho. Autora jsem neznala a upřímně jsem si ze začátku říkala, že to bude těžké čtení, protože se jedná o nejdelší příběh z celé knihy. Opak byl ale pravdou a když příběh skončil, chtěla jsem víc. Strašidelný dům a partička dětí bojující o svůj život? Ano prosím! Temná atmosféra s neotřelým námětem? Ano! To vše tu najdete. Já se do Vábení plamenů zamilovala.

Zbytek povídek v knize nebylo až tolik výrazných, nicméně patří do kategorie ¨Nenadchne ani neurazí¨.

Oceňuji i informace jak o autorech, tak o vzniku dané povídky na konci každého díla.

Celkově bych knihu zařadila do lepšího průměru a hodnotím tedy 4/5⭐️.

(SPOILER) Tento měsíc mám štěstí na objevování nových autorů.

K nim patří i tato útlá kniha.

Kniha nástroje zavede do světa 17 leté Niki, která aktuálně poznává a zkoumá sama sebe.

Sama Niki má jasno v tom, že se necítí být výhradně žena, ale ani muž. Zkoumá tímto směrem i svou sexualitu, vzhled, myšlení, chování a další související odvětví.

Zpočátku jsem si o ní upřímně myslela, že je jen typickým pubertálním dítětem, ale pak jsem na to začala koukat z jiné perspektivy a hloubka jejich myšlenek mi dostala pod kůži.

Ve finále je prostě Niki mírně ztracená a díky novým zkušenostem dospěje k poznání sebe samé.

V tom jí pomůže několik dalších postav - Sára, Daniel a George.

Co se týče Sáry tak ji nemám ráda. Niki ji byla dobrá jen tehdy, když něco potřebovala a jinak pro ni byla vzduch. Ani ke konci si sympatie nezískala.

Daniel, čaroděj, by měl za mě, zhnít. Pardon, ale takového blbečka jsem dlouho v knize nepotkala. A to ještě o něm mluvím slušně.

George byl naopak fajn, že bral Niki takovou jaká je a podporoval ji v tom. Viděl ji jinýma očima než zbytek světa a za to mu vděčím. Neměl žádné předsudky a tak by to mělo být.

Ve finále jsem příběh neskutečně prožívala. Byla to emocionální nálož, ale bombastická.

Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne. Byla mou první, která se zabývala takovým tématem a která měla takovou hlavní hrdinku.

Rozhodně to není oddechové čtení, ale doporučila bych ji rozhodně všem. Myslím si, že nejvíce se bude líbit čtenářům YA literatury.

Hodnotím 5/5⭐️

2 28.09.2022

Příběh nás zavede do originálního příběhu se skvěle vykresleným prostředím. Nikdy jsem upřímně nečetla knihu, kde by se objevovalo vězení, navíc pro mladistvé a tak kruté. O to víc mne to bavilo. V příběhu najdete i strašidelné pasáže, které podtrhuje děsivá obálka.
Autor umí čtenáře ponořit do příběhu tak, jako by v něm sám vystupoval. Alespoň tak jsem to měla já. Byla jsem součástí příběhu. Autor si pohrával i s mými emocemi, ať už kladnými či zápornými.
Hlavní postavy jsem si velice rychle oblíbila. Líbilo se mi jak hlavní hrdina Alex logicky přemýšlel a hledal skulinu v celém systému vězení. Skvěle jsem se bavila i nad humorem ve vězení.
Samotná kniha je tak akorát na dvě odpoledne. Je napínavá a tak vám stránky budou utíkat pod rukama.
Neskutečně jsem si užila četbu této knihy a už teď se nemohu dočkat pokračování. Kniha si zaslouží plný počet hvězd, protože mne nenapadá nic, co bych mohla knize vytknout. Osobně si myslím, že kniha se bude líbit především mladým čtenářům. Nicméně já ji doporučuji všem.

(SPOILER) U tohoto autora mám ráda jeho nápady. Co kniha to něco neuvěřitelného, bizarního, bláznivého. Nejinak tomu je i tady. Tentokrát se rozhodl zapojit téma svatby, dětí a procesu těhotenství. Takže vlastně běžný koloběh života přetvořil do něčeho výstředního.

Vznikla z toho Dokura, která je Usagi. Žena s více jak dvěmi bradavkami, která jako vám jako důkaz nehynoucí lásky ukousne prst, aby si z něj udělala přívěšek na krk. Co dostanete vy? Vás jenom popálí značkou otisku její vulvy. A to počkej jak dopadnete počas těhotenství.

Náš "hrdina" si na Dokuru nepamatuje a ani to, že ji udělal dítě. Ze zhýralého života se buď stane vězněm či otcem. Projde tu velice rychle proměnou a to je možná věc, kterou bych vytkla. Nedovedu si představit, že bych se za tak krátkou dobu smířila se svým osudem a neudělala nic, abych to zkusila změnit. Protože jediné, co tu manžel Dokury zkusil, tak chodil volat svému kamarádovi a čekal, jestli to nějak vyřeší. Třeba takový pokus o alespoň jeden útěk by byl fajn.

Autor si tu neskutečně pohrál s detaily, vzhledem jak krátká je to kniha. Vymyslel celou novou rasu včetně její historie a zvyků či nové zákony v lidském světě, které chrání především děti a rodinu. Trochu mne mrzí i to, že jsem nepoznala více prostředí, kde se příběh odehrává. Většinu času totiž strávíme v hnízdě, rozuměj posteli.


Je to čtivé, zvrácené, ale to od Mellicka očekávám. Bavila jsem se, kroutila jsem hlavou.
Skvělý knižní zážitek s drobnými věcmi, které bych pozměnila, ale i tak to vidím na 3,5/5

1 23.02.2024

Po dlouhé době jsem sáhla po severské krimi. Dokonce by měla být nejlepší v roce 2021. S tím se ale neztotožňuji.

Vývrat jsem dvakrát rozečetla a po cca 50 stránkách ho vždy odložila. Napotřetí se mi ale podařilo příběh přečíst a ve finále bych ho označila za fajn thriller.

Máme tu vraždu, kdy to vypadá, že syn zabil svého otce. Nepřidá tomu ani jeden starý odložený případ, který je s Olofem spojený. Stane se hlavním podezřelým. Na povrch se ale postupně dostává pravda, která ovlivní nejeden život.

Ze začátku jsem si musela zvyknout na styl psaní, na kterém je vidět, že se jedná o severskou zemi. To byl i důvod mého odkládání. Později ale Vývrat nabral spád a o zvraty nebyla nouze. U vyšetřování jsem sledovala každý krůček, který rozpletl zápletku, kterou jsem neodhadla.

Moc se mi líbil vztah Eiry a jejího bratra. Ale jinak postavy byly nemastné neslané a poznala jsem je víceméně povrchně, což je velká škoda. Nenašla jsem si k nikomu vztah.

Celkově věřím, že kniha není pro každého, ale když už sáhnete po Vývratu, mohli byste být spokojeni. Navíc se jedna o příběh inspirovaný skutečnými případy.

1 20.02.2024

Autorka nás zavede do mé vysněné destinace - Brazílie. Náš hlavní hrdina se sem vrací na určitou dobu a při ní začne pátrat po minulosti svého pradědečka, který má původ v české pivovarnické rodině.

V téhle knize najdete vše - lásku, přátelství, sílu slov, rodinu, dobré jídlo, pití, cestování a mohla bych tu psát ještě do Vánoc. Město nad městem má jedinečnou atmosféru, kterou autorka perfektně vystihla a vykouzlila. Lucie Brejšová má jedinečný talent na popisy prostředí a vdechnutí života příběhu, který prožíváte společně se čtením.

Jelikož mám sama období, kdy tvořím rodinný rodokmen, tak jsem byla nadšena z tématu, který tu je předložen. Některé postupy sama používám, tak to bylo takové úsměvné, že si mne titul našel v tomto čase.

Ač se tu nachází delší popisné pasáže, nemusíte se bát, že by děj byl zdlouhavý. Naopak kniha plyne a je to příběh, který na který si udělejte čas a vychutnejte si ho, jak nejlépe můžete. No a samotnému "hrdinovi" budete, pravděpodobně jako já, fandit až do samého konce.

1 14.02.2024

Skutečné zločiny v Praze a okolí - Ivana Žáková, Vilém Žák

Tento podzim vyšlo spoustu titulů s tématikou true crime a já, jako správný zločinožrout, jsem si nemohla ani jednu nechat ujít.

Ivanu Žákovou můžeme znát již ze Skutečných zločinů na Ostravsku. Tentokrát se pustila do našeho hlavního města a jeho okolí.

Tentokrát tu máme 17 případů, které jsou známé i neznámé, staršího data i ty, které se staly nedávno. Osobně se mi nejvíce líbily - Příliš mladý vrah, Zločin zmateného naháče a Smrtící hlasy.

Je tu znát, že oba autoři se živí novinařinou. Kapitoly působí jako delší články, kde ve zkratce, ale hloubce poznáme každý čin. Některé pasáže jsou zvýrazněny, nechybí obrazová příloha a celkově bych knihu srovnala s lepší tvorbou Lucky Bechynkové.

Myslím si, že tahle kniha je vhodná pro nahlédnutí do světa zločinců a seznámení se s historií kriminality v Praze. Za mne je to nadprůměr, který je čtivý a bavil mě.

1 25.01.2024

Hitler -Šigeru Mizuki

Komiksové zpracování části života jedné významné osobnosti dějin Evropy? Ano, prosím.

Kniha mě zaujala právě díky tomu, o čem je. Mapuje ve zkratce život Adolfa Hitlera od r. 1908 až do jeho smrti.

Nahlédneme tu do jeho studijních, politckých i válečných let. Zkusíme tu poznat Adolfa ještě předtím, než se stal tím, kým se stal a také možné důvody, proč takový byl. Bude to možná znít šíleně a neomlouvám jeho činy, ale tady platí, že vše má svůj rub i líc a že nic není jen černé či bílé. Sledujeme tu i proces, jak moc nás některé věci ovlivňují.

Samotná manga je netradičního formátu. Je větší jak její typické sestry. Vliv Japonska je tu opět znát. Nejen na kresbě, ale na “mluvě. Samotná ilustrace je, až na obálku, černobílá. Upevňuje ponurou atmosféru, která se kolem námětu knihy točí. Nicméně najdeme tu i kapku humoru.

Adolf je zprvu nenapravitelný idealista, který by padl pro svou vlast. Je to člověk plný naděje a vlastenectví. Následovalo pár nešťastných odmítnutí, událostí a všichni víme, jak to dopadlo.

Za mne se jedná o velice povedené a zajímavé dílo, které věřím, že nebude pro všechny čtenáře. Já ale mohu doporučit.

1 21.01.2024

X - David Demchuk

Tahle kniha měla potenciál, který se nenaplnil.

Za několik let zmizí mnoho mužů z LGBTQ komunity. Nikdo doposud netušil proč.

X je takovým mišmašem. Máme tu dvě dějové linky, které se prolínají. Autor tu vkládá, kromě beletrie, i střípky ze svého života či literární vědění. Setkala jsem se tu poprvé s výrazem “queer horor, který tu byl vysvětlen a X tedy obohatilo mé vědomosti.

Teď k samotnému ději. Hrozně mě ubíjely dlouhé kapitoly. Reálně jedna kapitola měla třeba 40 stran. Věřím, že kdyby byly kratší, tak by měla kniha rychlejší spád. Jinak nám tu chlapci mizí jak na běžícím pásu. Je tu nadpřirozené zlo, které má svůj zajetý vzorec a moc věcí ho nerozhodí. No a to je tak vše. Zlo je pak vymýceno během pár okamžiků, což je škoda, protože se tento proces dal zpracovat více do hloubky.

Postavy tu pořádně nepoznáme, protože prakticky hned zmizí. Nemáte ani šanci si k nim vytvořit nějaký vztah.

Takže kniha nejvíce zaujme po jazykové a stylistické stránce.

Věřím, že po se jedná o zajímavé dílo, ale mne osobně kniha nesedla. Zařadila bych ji mezi zlatý střed. Nenadchne, ani neurazí.

1 17.01.2024

Po delší době jsem zabrouzdala do japonských vod. Chci sníst tvoji slinivku je románová verze již existující stejnojmenné mangy.

Máme tu tichého samotáře, který jednou v nemocnici v čekárně narazí na podivný deník. Je jeho spolužačky, která má nevyléčitelnou nemoc a nezbývá jí moc času. Postupně začínají spolu trávit čím dál více času. Jak to celé dopadne?

Chci sníst tvoji slinivku je zvláštní kniha. I když na japonské poměry je typická, už jen ze stylu psaní, který mi dal tentokrát zabrat. Umocňovaly to docela dlouhé kapitoly, kdy se příběh moc nehýbal, šlo o téměř rutinní záležitosti.

Jediné, kdo tomu dával nějaký spád byla ona nemocná spolužačka. Vymyslela si totiž pár věcí, které by chtěla do konce života zažít. Byly to ale obyčejné body jako dát si výborné jídlo atd. Naše malá hrdinka tu poukázala na to, jak bychom měli být vděční a vážit si i takovýchto drobností.

Vlastně celá kniha nese "ponaučení", že bychom měli žít každý den naplno, nebýt malicherní, nerozčilovat se nad věcmi, kdy nejde o nic vážného. Tohle poslání se mi líbilo.

Bohužel i přesto si ani jeden ze středoškoláků nenašel ke mně cestu. Byli oba dva protiklady. Jeden nesmělý, tichý a druhá pravý opak. Hlučná, společenská slečna. Ona dokázala probudit spolužáka z této letargie, ale to bylo tak vše, co bych k ní řekla. Hodně udělal i ten zmíněný styl psaní, který mi přišel takový, jako by autor chtěl, abychom si nevytvořili k postavám pouto a přistupovali k nim s odstupem.

Ve finále bych řekla, že tady by bylo možná lepší zůstat u mangy. Takhle byla kniha zdlouhavá, bez sympatických postav a ani konec, kdy nahlédneme do celého deníku, nic nezachránil.

1 15.01.2024

Kdo roste v zahradě - Kateryna Michalicyna, ilustrovala Oksana Bula

Dneska si dáme tip na knihu pro malé čtenáře.

Kdo roste v zahradě povídá příběh o Slavíkovi, který se po zimě vrací do rodné krajiny. Zamíří do jedné zahrady a hledá místo, kde by se mohl usadit a postavit si hnízdo. Jenže v zahradě je toho tolik! Třešeň, jabloň, šeřík či švestka? Který keř či strom bude ten pravý?

Tento příběh je jemný, plynulý a vykouzlí úsměv na tváři. Slavík vždy přelétává z jedné rostliny na druhou a každá vypráví svůj příběh a jak danou rostlinu poznáme. Skrývá v sobě tedy i naučnou část. Představte sic že je krásný sluneční den a vy jen sedíte v zahradě plné života a užíváte si přítomný okamžik. Přesně taková je kniha Kdo roste v zahradě.

Najdeme tu i skrytý podtext, kdy Slavík hledá své místo na Zemi, tam kam prostě patří. Je zvídavý, nebojí se překážek a je odhodlaný najít to správné místo. Tu jeho úlohu, kterou tu má splnit. Ukazuje tu svou odvážnost, trpělivost a vytrvalost.

Kniha je bohatě ilustrovaná a já musím ilustrátorce vysmeknout poklonu, protože se jí opět povedlo vytvořit bohaté kouzelné obrázky. Tato kniha je totiž v sérii Kdo roste již třetí vydanou knihou.

Já a moje dcerka Olí jsme si tuto knihu oblíbily a prohlížíme si ji často. Vhodná je i pro nejmenší čtenáře. Osobně bych ji doporučila i jako knihy prvního čtení, protože písmenka jsou větší a textu není mnoho. Pokud tedy hledáte příjemnou četbu nejen pro děti, mrkněte na tuto knihu.

1 24.08.2023

Moje upřímná posedlost jménem anorexie - Petra Lukešová

Dnes vám přináším tip na jednu útlou knížku, která ale v sobě skrývá mnoho. Mě by málem minula, ale byla by to velká škoda.

Tato kniha je příběhem samotné autorky a jejím bojem s anorexií, závislostí na hladovění, které je pak vyměněno za závislost pozornosti mužů a také o tom, jaká nesmyslná měřítka vytváří určitá část populace.

Já osobně jsem ji přečetla za jeden den. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Tohle byla i velká emoční jízda. Na jedné straně radost z pokroků za lepšími zítřky a na straně druhé nenávist k určitým lidem a výrokům třeba rodičů. Vím, že i rodiče to nemají občas lehké, ale jsou věci, které se prostě svým dětem neříkají. Sama se nedokážu úplně vžít do takových situací, protože jsem se s Annou nikdy nepotkala, ale v této knize se to autorce podařilo popsat tak realisticky, že jsem měla pocit, že jsem součástí příběhu.

S Petrou projdeme velkou proměnou a já můžu říci, že jsem se stala velkou fanynkou. Smekám nad tím, co vše překonala hlavní hrdinka a že u ní došlo k obrovské proměně. Už bude jen lépe!

Já této knize nemám co vytknout. Smekám před talentem autorky, protože je to velice povedená prvotina. Doporučuji všemi deseti!

1 30.07.2023

(SPOILER) Touha - Tracy Wolff

Grace nastoupí na Katmerskou akademii. Hned při prvním setkání se spolužáky dostane varování, že by si tu měla dávat pozor. A taky že jo. Prakticky celá škola, až na tři výjimky, ji nenávidí, straní se ji a ona netuší proč. Na této škole je něco podivného.

Tahle kniha mne zaujala na Merendě Albatros Media a slibovala příběh pro fanoušky Stmívání. I obálka je dosti podobná knižní verzi této série. Jelikož se mi Stmívání líbilo, tak mne kniha nesměla minout. Potom se začaly objevovat pozitivní recenze a já se těšila čím dál více.

Knihu jsem rozečetla v rámci společného čtení. Děkuji všem za účast.

Já první polovinu knihy trpěla nudou. Vleklý příběh, který by se dal podstatně zkrátit a přihodit trochu nějaké akce, nějakou událost, cokoli. Když jsem se teda prokousala touto částí, tak už děj začínal mít spád a já věřila, že si kniha napraví nepodařený start. Zčásti se tak stalo. Až na konec, kdy jsem měla pocit, že autorka už neví, co vymyslet, tak tam narvala všechno, co ji přišlo na mysl. Konec byl velice vtipný, víc nemohu prozradit. Ani bonusová kapitola mě nepřesvědčila na čtení dalšího dílu. Nikdy ale neříkej nikdy. Protože když bych chtěla vypnout a nepřemýšlet, tak se tahle série bude hodit.

Stejně jako ve Stmívání tu máme naivní až hloupoučkou slečnu. Grace například omluví svého kámoše za to, že se ji snažil zabít. Proč? Protože to přeci v její situaci musel udělat. Nebo aby pomohla své životní lásce, kterou zná několik týdnů, tak si nechá vycucat okolo dvou litrů a mávne nad tím rukou. A tak dále. Ne, fakt mi nesedla.

Jaxon je zase typický egoistický Edward, který se ihned zamiluje, ale musí samozřejmě zůstat tvrďákem před celou školou. Jeho jsem měla radši, protože dokázal být lidský a některé věci od něj byly roztomilé. Dojde u něj k výrazné změně a ve finále si ho oblíbíte.

No a pak tam je zástupce Jacoba a sestřenice naší Grace, kteří ale bohužel nedostali tolik prostoru. Jo a upíří psychopatka.

Celkově kniha mohla být dobrá. Bohužel nejvíce se povedla myšlenka draků, upírů, vlků a čarodějnic. A graficky obálka. Na obálce je jinak vidět každý otisk prstu, šmouha apod., což mi taky vadilo. Toť vše.

Šťastně až navěky? - F. T. Lukens

Arek a jeho družina jsou předurčeni k svrhnutí strašlivého vladaře v království Ere. Po úspěšné výpravě tu nastává jedna otázka. Kdo bude novým vladařem? Bandu nenapadne nic jiného než nasadit korunu Arekovi. Má to jeden háček. Korunu nemůže jen tak sundat. Navíc do svých 18 let se musí objevit Arekova spřízněná duše, se která mu zaslíbí celý život, jinak zemře strašlivou smrtí. A času není mnoho, neboť Arekovi bude 18 za tři měsíce. Bude svatba nebo smrt?

Opět jsem zabrouzdala do žánru, který běžně nečtu. Navíc to byla má první feel-good kniha a LGBTQ+ fantasy. Byla jsem příjemně překvapena.

Ze začátku jsem si musela zvyknout, že kniha je spíše plynulejší, línější a že se v ní najde jen pár okamžiků, které nesou nějakou akci. Po rozležení v hlavě mi to přišlo ale super, protože vše spolu fungovalo a neměla jsem pocit, že by akční pasáže byly do knihy uměle nasazené. Autorka má navíc skvělý smysl pro humor, který do knihy vložila. Bylo zábavné sledovat, jak se Arek a jeho družina dostávají do situací, do kterých museli rychle dospět a vymýšlet různá řešení. Představte si prostě bandu puberťáků, která má ze dne na den vládnout celému království.

Oblíbila jsem si charakterově celou skupinku. Ač to byla občas jelita, tak se člověk s nimi nasmál, fandil jim a prožíval s nimi všechny jejich strasti a radosti. Není snad nikdo, kdo by mi nepřirostl k srdci. Neměla jsem ani pocit, že ta kniha je něčím hloupá, což většinou u YA knih mám. Především u postav. Ale tady nemám co vytknout.

Pokud sháníte fajn oddechovku na léto, tak si myslím, že tato kniha by mohla být to pravé.

Národní opruzení - Karolína Zoe Meixnerová

Tvorbu @cojezoe_ sleduji už delší dobu. Velmi mne baví, s jakou lehkostí a humorem vytváří obsah svého profilu. Myslím si, že díky tomu dokáže nalákat mnoho mladých (nejen) na českou klasiku 19. století. Zajímaly mne tedy i její knihy a jako první jsem se vrhla do Národního opruzení.

V této knize se potká Jan Neruda, Karolína Světlá,Božena Němcová a Karel Havlíček Borovský. A nejen oni. Setkáme se tu s mnoha osobnostmi tehdejší doby. Mimo jiné nám v knize řádí vrah a vznikají nové lásky.

Velice oceňuji originalitu příběhu. Vzít slavné osoby národního obrození a vytvořit s nimi detektivku? Geniální. Zároveň se čtenář dozví i mnoho informací, například pravá jména některých autorek. Takže já osobně jsem zase o něco chytřejší. Postavy a především jejich charaktery jsou vykresleny skvěle. Přátelství mezi Borovským a Nerudou, první láska mezi Nerudou a Žofií Podlipskou - vše fungovalo, jak mělo a takhle nějak si naše české autory a autorky představuji.

Příběh se čte prakticky sám. Věřím, že pro spoustu lidí je to jednohubka. Z mého pohledu kniha nabere na začátku spád, který trochu zpomalí v druhé třetině knihy. Tam je děj trochu volnější, línější, ale závěr je jedna velká akce. Vraha jsem naprosto neodhadla a byla jsem překvapena.

S jednou věcí trochu bojuji. V recenzích byla kniha spojována s humorem. Ten jsem bohužel v knize neobjevila a byla to trochu škoda.

Ve finále knihu doporučuji jako příjemnou změnu mezi detektivkami. Je to osvěžující lehký příběh s krásnou obálkou.

1 05.07.2023

Sklouzni se v dešti - Lenka Parýzková

Příběh nás zavede do života Lenky, která prohrává svůj boj s depresí a rozhodne se dobrovolně nastoupit do psychiatrické léčebny. Jaké radosti i starosti jí tu osud nachystal?

Sklouzni se v dešti má již v úvodu napsáno, že se jedná o fiktivní příběh. Nicméně jsem měla pocit, že buď sama autorka buď někdy procházela takto těžkým obdobím nebo si udělala dokonale podrobný průzkum. Prostředí totiž bylo popsáno do detailu tak, že jsem nad některými podrobnostmi až žasla.

Cestu k hlavní postavě jsem si ale musela hledat. Ze začátku mě totiž Lenka neskutečně štvala. Protože člověk, co trpí depresemi, opravdu neřeší to, že v léčebně pro něj nemají pomalu wellness pobyt s masážemi a že po ní opravdu budou chtít, aby se zapojovala do denního chodu. Sama jsem si depresemi kdysi prošla. Toto trvalo tak třetinu až polovinu knihy, kdy se Lenka dostala do kontaktu s lidmi, kdy začala chápat, že všichni ji chtějí akorát pomoci. Pak už to s ní šlo. Závěrem se (za mne) až moc rychle uzdravila. Jednalo se prakticky o vyléčení ze dne na den, kdy ze dna otočila o 180 stupňů. Ne že bych ji to nepřála, ale bylo to na mne až moc urychlené.

Kniha mi stylem psaní a povahou Lenky hodně připomíná Couru od Jany Bernáškové. Čtivost knize upřít nemůžu. Našlo se i pár humorných momentů, ale bohužel jsem se do příběhu neponořila tak, jak bych asi měla. Měl to být hlubokomyslný román s prvky humoru, ale bohužel se ke mne příběh dostal jen povrchově. Což je škoda, protože autorka má potenciál. Za mne kniha spadá do škatulky nenadchne ani neurazí. Pokud ale Lence Parýzkové někdy vyjde další kniha, mileráda ji dám další šanci.

1 23.06.2023

Manifest za tmu - Johan Eklöf

Bojíte se tmy?

Tato útlá knížka nás seznámí s problémem umělého světla. Johan Eklöf tu poukazuje na negativní vliv přílišného osvětlení vůči fauně a flóře. Člověk by ani nevěřil, co vše ovlivňuje umělé světlo.

Po dlouhé době jsem sáhla po knize z naučné literatury. Sama se snažím žít s co nejmenší ekologickou stopou a tak bylo jasné, že si přečtu i tuto knihu.

Autor se zabývá především studiem netopýrů, ale v této knize vysvětluje i laikům nejrůznější fakta. Z vesmíru, ze vzduchu či podvodní hladiny. Dozvíte se tu i jak se světlo přenáší a jaký vlastně proces v oku probíhá. Sama jsem si některé zajímavosti zapsala a ráda vám je tu napíši.

Například, že nevhodně nasměrované a zbytečně silné zdroje světla se aktuálně rovnají emisím oxidu uhličitého vyprodukovanými 20 miliony aut. Nebo že díky tomuto špatně zvolenému či zbytečnému světlu pomalu vymírají noční motýli, kteří opylují více druhů rostlin než včely. Na závěr třeba fakt, že díky světelnému znečištění vidíme pouze 0,5% hvězd, které bychom měli být jinak schopni vidět pouhým okem.

V některých pasážích jsem byla šokována. Třeba u té, kdy jsem zjistila, že krakatice má průměr oka až 27 centimetrů. Jindy jsem se pobavila nad historií - víte, že v roce 1874 věřili, že když si potřete oči netopýří krví, tak uvidíte stejně znamenitě jako ve dne?

Tak či onak, knihu jsem si musela dávkovat. Chtěla jsem si ji maximálně užít a vstřebat co nejvíce informací. Což s kombinací s krátkými kapitolami bylo jednoduché. Autor podal knihu tak, že ji porozumíte opravdu každý.

Věřím, že si v knize každý najde něco, co může dělat pro planetu, co se světla týče. A nejen pro ni, protože umělé světlo ovlivňuje i náš spánek. Například. Za mne mohu knihu určitě doporučit.

1 21.06.2023