KURACHJO2018 komentáře u knih

Běžně tyto knihy nečtu, dostala se mi pod ruku v knihovně. Možná se zájmem o život a tragický konec p. Monyové, jsem po knize sáhl. Kniha sama o sobě nuda, tragičnosti tomu dodává právě to, že je to volání SOS, které se někde kolem nás dělo. Jinak de facto příběh někoho, kdo se nudí, kdo neumí žít tak, aby mu bylo v tomhle slzavém údolí , nějak přijatelně a vytváří umělé problémy nejen sobě ale i lidem , kteří stojí kolem něj. Smutné.

5 18.12.2018

Tak akorát prima čtení pro můj věk. Spoustu věcí k zamyšlení, k pousmání, k uvědomění si, jak s tím životem neumíme nakládat....Pane Lasico, jen houšť takových to knih, nám je jich potřeba m jako soli.

5 18.12.2018

Jsem rád, že zde existují komentáře. Měl jsem prvotní pocit, že jsem divný, když mě to nebaví, naštěstí je zde spousta mě podobných, tak bez výčitek píši- nuda, nuda, nuda...škoda času, který jsem mohl strávit nad příjemnější literaturou.

5 18.12.2018

Krásné převyprávění osudu paní Zdeňky Braunerové rukou jednoho z našich nejlepších autorů, zabývajících se historií , to už samo o sobě je poklad. Nádherně popsané životní trable i touhy člověka-ženy, která ovlivnila a troufám si tvrdit , že dodnes ovlivňuje malířský svět.

5 18.12.2018

Monumentálnější sci-fi, co se týče rozsahu informací a představ, postav a myšlenek, jsem nečetl. Představa takové planety je exotická, ale příjemná. Jednou se do této trilogie budu muset začíst znovu. Zatím jsem skončil u tohoto skvělého dílu, druhý se mi moc nelíbil, ale možná jsem ho četl ve špatné době, nebo je to tím, že nemám rád LÉTO jako takové. A na Helikonii bylo léto létovatější než kdekoliv jinde... :-)
Nicméně krásné jaro zaslouží absolutorium...

5 07.11.2018

Každopádně jsem byl při čtení ovlivněn filmem, moje nesympatie k postavě hraběnky Stradové se během čtení této knihy měnily v sympatie, kdy jsem fandil její mladické odvaze, poté jsem ji obdivoval za statečnost, kterou čelila tamějším dvorním móresům a hlavně – její postava, jako matky byla vykreslena tak dojemně, že jsem se v tu chvíli čtení ocitl vedle ní, na krumlovském zámku , který v té době pravděpodobně neskrýval až takový komfort, jaký máme zažitý z prohlídek tohoto nádherného zámku.
A doba . kterou se tak dokonale povedlo paní Černé zachytit- pravděpodobně až tak jásavá a zářivá nebyla, přesto rudolfínská doba láká a nabízí pohled do sálů plných nazdobených stolů a krás , zároveň i pohled do „podzámčí“ a tam by z nás, lidí navyklých na moderní dobu, asi nikdo žít nechtěl.

5 20.08.2018

Ivana Lendla miluji a vždy byl mým sportovcem číslo 1.
Krásné jsou postřehy samotného Lendla z určitých zlomových zápasů v jeho kariéře, kdy skoro nedýcháte a máte pocit, že stojíte na kurtu také...
Měl by si tuto knihu přečíst každý příznivec tenisu, aby poznal zákulisí komunistických sportovních funkcionářů, kteří nám doslova vzali naše dva národní hrdiny, kromě Ivana Lendla i Martinu Navrátilovou... :-(

5 14.08.2018

Kožíka čtu velice rád, jeho poutavé vyprávění o historii, o životě našich předních umělců, či o obyčejném životě - to je oáza na duši.
Tato kniha, v níž se prolíná historie s nedávnou současností vás zavede velmi povedeným způsobem do dob minulých v návaznosti na současnost. Styl vyprávění pana Kožíka, tak specifický, milý... dalo by se říci snad lidský???- vás dostane do čtenářského rauše- a nepustí. Do poslední stránky nepustí.

Trajekt- místo v době jakési prohibice určené jako levná nálevna, s možností pobavit se na lodi a užít si. Velmi těžko jsem se zpočátku orientoval v množství postav, které se střídali jak na běžícím pás. Pořád jsem čekal až se nějak vyklube zápletka, ale do první třetiny knihy se ne a ne začíst. A pozor částečný spojler..... snad příchod matky se synem mi už předem hlásil, že tihle dva asi něco znamenají. A tak jsem četl a čekal, jak moc ovlivní děj. A ovlivnili, v první půlce jsem myslel, že se karta obrátila a z trochu nudného hororu se stane trhák, ale byla to pouhopouhá krvavá řež... o ničem. Jako by autor měl naprosto famózní myšlenku, kterou však nedokázal až tak famózně dokončit. Škoda.

4 22.06.2019

Knihám pana Vondrušky jsem přišel na chuť nedávno a mohu potvrdit- menu je velice chuťově vyrovnané a rozmanité. Výborné, naprostá čtenářská delikatesa.

Taky jsem po knize sáhl proto, abych si připomněl to nadšení, které celým naším státem proudilo. A troufám si tvrdit, že i pod Tatrami nám drželi všichni palce. A jako komentáře níže, byl jsem hodně zklamaný ze strohosti , přeci jen jsem očekával větší příval emocí a to co se neslo tenkráte éterem a co přivedlo našeho zlatého konferenciéra o hlasivky.....Góóóóóóoóóóóóóóóóóóóóóóól

4 17.12.2018

Velice oceňuji tuto šachovou publikaci od našeho velmistra, který nejenom vybral partie, na které se tak nádherně kouká na šachovnici, ale přiblížil nám i šachové velikány z dob minulých, kteří určovali tep šachových dějin.
Přehrávání partií je výborná záliba a bezesporu i vynikající způsob tréninku.
A od koho jiného si nechat radit, než od jednoho z našich nejsilnějších velmistrů všech dob, ne-li právě vůbec toho nejsilnějšího...

4 24.09.2018

Kniha o československých fotbalistech, raritách, které již po našich trávnících neběhají. Měl jsem ji v ruce nesčetněkrát, listoval jí až do omrzení, hltal data, letopočty i kouzelná slůvka o schopnostech fotbalistů. Nahrazena jinou, kvalitněji zpracovanou, již těžko bude mít takový půvab...

4 16.08.2018

Fantastické čtení z dob, kdy jsme byli mistry Evropy v kopané, Dukla byla naprosto skvělý tým, který vlastnil klenot naší fotbalové historie.
Ivo Viktor popisuje svůj vzestup a přístup ke hře, která mu byla vším.
Navázal na skvělá jména našich brankářů z doby minulé a přes jistou krizi v osmdesátých letech ho následovali skvělí brankáři, Petr Kouba a Petr Čech.
Obdiv je na místě. Čtivě napsané...

3 23.02.2023

Jak je možné dát 5* knize, ze které vám jde při čtení po celou dobu mráz po všech částech těla. Kniha o tom, jak silný dokáže člověk být, na druhou stranu, jak krutý dokáže zas jen člověk být...Nedovedeme si představit, jak asi v daleké Číně, naší ještě nedávno ( historicky doba, co by kamenem dohodil...) spřízněné zemi lidé trpí.... za lásku, za naději v lepší "zítra", za svobodu... My tady žijeme....proti nim v luxusu a fňukáme si na tom našem písečku, že jsem to po sametové takhle nechtěli.... a co jsme chtěli? Koreu? Čínu?

3 16.02.2023