Kapis komentáře u knih

Kniha o historických momentech této planety, psaná matematikem? JOOO!!! Možná některé z těchto Zapomenutých příběhů bude čtenář znát, ale jak precizně jsou dány do kontextu a světových souvislostí, mu může až vyrazit dech. Jak perfektně čtivě, s humorem suchým, že až praská vzduch kolem, je to napsané a s kolika drobnými ale důležitými detaily, o kterých jsem neměl ani potuchy. Třeba jsem vůbec netušil, že některé původní severoamerické populace původních zemědělských obyvatel jsme (ne my - ale kolonialističtí západní Evropané, kteří teď po nás chtějí, ať cítíme vinu za jejich dobyvačná dobrodružství) nevědomky vyzabíjeli, aniž bychom je kdykoli spatřili. A že za nějakých sto let tam pak dobyvatelé naráželi pouze na zaostalé lovce v kožešinách, které jsme tímto vrátili do doby kamenné.

Každý příběh je nesmírně zajímavý a rozšiřující obzory vědění, pečlivě sestavený na základě dlouhého a do hloubky směřujícího studia nepřeberných zdrojů a tak skvěle napsaný! Garantuju, že jak tuhle knihu jednou otevřete, už ji nezavřete, dokud nebudete na konci. Doporučuji si okamžitě pořídit a zhltat tak já teď to vepřo-knedlo-zelo od tchýně o víkendu!!

28 30.07.2019

Bezprostředně po mnichovské zradě, kdy se signatáři, včetně Velké Británie a Francie, tedy naši “spojenci,“ netajili nadšením z podpisu a kdy nás nechali napospas nacistickému Německu, čehož důsledkem bylo 800 000 Čechů vyhnáno ze svých domovů do vnitrozemí, a museli jsme se bezprostředně vzdát 14 tun našeho zlata, jako zlatého krytí za bankovky, kolující v Sudetech, nám náš spojenec Velká Británie poskytl tzv. mnichovský úvěr. VB nabízí poníženému československému spojenci cosi jako finanční kompenzaci. Půjčku s 1% úrokem k “překonání těžkostí.“ Ovšem na těchto “těžkostech“ se VB velkou měrou podílela. VB nám měla poskytnout 30 miliónů liber, nakonec mělo jít o 10 miliónů, z čehož 4 milióny měly být “darem“ za odstoupení Sudet. Z této částky měl být dotován fond pro vystěhovalce, zejména se to týkalo Židů. Půjčka taky byla vázaná podmínkou, že v ČSR nedojde k diskriminaci Židů. Takže je zřejmé od koho a pro koho ty peníze byly a komu především měly sloužit. Do 15. 3. 1939, kdy začala okupace, jsme vyčerpali jen 2,5 miliónů liber. Další 2 milióny byly použity na krytí pohledávek Británie vůči ČSR, takže si je rozebrali britští věřitelé na ostrovech. Po válce nám Britové vyčíslili úvěr do posledního penny, ve výši 4,43 miliónů liber. Holt spojenci. Po tvrdých jednáních nám tento úvěr odpustili až v osmdesátých letech, ale bylo to podmíněno splácením zase jiných peněz.

Hned po vyhlášení protektorátu, v ten stejný den, nacisti obsadili Českou národní banku, kdy už moc dobře měli zjištěno, kde jsme ukryli naše zlato, na které se mimochodem dělala národní sbírka za první republiky. 50 tun zlata bylo deponováno v Bank of England. Británie, jako kovaný spojenec naší těžce zkoušené země, vydala okamžitě 23 tun našeho zlata Hitlerovi přes “nezávislou banku pro mezinárodní platby v Basileji.“ Jelikož hlavním klientem této slovutné instituce bylo Německo, odešlo zlato bez velkých řečí. Pro bankstery byla mezinárodní bankovní stabilita důležitější než pouhé nepříjemnosti války.

Nacisti nás drancovali velice důsledně, ve zlatu, mincích, cenných papírech ukradli hodnotu víc jak 1 miliardu korun Českých. Jelikož jsme byli ještě v roce 1935 největší výrobce zbraní na světě, Hitlerovské Německo získalo obrovskou válečnou kořist a naše tanky, zbraně a střelivo sloužilo i k porážce Holandska, Belgie a zrádné Francie. Naši vojáci bojovali za tuto Francii, dokud nebyla poražena, odkud pak odpluli do zrádné Anglie.

Zbylých cca 26 tun zlata, deponovaného v Anglii chtělo Německo zaslat taky, ale Hitlerovi jej nevydali jen pro to, že už byli s Hitlerem ve válce a taky pro čistě své zájmy. Dostali jsme další skvělý úvěr! Tzv. válečný. 7,5 miliónů liber, abychom si mohli platit odboj a vojáky, kteří válčili a pokládali životy za Anglii. Platili jsme si všechno do poslední ponožky, nábojů do pušek, pohřby padlých v bitvě za Anglii a dokonce nás nechali zaplatit i za bomby, jež naši piloti, ve službách RAF, svrhávali na nacisty. Podmínkou tohoto úvěru bylo, že jsme nechali Anglii disponovat zbylými cca 26 tunami našeho zlata. Toto zlato Anglii velice pomohlo v době války – použili ho na financování válečných dodávek z USA, což nastartovalo zaoceánský válečný průmysl. Takže úvěr jsme museli zaplatit i s úroky a ze zlata, které jsme měli schované v Anglii, jsme dlouhé roky neviděli ani cihličku. Pro porovnání, Sověti si jako válečnou kořist odvezli cca 400 kg zlata.

Po válce jsme museli platit Angličanům odškodnění za znárodnění a pak teprve válečný úvěr. Polákům byly všechny dluhy odpuštěny už v roce 1956. Američani nám zadržovali zlato z nalezeného nacistického pokladu do osmdesátých let, kdy už bylo dávno vráceno všem zemím, včetně Polska – krom Albánie a Československa, ale až po zaplacení mnoha miliónů dolarů za poškození jejich zájmů v naší zemi. Ve stejnou dobu nám zlomek našeho zlata vrátila i Anglie, taktéž po vyplacení miliónů liber a splacení válečného úvěru. Naši národohospodáři vyčíslili škody po nacistickém drancování republiky na cca 1,3 biliónů korun! Nikdy jsme z odškodnění a reparací od Němců neviděli ani korunu. Naopak, přesně dle slov Eduarda Beneše začal sudeťácký landsmanšaft otáčet historii a z Němců dělat oběti války – když pak člověk viděl vlastizrádce Bělobrádka a Herrmana, jak se před tímto sdružením klanějí, omlouvají se, nazývají je krajany a nejradši by jim ještě určitě platili, člověk se začne ohlížet po prvním kandelábru, kde by je nejradši pověsil. Kdybych chtěl pokračovat v pečlivém výtahu, musel bych opsat půlku knihy a už na to nemám sílu. Je to zdrcující, smutné a bolestné čtení – a když potom člověk poslouchá, co se děje v té naší zemi, kdy se hystericky straší sedmým rokem s Ruskou agresí a poslušně olizujeme našim západním “spojencům“ v hlubokém předklonu paty – paty, které nám šlapou po krku, tak je jednomu fakt do breku.

Zbytek našeho zlatého pokladu tajně rozfofrovala ČNB, kdy ho prodala “těm“ Němcům za nějaké trapné dluhopisy. Je paradoxem, že USA nám naše zlato nechtělo vydat, protože “patří československému lidu“ a v naší zemi byla totalita – a po té slavné tzv. revoluci v 89-tém jsme se toho zlata zbavili západním banksterům za nějaké bezcenné papíry a hádejte na čí doporučení? Na doporučení Světové banky – což je s MMF dvojice, která svými úvěry a doporučeními, podmíněnými devastujícími sociálními škrty a privatizací národního bohatství, vysává celý svět. ČNB v tu dobu vedl – po té co jsme se tu prý zbavili toho strašného komunismu – Josef Tošovský – těžký komunistický kádr a agent StB. Samozřejmě, že za tuhle vlastizradu na našem národu dostal od stejné světové zlodějské instituce ceny za nejlepšího bankéře na světě, stejně jak ten zkurvysyn Kalousek dostal cenu za nejlepšího ministra financí od stejných kruhů, když se mu povedlo rekordně zadlužit naši zemi a nastavit pravidla pro lepší odsávání kapitálu k těm našim skvělým západním spojencům. V hubě zůstává trpká pachuť, hněv a frustrace.

TUHLE KNIHU BY SI MĚL V NAŠÍ ZEMI PŘEČÍST ÚPLNĚ KAŽDÝ!!!

27 15.06.2018

No, místy opravdu až ad absurdum, ale jak jsem si teď přečetl na hovinkách článek o nějaké hudební skupině pomatenců s názvem Zrní - kteří jsou dětmi Václava Havla (dále jen VH), následníky VH, drží srdce VH nad hlavami a pochodeň VH v ruce, brání ty jediné správné havlo-hodnoty na lavičce VH ve spolupráci s knihovnou VH (jenž sídlí v budově ukradené Bakalou, což samo o sobě mluví za vše), chrání odkaz VH ve svých slušných srdíčcích, živí se jenom guláškem VH s dochucovací kašičkou, humanitárně by hned bombardovali každého, kdo by zapochyboval o božském původu VH a jen se divím že se jejich obskurní kapela nejmenuje přímo Václav Havel a nevím akorát, jestli tak jako on chlastají, kuří a děvkaří - tak až zas tak ad absurdum to opravdu není.

Navíc, když člověk denně čte, co za civilizačně likvidační zvěrstva se nám tu tlačí z toho liberálně demokratického svobodného "Západu," kde zdravý rozum šel už dávno spát jako ta Ovečka, tak je ta přitaženost za vlasy a celkový přestřel situací ve finále celkem v normě. Navíc všechny ty "zprávy" vycházejí z reálného základu, kdy ještě před 15-20 lety by si každý ťukal na čelo, ale Overtonova okna už jsou za tu dobu hodně posunutá (nějaké gender záchodky v Británii pro 87 pohlaví jsou už realitou, ale pro příklad brutálního posuvu Overtonova okna uvedu jiný drobný příklad: Univerzita v Ohiu v těchto dnech prohlásila pedofilii za sexuální orientaci!! Nebude dlouho trvat a tato utlačovaná a diskriminovaná "menšina" bude pochodovat po Praze v Prájdu s šestiletými zfetovanými sexuálními otroky a primátor za Piráty tomu bude tleskat. Čekám, kdy začnou s normalizací nekrofilie).

Občas jsem se i nahlas dost uchechtl a většinu dobu čtení jsem měl na tváři pobavený úsměv. A ano, už podle prvního žluklého komentu (na který má ale autor plné právo a nikdy bych si nedovolil ho nějak mazat nebo hlásit, jak teď dělá kovaný bolševik, udavačský "elf" Kartous, pukající nenávistí ke svobodě slova a názorům vybočujícím z jeho úzce profilovaného tunelu) lze vidět, že autor trefil hřebík na hlavičku (nebo přímo na sluníčko;)?).

Buďme rádi, že tu tu zmíněnou svobodu slova zatím máme a něco takového tu ještě může vycházet, než nám to demokratická liga slušných herců za jediný správný demokratický názor a zkrachovalých politiků za podpory ČT, Člověka v tísni, knihovny Václava Havla Bakaly a ostatních "praporčíků nové totality" zakáže a autora rituálně upálí i s jeho knihami na hranici a vše co nezapadne do jejich nové totality, zcenzurují.

Více takových knížeček!

26 19.09.2019

Jedním z hlavních hrdinů je BO, takže to musí být Ostravak!

Před desíti lety, když ještě existoval Komiksfest v Roxy, jsem seděl s Nikkarinem u stolu, koupil jsem si jeden obrázek (z Havraního Aarghu), který mám na stěně a tuto knížku mám od něj podepsanou i s obrázkem o rok později, když už byl Komiksfest jinde (a stál za hovno) - a po necelých desíti letech jsem se dostal konečně i k jejímu přečtení.

V tomto díle už nejsou mozaiky náhodných událostí a situací, naopak děj je semknut v hlavní linii, jak už autor zjevně dal svou koncepci dohromady a ví přesně co se děje a co se dít bude. Taky všechny ty surreálnosti nějak ukotvil do příběhu, aby dávaly smysl. Kresba se taky zlepšila - vyloženě se mi nelíbila jenom kolem strany 70, kdy došlo k velkému souboji s Lupusem - na zemi se tam válel odpad a byly to jen takové kostičky a trubičky, vypadalo to úděsně - stejně jako na více místech, kde se válí více věcí stejného původu - buď ho to už kreslit nebavilo nebo neměl trpělivost.

Celkově posun směrem dopředu nebo (vzhůru), robotí ráj s Adamem a Evou (a jabkem) byl taky docela originální nápad, podobá se to už více dobrému SF. Tak uvidím, co mě čeká ve třetím díle.

26 14.08.2019

Tak jsme s malou byli v našem oblíbeném antikvariátu u Leninky, od zdejší uživatelky knihomoli, kterou tímto zdravím, pro nějaké dětské časopisy (je třeba ji učit od nejútlejšího dětství chodit do tak krásných obchodů;)) a jelikož jsem vyrážel někde do Prahy posléze, rozhodl jsem si koupit nějakou Dickovku, kterou ještě doma nemám a zrovna to padlo na tuhle.

Byl jsem okamžitě vtržen do děje a do šílených labyrintů Dickových paranoidních technofantazií, kdy pochvíli už jsem si nebyl jistý vůbec ničím, včetně identit postav a světa, ve kterém žijí. Náladové harvany, kterýma si můžete nastavit náladu/y na celý den, empatické krabičky, které Vás vytrhávají z mizérie reality. Ti šťastnější mohli emigrovat na Mars, kde to ale je, jak zjišťujeme, mnohem horší. Androidi, kteří mají sloužit kolonistům, ale někteří své pány zabili a přiletěli zpět na zem, jsou čím dál hůř rozpoznatelní od lidí, kdy je někteří loví, geneticky degenerování kripli, celodenně vyřvávající televize s nulovým obsahem a to vše v depresivním radioaktivním příkrovu prachu. Brilantně zapletený příběh o poznávání vlastního já, které při posílání androidů na odpočinek zjišťuje, že k nim může něco cítit. A to dokonce lásku. Těžká morální dilemata na pozadí bezútěšného zničeného světa po konečné atomové válce, kdy mírou společenského statusu jsou vzácná živá zvířata, v klasické tíživé paranoi Dickem stvořené reality. Tento román má letos 50 let a nejde než smeknout před autorovou představivostí, protože většina moderních věcí tomuto dědkovi nesahá beztak ani po kolena.

Těšil jsem se jak tu nasázím všechny Dickovky co mám, v duchu své filozofie na DK, kdy tu nesypu do své knihotéky všechny naše knihy naráz, ale postupně jak je čtu nebo znovu čtu, ale zjistil jsem, že už jsem tak provedl minulé září...pchhh, ale na genialitě této knihy to nic nemění, chystám se shlédnout oba filmy a už jsem otevřel další Dickovku.

26 06.09.2018

Já věděl, že ten poetický začátek, kde se po stráních mezi vonícím tymiánem, oregánem, mátou a myrhou prohánějí bezstarostně děti a lidé žijí chudě, ale spokojeně v mnohonárodnostní směsce kosmopolitní Osmanské říše bude useknut rozpáranýma holčičkama, ukřižovanýma na dveřích a slizkýma sračkama zavšivené války, kdy velmocenské hry tyto životy rozbijí na krvavou kaši.

Ono je zřejmé, že taková multinárodní, multikulturní a multináboženská společnost, může tolerantně fungovat, jen pokud vznikne takto přirozeně. Její násilné a umělé vytváření v Evropě nemůže nikdy fungovat, jak jsme denně svědky, i když se nám pár pomatenců se silným hlasem stále snaží kázat opak. Ale to jsem odbočil, čehož se však ani Louis v této knize moc nebál.

Co více napsat k tomuto monumentálně vystavěnému příběhu, kde se geniálně prolínají desítky osudů velkých i malých lidí? Co více napsat k lidskému a citlivému pozorovateli, který tyto osudy mistrně zaplétá do nerozmotatelných uzlů na pozadí skutečných událostí? Co víc k brilantně odvyprávěnému příběhu, z kterého doslova překypují životní moudra, která umí napsat jen krutý, ale krásný život? Od málo autorů jsem přečetl pět knih, ale Louis mě i k této páté v pořadí dokázal přikovat svou směsicí jemné idylky, krásných naivních a vzletných idejí, obyčejného lidského a přátelského soužití a romantických popisů nádherné krajiny, střídanými krvavými brutalitami, znásilněnými dětmi s uřezanými hlavami, zaslepeného ultranacionalismu a naturalistickými popisy lidí ve válce, kterým vnitřností trhá úplavice nebo šrapnel. Tolik nádhery, bezpráví, bezmoci, neštěstí, smrti a až hnidopišského popisu života lidí v těch nelehkých dobách, namixováno s takovou historickou precizností a napsáno tak krásným jazykem v jednom svazku! Bez skrupulí nechá čtenáře si vybudovat k postavám vztah, aby je pak bez mrknutí oka a velmi krutými způsoby odpravil, všechny ty emoce, barvy a zvuky, kterýma kniha hýří, člověk vstřebává a nemůže s tím přestat.

Jsem nadšen i historicky dovzdělán. Vynikající překlad Viktora Janiše je potřeba zmínit také, protože to musela být mravenčí práce. Taková směsice dojetí, zděšení a pochopení s osudy postav se nedostavuje vždycky! Tato kniha bude ve mně rezonovat ještě dlouhé roky. Bravo a smekám!

26 17.01.2018

Naprostý majstrštyk a jedna z nejoblíbenějších knih dětství. Několikrát - a určitě ne naposled - jsme ji přelouskali už i doma s malou. Dokonce jsem tam našel své "poznámky'" na kraji stránek ve smyslu, že kocourkovští jsou nejchytřejší na světě - to se ještě psalo na papír a neexistovaly smajlíky.

26 25.10.2017

Úžasná, krásným jazykem napsaná, kniha o budoucím světě, kdy je myšlení lidí redukováno kriminalizací knih, mě okouzlila i na podruhé. A je pekelně aktuální i po šedesáti letech a myslím, že nejen v Americe. Musím se plně ztotožnit s (pro mně hlavní) myšlenkou knihy o škodlivosti přehnaného sledování telestěn (které už v podstatě máme doma), neustálého poslouchání mušliček v uších (stačí se podívat venku na ulici na lidi a je jasné, že toho jsme už dávno v plné míře dosáhli) a jen prostě sledovat a pozorovat věci, čichat k nim, brát je do ruky, uvažovat o všem a bavit se s ostatními lidmi. Pro mně byla tato kniha pokaždé co jsem ji četl neskutečným zážitkem. Měli bychom ji všichni přečíst a pak pokorně vyrážet se svými přáteli do přírody, myslet, ne jen tupě a bez odezvy vstřebávat toky zbytečných informací, vážit si knih a číst je. Především pak hledět do všech těch monitorů, které odevšad na nás září, méně a méně, jinak se nám to na našich potomcích šeredně vymstí. Což už ostatně začínají prokazovat různé studie, které popsaly tento jev jako “digitální demenci.“ Ostatně, žádných studií není ani třeba, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Bohužel čím dál více lidí žije pohodlným životem Mildred ve falešném světě hloupé zábavy, aniž by se starali co se kolem nich opravdu děje a věnovali se skutečnému životu. 99/100

26 30.04.2014

Výborné, opravdu. Příběh, jenž napíná a je skvěle nakreslen, tato kolonizační loď rozhodně není místem, kde bych chtěl s nadšením žít. Nebohé děti na pozadí konfliktu mezi kolonizátory a separatisty, o kterémžto pozadí se ale nic nedozvíme a tak těžko soudit, co se vlastně stalo, kdo má jaké motivace a kdo je tudíž dobrý a kdo ten zlý. Kniha to sice lehce implikuje, ale jasné to opravdu není. Což je zároveň škoda a zároveň není. Pokud by šel autor více do hloubky, mohlo to být z tohoto pohledu zajímavější, ale už by to nebylo tolik o dětech. A tato kniha je hlavně o dětech a situaci, do které se nevlastním zaviněním dostaly. A tak je to asi dobře, příběh drží pěkně pohromadě a nerozbíjí se celkovou situací. Za mě velká spokojenost. Nevím, zda-li by nějaké pokračování dávalo smysl.

25 28.03.2023

Nečtu zásadně komentáře, pokud nemám knihu přečtenou - nevím proč jsem četl komenty k 9. a 10. dílů Skalpů před jejich přečtením, ale stalo se. No a já si tak nějak podvědomě zapamatoval, že Skalpy vyvrcholily minulým dílem a tento - desátý - díl je pouze jakýsi epilog. Jak jsem se mýlil!! Zvraty, vraždy, brutální nenávist, krvavé masakry a divoká jízda pokračuje, nic nevyvrcholilo a nic se neepiloguje. Aaron uzavřel až poslední stranou všechny linky svého majstrštyku, i když samosebou život jde dál a protagonistům životní linky nekončí - ale to už je jiný příběh:) A uzavřel je opravdu promyšleně a geniálně. Každý došel svého cíle, ať už tam dojít chtěl, či ne. Guéra kresbu dotáhl snad ještě o stupínek výše ke genialitě a musím říct, že celý tento syrový, opravdový koktejl hlubokých charakterů a příběhů je rozhodně jednou z nejlepších sérií co u nás kdy vyšly.

Mám sám ze sebe pocit, že to píšu nějak často, je to dáno tím, že tohle mám čerstvě v hlavě a takového Sandmana, Zámek a Klíč či Lucifera mám už trochu sněhem zaváté, sám si to musím ujasnit, ale rozhodně patří SKALPY do moji desítky nejlepších sérií. A nebo je to tím, že nemám čas číst braky a čtu jen to nejlepší, co u nás vyšlo. A což už samo o sobě je dost výběr z masivní světové tvorby, kde naši vydavatelé třídí zrno od plev a na náš trh se dostává opravdu jen to nejlepší, což je signifikantní znak našeho komiksového trhu. Jak je krásné žít v té naší krásné zemi:)

BRAVO!!!! Dlouho mě nic tak neuzemnilo a zároveň nenaplnilo a neutvrdilo v určitých morálních postojích. Tohle se nepovedlo dlouho žádné sérii. Budu ji vychvalovat a doporučovat do konce svých dní, ať se Crwi zaplatí aspoň náklady, čímž chci i nápadně poděkovat Crwi, že to dorazila do konce, i přes mizerné - a mou hlavou neberoucí - prodeje. Díky!!

25 17.06.2019

Skvělá kniha z pera autora, který na Blízkém východě prožil dlouhé roky. Ukazuje, že zde není nic černobílého a naopak paleta šedých odstínů mezi těmito póly je velice bohatá. Autor podává nestranný, emočně nezabarvený informační tok, podpořený bohatou citací zdrojů, vlastních zkušeností a rozhovorů, celé to zasazuje do historického a politického kontextu a je na čtenáři, aby si udělal svoje závěry. Od rozbitých utečeneckých táborů, přes Jeruzalém, osady na okupovaných územích až po nejvyšší patra politiky a tajných služeb.

Dozvěděl jsem se mnoho a hodně věcí si dal do souvislostí. Je zřejmé, že prvními teroristy na tomto území byli extrémistické židovské organizace, že Izrael neuznává mezinárodní právo (k čemu pak je, když platí jen pro někoho?) a že žádný Palestinský stát nemá naději na vznik. A že tomu brání fanatici na obou stranách a další a další dodávky zbraní, normální lidé by se asi už dohodli. Kniha je "stará" 10 let, (proto jsem si říkal, že už je nejvyšší čas ji přečíst) ale už z ní je to zřejmé a za těch 10 let se nic nezměnilo, určitě ne k lepšímu. Osady se rozrůstají a ukrajují z palestinského území, zoufalí lidé pod blokádami a buzeracemi se radikalizují, Palestinci i Židé oslavují vrahy žen a dětí, mrtvé na obou stranách nikdo neodpouští a tato spirála násilí a křivd se točí stále excentričtěji. Myslím si, bohužel, že všechny politické pokusy o nějaký konsensus jsou odsouzeny k neúspěchu.

A který jiný státní útvar na světě se může identifikovat a zabírat území na základě nějakých náboženských textů, které si ještě sám kdysi sepsal? No nic, ona všechna tři monoteistická náboženství, která vznikla v této "svaté" zemi mají na rukou spoustu špíny a krve.

Kniha mě nadchla a vrhám se na novější knihu autora z roku 2016, Blízký východ nad Propastí.

EDIT: a vida, tohle je můj tisícátý komentář, zde na DK.

24 24.09.2021

Nebylo to špatné, ale podle toho šrumce, co vydavatel okolo této knihy dělal, bych čekal přece jenom kapku více. Je to pěkné, moc citlivě propojená kresba s textem, ale na Erbena to fakt nemá ani náhodou. A ohledně "všeho děsivého z lesa" musím vzpomenout svůj čerstvý děsivý zážitek ve slovenských horách, kdy jsme před děsivým utíkali po tmě do lesa, kde jsme spali v hluboké temnotě v kopci a celonoční chrochtavé ryčení jelenů v rúji všude kolem nás, bylo jako pohlazení. Zcela děsuprosté.
Knihu si určitě nechám, je rozhodně originální a třeba si někdo, komu ji půjčím, užije její čtení hlouběji.

24 08.10.2020

Konstantně výborná série, pomineme-li ten tragický crossouver. Stý sešit pořádný macek a je zajímavé vidět, jak celá kresba vyzní úplně jinak, když chytne inkoust do ruky někdo jiný. Celé to působilo pak více "umělecky." Po hlavním souboji jsem si hned říkal, proč ho nezalili rovnou do zlaté krychle, když tam měli toho zlata tolik, určitě by vydržela déle. Nicméně kdyby to i teď skončilo hned vítězně, tak už by to bylo pro hrdiny až nezábavně jednoduché. Takže klasicky mohu jen říct, už ať je tu další díl!!!

24 08.10.2019

Závan nostalgie z dětství, děti se u ní taky bavily, zkrátka není nic lepšího, než sociálně cítící zelenina s revolucionářskými ambicemi proti prohnilému zřízení jiných vykořisťujících druhů ovoce a zeleniny!

24 05.11.2018

Tuhle knihu nelze označit jinak než geniální. Má to spád, že by jeden až spad (ale ne z náspu do úžlabiny nebo příkopu!), má to morální poselství o lidské nenasytné krátkozrakosti, smyslu života a vůbec. A tolik tajemna zůstalo i po přečtení, i když autoři osvětlí dost ze svých nápadů.

Pokud se nepletu, tak tato kniha dostala nějaké ocenění ještě v dobách ČSSR jako nejlepší SF, co u nás kdy vyšlo. A já se vůbec nedivím, protože tahle kniha má všechno, co skvělý příběh potřebuje. Všechno, nic nepřebývá ani nic nechybí, autoři nepopisují do podrobností a nechávají na čtenáři a jeho fantazii, ať si domýšlí. Kniha nemá hluché místo a občas u ní napětím zapomenete dýchat!

24 28.07.2017

Sapkowského se jednou ptali proč napsal Zaklínače a on odpověděl, protože do té doby neexistovalo žádné pořádné polské fantasy. A že se mu to povedlo! První tři povídkové knihy (dvě v novějším vydání) slouží jako solidní základ, ze kterých román vychází a na kterém staví. Kniha je to přímo strhující, styl psaní nedovoluje vydechnout, nemá to hluchá místa. A nejlepší na tom je, že ač je to fantasy, je to setsakramentsky aktuální a překlopitelné do dnešní doby, kdy Sapkowski řeší mezirasovou nenávist, pogromy, genocidu, ničení životního prostředí a likvidaci ohrožených druhů, geopolitické machinace, provokace na hranicích pod falešnou vlajkou, mocenské boje, konspirace a přitom kniha nepostrádá vtip, ale umí i dojmout. A vůbec to není pro děti, je to originální, krvavá, špinavá, sprostá, drsná fantasy s přirozeně a živě plynoucím dějem, skvělým jazykem a se Slovanskými reáliemi, tudíž nám velice blízká. Také se autorovi povedlo geniálně podchytit charaktery a chování jednotlivých ras, takže jednají zcela uvěřitelně, takoví trpaslíci jsou třeba naprosto k sežrání. V Sapkowského rukou není magie a čarodějnictví povrchová záležitost jak v běžných fantasy, kde nás autor staví před hotovou věc. Ukáže nám jak tvrdá je to dřina, která je jen pro vyvolené a při čerpání moci i kouzlení může adept velmi jednoduše umřít nebo skončit zmrzačený. Stejně tak výuka Zaklínačů, zkrátka tento svět, jeho mechanismy a fungování jsou propracovány do všech nechutných detailů. A moc se neliší od našeho, vychází mi z toho jednoduchá rovnice, že lidé jsou pořád a všude stejní. Moc se mi líbí i úvodní citáty z různých děl tohoto světa. Považuji tuto ságu za jednu z nejlepších fantasy co kdy byly napsány, které však má silný přesah, klidně to mohlo být napsáno pro dnešní dobu se stejným poselstvím. Už jsem se hltavě vrhl na další díl.

24 24.10.2014

Iä Cthulhu Wgah-nagl fhtagn, Ia Shub-Niggurath!!!

Tak jsem včera před tou naší hvězdou, žhnoucí ve viditelném spektru, doma zavřený, otevřel Neonomicon, sám bez rodiny a zavřel ho v deset večer s vytřeštěnýma očima. Ten starý úchylný hipísák to zase dokázal! Žádná komiksová adaptace HPL mě nějak extra svou atmosférou neoslovila, ale po této knize si říkám, jestli je rozumné kdy otevírat Krále ve žluté;) A přitom to žádná adaptace HPL není, že? Načal jsem už i Providence - a to taková divočina nebude, to vypadá pomaleji, nicméně Neonomicon, no, co říci, já jsem tím uchvácen. HLP ze Zlatého koně i Sebrané spisy jsem přečetl, ale už to je nějaký roček, což, jak jsem zjistil, úplně stačí. Bát se člověk nemusí, že by nic nepochopil, stačilo by asi mít načteno i jen pár hlavních povídek. Pochopit každou narážku stejně snad ani u Moora není možné, ale čím člověk zná více z díla HLP, o to víc si to užije. Věřím, že ti skalní fanošuci, co přespávají v Měsíčních močálech a Temných hrobkách, u toho musí buď v extatickém vytržení se masírovat nějakou kopií chapadla nebo to pálit na hranici. Já osobně jsem opravdu unešen a nemůžu se dočkat jak to celé dopadne. Doprdele a to mi začíná dovolená zítra, co mám dělat s tou desetikilovou knížkou, to nemůžu tahat s sebou, Ia Ia Iug-rr vunn dho-na!!!!!

No a Rudý hák to jak by mi tím hákem jezdili po zádech, vždycky to byl Redhook, to by mohli opravit v kontextu toho, co tu kolikrát už vyšlo u nás aspoň do toho omnibusu.

22 22.07.2022

Tak jsem se teď párkrát vzbudil u amerických velkofilmů z dob, kdy ještě nebyly obnoveny Norimberské zákony, tfuj pardon, teda kritická rasová teorie a ani nebyly žádné úchylné kvóty na různé tranzistory a jiné osoby s poruchama, které jsou teď čím dál zběsilejšími neomarxisty vynášeny jako přednosti, taky ještě nebyly možnosti digitálního fejkování a ty kulisy i lidi a zvířata musely při natáčení fyzicky být. A byla i je to, řek bych, docela kvalitní podívaná, k tomu nějaký ten dokument o starověkých megapolích a nedalo mi to - musel jsem z vánoční hromady, kterou už nemám kde narvat do knihoven, vytáhnout tuto knihu.

A jsem velice spokojen, podle všeho je to docela věrně zpracováno, včetně architektury, postavení otroků (kteří v dobách říše Římské byly většinově bílí, ne černí), struktury ozbrojených sil, postavení žen a dětí, atd.. Dle mapy jsem si poprvé taky uvědomil, že ti Římani na ty Germány útočili vlastně ze západu, z území cca Beneluxu, to je pro mě třeba přidaná hodnota. Příběh se s ničím nemazlí, je to hodně dobře nakresleno, má to spád. Já jsem velice spokojen, má očekávaní byla víc než naplněna. 90%

22 31.03.2022

Telenovela jede dál a zastavit ji může a zastaví - jen tvůrce - a asi se dá říct naštěstí že už. Homosexuální linky, naštěstí si aspoň kluci necpou jazyky navzájem do pusy jako v novém Star Treku, adorace utlačovaných nebohých menšin, uplakaný Negan, sžíraný výčitkami nad hrobem své bejsbolky. Asi to tam v redakci vzal do rukou pořádný neomarxistický kádr, už tam chybělo jen trochu gender a meetoo feminacismu, aby to splňovalo požadavky Krásného nového postfaktického zeleného světa. Naštěstí tam nejde naroubovat Trump ani Putin, jinak se vsadím, že by to schytali v plné parádě.

Pokud Kirkman končí svou "nekonečnou" sérii právě kvůli těmto zásahům "shora" do jeho práce a výše zmíněné je jen úlitba pokrokářským pomatencům, aby si to mohl dopsat do nějakého pro sebe přijatelného konce, klobouk dolů. Jinak klobouk nahoru! Nicméně přečetl jsem to v kuse na jeden zátah a bavilo mě to. Už ale ten konec docela vyhlížím. Kdyby nebyl na obzoru, o koupi tohoto dílu bych už hodně uvažoval.

22 18.10.2019

Jak někdo může takovým způsobem plést hlavu svojim dětem? To je zločin! Děcka v těchto letech si mají hrát, lítat venku a čteny by jim měly být normální, klasické pohádky ne řešit sexualitu proboha. Já nemám nic proti homosexuálům, pár jich i znám a s několika cizíma jsem popíjel. A to jsou normální lidé, kteří mi nic netlačí, nikde se nepotřebují předvádět a žijí si své životy jako každý jiný. Ale tato divoká homo-propaganda, stejně jako ty duhové pochody, kdy se nám snaží týpci v kožených tangách a ověšeni růžovými čuráky tlačit do hlavy jak je to všechno přirozené a ať je tolerujeme - přitom si myslím, že jsme absolutně tolerantní země v tomhle ohledu - to je zcela zvrácené a nepřirozené. A kdo tohle cpe dětem předškolního věku, tak by ho měli zavřít. A ilustrace taky nestojí za nic, ta kniha je zase akorát pro potěchu některých pomatenců, kteří chtějí pro své zájmy a za peníze kdovíodkud rozvracet základní kameny společnosti, tj. normální rodinu.

Znáte ten vtip?

"Jean, co to je na ulici za hluk?"
"Průvod gayů, sire."
"A co požadují?"
"Lásku stejného pohlaví."
"A kdo jim ji zakazuje?"
"Nikdo, sire."
"Tak proč tak křičí?"
"Protože to jsou buzeranti, sire..."

A na podobné "moderní" vlně se šíří i jiná zvěrstva. Po tom, co ten gender-vyrovnaný ale sexuálně nevyhraněný idiot Klusák rozjel kampaň proti pohádce J. Žáčka o tom, že holčičky mají být maminkami, což je prý společenský stereotyp (BOŽEEE!!! MOJE NERVÝÝ), tak moji malé pětileté toto opakuji docela často - že jak bude velká, tak bude maminka, tak jako její maminka a babička.

Jestli tohle najdu ve školce v knihovničce, tak budu mít s paní ředitelkou vážný rozhovor!!