kusma komentáře u knih
Hraničáře čtu jako takovou pohádku mezi knihami, když si potřebuji odpočinout. Zloduchové jsou jen zlí, klaďasové jen dobří a hrozně (až úsměvně) nadaní. A od toho to člověk čte. Jsem spokojená.
Ps: Horácovo pšíknutí za 5*
Až neuvěřitelná naše nedávná historie, která se bohužel může vrátit, nebudeme-li si střežit, co máme. První část se mi četla hůř. U druhé jsem si již zvykla na autorův styl. Ty osudy lidí jsou mrazivé. A k tomu jmenovaná mně známá místa mé milované Šumavy. Opět na ni budu hledět jinýma očima. O tématu si určitě chci přečíst víc.
První dvě části knihy mě docela bavily. Jen to bylo opravdu rozvláčné a poněkud ukňourané. Poslední část byla také ukňouraná a pro mě trochu navíc. Některé odstavce jsem tu i přeskakovala, závěrečné pasáže mi prostě nesedly, už toho bylo asi dost. Asi by prospělo méně stránek (to opravdu často nepíšu).
Napínavá kniha, horor určitě ne. Jak řekl manžel: čtivé béčko. Kapitoly měly spád, letní čtení jak má být. Jen, když vám při čtení napínavé scénky, začne u nočního stolku chrastit chroust, nemáte moc klidný večer :)
Kniha byla velmi čtivá, líbil se mi hlavně začátek a výborný konec. Nejlepší byl děj kolem hlavního hrdiny, jeho poznávání minulosti, první dvě mise, milostná linka. Paradoxně mě moc nebavila linka kolem JFK. To mi přišlo zdlouhavé až nudné. Klidně bych to tam mít nemusela. V prostředí kniha nastolila tak neskutečně volné tempo, že se i vytratilo napětí. Konec zase mohl být klidně delší. Plus má autor i za odkaz na To.
Hodně zábavná kniha. Opravdu jsem se při ní bavila, byla čtivá a několikrát jsem se i nahlas uchechtla. Člověk se často v hlavní hrdince i viděl. A kdo ví, třeba mě i posunula opět blíž k myšlence vyzkoušet to běhání. Knihu doporučuji (hlavně tedy pro mámy v běhu životem ;)
U knihy jsem byla napnutá, dojatá, bála jsem se, občas se i usmála. Ale hlavně hltala každé slovo a žila v atmosféře staré Barcelony se všemi smutnými, tragickými osudy jejích obyvatel poznamenaných oním místem i dobou (občanská válka, převraty), kteří by si zasloužili lepší, krásnější životy, ale bylo jim zabráněno, ať už jinými silnějšími či osudem.
Je to opravdu úžasná kniha, kterou člověk přečte velmi rychle, pak je mu ale líto, že ji už dočetl, že už jsou všechna tajemství rozluštěna. Pak (ale i v průběhu) o ní člověk přemýšlí a tráví nová a nová zjištění.
No nevím, za mne jedno velké utrpení. Jako bych četla hodně špatné Stopy hrůzy. Moje první kniha od tohoto autora a do další se nepustím. Knihu jsem dočetla rychločtením a přeskakovala. Nelíbil se mi styl psaní, zápletka ani vyřešení. Bohužel za sebe nedoporučuji.
Další díl a příběh čtvrté sestry, která mi byla zatím nejmíň sympatická. Bohužel ani její kniha to nezlepšila a příběh ze současnosti mě bavil nejméňe. Oproti tomu minulost byla výborná a vlastně by mi stačila jen ona. Než se pustím do další sestry, tak si dám pauzu. Brzké čtení této série za sebou nesvědčí čtenářskému zážitku, který si knihy zaslouží.
Kniha si mě dostala krásnou obálkou, která na mě vykoukla v Levných knihách. Hned jsem se začetla. A musím říct, že mě to od začátku chytlo. Moc se mi líbilo složení knihy, střídání vypravěčů, doby i stylu vyprávění. Z tohoto pohledu jsem nadšená.
Co bylo strašné, bylo české zpracování. Některé věty prostě nedávaly smysl, chyby v textu, fakt děs a kazilo to čtení.
Ale celkově se mi příběh tak líbil, že neubírám hvězdu. Ani za jednu mně nepochopenou postavu, u které vůbec nevím, co tam měla za smysl. Ale to už je jen na okraj.
Myslím, že současné nízké hodnocení si kniha nezaslouží.
Kniha mě docela zaujala, ač byla zvláštně psaná a poněkud korektně (proč např. prezidentka? Když je to psané z dnešní doby). Každopádně se mi líbil popis sociálních sítí, rozdělení lidí a hlasitost skupiny lidí, co jedou v konspiracích. To se mu prostě povedlo a trefil se do reality a povahy lidí/lidstva.
Ač jsem prostřední část knihy tomu nevěřila (chvíli i uvažovala, že ji odložím), závěr se mi moc líbil. Druhý díl již vyšel a myslím, že mu dám šanci.
Pěkná knížka, dojemný příběh. Je tam smutek, ale i mnoho naděje, přátelství a lidskosti. Seznam knih hezký, většina mi známých, což ulehčilo čtení, a jednu jsem si dokonce zapsala do svých přání k přečtení, jak mě zaujala. K pěti hvězdičkám něco chybělo, možná, že od půlky jsem přestala být tak moc pohlcená, možná, že mě tolik emočně neoslovila, jak by asi ráda, nevím. Každopádně si knížka zasloužila přečtení a líbila se mi.
Kniha s krásnou obálkou, milým dějem, který se ale až příliš vlekl. Časté opakování některých úkazů (chrastění náramku, hluboký hlas jednoho muže, stálý brekot a slzy hlavních hrdinek) už po určité době ztratí kouzlo, takže po slibném začatku bylo pro mne dočtení trochu s přemáháním.
Kniha psána poeticky, krásně, ale strašně těžké a smutné téma. O bolesti ze ztráty dítěte, o lásce, rodině. Začátek druhé části jsem přeskakovala, to bylo moc srdceryvné. Není to kniha, ke které bych se vracela, ale v hlavě zůstane.
Toto mi sedlo, příjemně napsané, zábavné situace, kdy u jedné jsem se smála i nahlas, vystřídané vážnými, smutnými... ze života. Knihu doporučuji.
No, chtěla jsem nějakou pohodovou oddechovku, kde se i zasměji.. a dostala jsem opravdu jednoduchý příběh, s hloupými dialogy, dějem o ničem, resp.o sexu a sexu. A žádnou humornou situaci. Nejsem asi správný příjemce tohoto druhu knihy. Dočteno, do dalších knih autorky nejdu a Jeho banán poletí do jiných rukou, které si ho užijí víc.
Krásně napsaná kniha o dvou kamarádkách, které si chtějí užívat života, co to jde. Usmívala jsem se, i byla smutná, emoce tam tedy byly. Víc jsem si ale vzala toho pozitivního. I díky tomu dávám pět.
Nikdy není pozdě sednout na kolo nebo k počítači :)
Tak toto mi opravdu sedlo. Kniha se mi moc líbila. Vypravěčka byla vtipná, téma zajímavé. Některé scény me vyloženě pobavily (hlavně krátká diskuze o kachnách v kavárně), jiné naopak rozbrečely, nebo dojaly. Úplně mě mrzelo, že to klidně není podrobnější, osudy víc popsané, a to i (nebo zejména) u vedlejších postav. Strašně by se mi líbilo pokračování, abych věděla, jak to s hrdiny bude dál.
A co milá paní Birdová? Pomůžu si trefnou hláškou z knihy:
"Paní Birdová před tím na moment ztratila řeč, ale nyní přímo báječně zrudla, ošívala se a vůbec vypadala, jako když se pod tím svým peříčkovým kabátem chystá snést obrovské vejce."
Knihu doporučuji.
Situace: jsou čtyři ráno, po krátkém spánku a kojení uspávám. Když mám štěstí a nemusím chodit, položím klimbající dítě na sebe. Jedna z mála chvil, kdy mohu vzít knihu a číst si. Volila jsem do teď knihy hezké ale odložitelné. Tato se mi těžko odkládala, ale člověk musí využít každé chvíle k spánku s miminkem. Ale ta kniha je tak krásná.
Závěr jsem trochu přetáhla... Nemohla jsem ji odložit. Já byla dojatá, nadšená. Někteří to tu kritizují, ale mě to sedlo. A sakra, proč by to nemohlo být možné?!
Co bych dala jako mínus, je obálka. Mně se prostě opravdu vůbec nelíbí. Na základě ní bych po knize nesáhla. Ale protože jsem od autorky jednu knihu četla a byla jsem nadšená, koupila jsem i tuto.
A je škoda, že ke knize není CD...promiň Franku... deska s ukázkami hudby, abychom víc pochopili. Ale pátrání na YouTube mělo také své kouzlo.
Začátek byl výborný, člověk se opět dověděl něco o cechu vrahů. Pak jsem se trochu ztrácela, říkala si, co to k čertu jako je... Chyběl mi Vetinari, Hlídka... Ale ten závěr, to byla malina!!! Člověk hned pochopil ten zvláštní prostředek. Prostě Pratchett nemůže zklamat.