haki34 komentáře u knih

(SPOILER) dcera dostala k narozkám..na přání ;)
No a nemohla jsem si nepřečíst...nějaké anotace a info o Prašině se kolem mě míhaly už dříve, a také jsem přečetla pár komentářů, takže asi budu částečně ovlivněna, a tím i moje hodnocení..
Takže...Prašina se četla dobře, což o to. Ale také hned od začátku mi přišla moc dramatická a temná, na to, že to je knížka pro děti. Hned po 10stranách první smrt..No budiž..ale pak ta nesmírná paralela a inspirace Foglarem (aspoň tak to vnímám já !) - možná mu měla být poctou, ale mě to rvalo uši..plynová kamínka, klubovna na půdě, záhada, místo Jana Tleskače Hanuš Nápravník..tajemný stroj..Prašina, kterou vlastně nikdo nezná..za 150let o ní nikdo nic neví ? Že by byla Jirkova rodina tak typická, se svými v dnešní době populárními chladnými vztahy - že pořádně nezná dědu ? že mu nikdy mamka nic neřekla o svém dětství, nesnažila se ho seznámit s Prašinou, i když tam vyrostla a žila dlocela dlouhou dobu ?
a ta slavná zapadlá Prašina - místo toho, aby to bylo staromilské místo plné květin, zahrádek, pavlačí, je z toho místo plné tlejícího listí, zbořených zdí, hromad hader, vlhka a děsivých lidí...
Z obyčejných dětí se lusknutím prstů stávají neohrožení pátrači, lezou tam, kam by ani dospělý nevlezl...Jirkův děda funguje jako odtažitý podivín.. Tonda - obdoba Bohouše z BKP nebo zhrzeného Červenáčka...a celkově jejich přístup - ztratíme kamaráda a necháme to tak - vždyť možná už došel domů ? to jako fakt ? a teda nevím kolik bylo En (tajemné jako Em), ale pepřák v kapse je slušná volba v 12-13letech..také děti předvedly výkony hodné Bruce Willise - hlavně Jirka - běhy po střeše, skoky do neznáma, přes díry, rány do hlavy, otlučené tělo, ledová voda a kdoví co ještě a bez následků..Také En, poté , co se praští do hlavy a nárokuje si minimálně na slabší otřes mozku, pak provede nejbrilantnější výstup za celou knížku...a děda, který je vědátor celý život, vlastně nedokázal rozluštit tajemství, ležící pod nosem, aby to dokázaly 2 děti za 5 minut 12...

Jako : čte se dobře, ale štvalo mě tam tolik věcí !!! každopádně díky dceři se nejspíše pustím i do dalších dílů ;) spravedlivě opět na 3,5*, ale protože jsem měla kopec výhrad, snižuji na 3*

37 26.04.2022

(SPOILER) dočteno. Po mém zklamání a rozpačitosti z dílu prvního jsem se normálně bála začít číst. Několikrát jsem měla v košíku a nekoupila. Odhodlávání mi trvalo dlouho, první díl jsem přečetla někdy loni touhle dobou...Ale.. chtěla jsem přeci jen vědět, jak to bude pokračovat dál. Nemám ráda rozečtené a nedočtené série.
Tak jsem nakonec oslovila kámošku, ta znala někoho a ten knížku půjčil..doma mi asi 3 týdny ležela na polici a já se opět odhodlávala, a pak jsem si řekla - Zuzano, máš ji půjčenou, nemůžeš vracet po roce, jdi do toho ! třeba to nebude tak zlé :D
Začátek mě příjemně překvapil..ubíhaly další stránky, a stále žádná katastrofa...už jsem byla v půlce, a furt to šlo...a najednou otevřený konec, protože nás ještě čekají další osudy. Uff. tentokrát jsem si oddechla. Buď autorka čte komenty tady na DK, a nebo si sama oblíbila své postavy a rozhodla se jim dát šanci i prožít něco hezkého. Ano, v této knize bylo i štěstí a hezké chvilky.

Tak a teď výhrady : jedná se o románovou kroniku, takže máme takového kočkopsa, kde je od každého trochu - aby tam narvala hodně historie, ochudila postavy. Jak už psali čtenáři přede mnou, postavy jsou 2D. Neskutečně ploché. Neumím si je pořádně představit, nemám možnost blíže je potkat. A to možná nemá ani sama autorka - má v knize strašně moc hlavních hrdinů. Jak se rodiny rozrůstají, zapojuje víc a víc postav, které jsou také víc a víc jenom nastíněné..což je dobře v momentech, kdy se jim dějě nějaké příkoří - člověk pak vlastně nemá o ně ani strach. Nevytvoří si pouto, nepustí si je k sobě. Protože to jsou jenom takové makety. Nejvíc se pověnovala Barce, která byla dle mého v tomto díle asi "nejhlavnější".
Vysoký počet hlavních hrdinů se hodil i pro historické linky - jak došlo na dělení, část mohla zůstat poláky a vyzkoušet si lágr. Část zvolila Slezsko, někteří podlehli nátlaku Říše...a my jsme se dozvěděli, jak se jim podle volby a volksliste žilo. Druhou světovou prožili s většími či menšími šrámy, ale díky plochosti postav mě to zas tolik nebolelo. Ani pobyt v lágru s Fankou a její rodinou, ani ztráta Anuščina syna (tady ale doufám v happy end v dalším díle - postavy by si to zasloužily !). Ani zmizení tety Julky, která se svojí povahou a činorodostí byla velmi příjemným osvěžením.
Ženčin život zas připomínal (aspoň pro mě ) kombinaci Julčiny odhodlanosti a "všechno špatně" Barbory, její babičky. Potěšila postava Leona, přes kterou se dostáváme k Larischům. Olina postava zas umožní nahlédnout do obchodu s textilem a přičichnout (zlehka) k práci švadleny.
Halka byla naprosto nevýrazná a autorka ji obětovala Rusům - asi to přijít muselo. Čekala jsem, jak se vypořádá s kapitolou osvobození a zvládla to opět pro mě bez extra nimrání se v utrpení - stalo se, stalo. Ženy z Barbořiny rodiny nikdo nikde hromadně neznásilňoval celou noc a podobně. Takže fajfka by byla. A na to, jak byla Halka tichá, klidná, mírná, překvapivě znásilnění zvládla s nebývalou vnitřní sílou.

Julku prostě vymazala. Stačil nálet. Z tohohle možná mrazí nejvíc. Víc než z vystěhování rodiny Beranů - ti aspoň dostali šanci začít nový život jinde. (Opravdu Štěpán nemohl pátrat po Žence ??). Ale jeden nálet a půl města je pryč. A s ním i Julka...

Česko-polskou nevraživost a rozbroje i mezi nejbližšími si umím velice živě představit. Stačí se v dnešní době podívat kolem sebe. Podobně pracovní a potravinová krize.
A přeci všude tak nějak prosvítalo světlo nadějě, Barčina láska a obětavost rodině, její velmi hezký vztah s manželem i dětmi..

Celkově mám z druhého dílu o dost jiný pocit i zážitek, než z toho prvního. I nářečí bylo zakomponováno tak nějak nenásilněji, věty plynuly přirozeněji. Dějě a linek tam bylo samozřejmě víc - Ženka a Werner, Ženka a Szczepan - vlastně Žence byl po Barce věnován největší prostor...a myslím, že s její linkou jsme taky ještě neskončili...
Jsem ráda, že mé obavy se nesplnily...tentokrát si druhý díl už opravdu koupím a zařadím do poličky k dílu prvnímu. Navzdory všem výhradám :)

takže doporučuji - ti, co jste byli prvním dílem zklamáni jako já , dejte dvojce šanci ! je to přeci jen výborný počin - svojí lokální a historickou rovinou. A dokonce i postavy jsou pozitivnější. Už se těším, jak si místa z knihy projdu naživo. No a taky na pokračování příběhu ;)

37 14.01.2022

z knihobudky...a ihned prozradím, že se tam i vrátila..na knihu jsem se těšila, ale poslední dobou nějak nemám šťastnou ruku...
Ano, autor asi věrně zachytil atmosféru kolem císařského trůnu..ale na můj vkus jsme se o Cch´si alias Jehonale moc nedozvěděli...přisla mi velmi plytká...jednoduchá dívka s ostrými lokty..rozhodla se zamířit vysoko a dokázala to. A pak kopala kolem sebe hlava nehlava, podle toho, jak ji to zrovna napadlo, nebo jak jí zrovna někdo poradil. Celou knihu jsem k ní hledala sympatie, abych je nalezla až v samotném závěru, který byl zároveň i závěrem jejího života..tam konečně nacházím moudrou, povznesenou a odpouštějící ženu. Která je konečně i velkorysá...
To už sympatičtější postavou byl Žung-Lu...
a nesmím opomenout samotný doslov a závěr deníku v podání Li-Lien Jinga..ano, eunuši byli velmi důležitými loutkami v mocenských hrách...za tyto poslední stránky zvažuji hvězdu navíc...ale z celého příběhu mi utkví zejména krutost, intriky (pořád dokola), pocit zmaru a vědomí, že v čele tak velké říše stály slabé , nemocné loutky, ovládané kde kým. Nic okouzlujícího, ani velkolepého, očekávání nenaplněny, postavy nesympatické, věčené intrikování, dekrety, vynucená regenství mě navíc nedokázaly zaujmout. Hnala jsem se ke konci příběhu, aby ten pak pozvedl moje hodnocení.
Celkově tak zbyl jen smutek z nenaplněných očekávání a dnes, druhý den po dočtení, nemůžu hodnotit víc, než dobře...(navíc se obávám, že děj a postavy si moc dlouho pamatovat nebudu...)

37 21.01.2021

Z knihovny...dočteno. Jak bych to zhrnula - kniha je napsaná strašně. I když obsahuje úžasné informace o africké flóře a fauně, skoky z témy na téma jsou velmi rušivé. Nevím, nakolik se to stalo i překladem, ale často jedna věta nenavazuje na předchozí odstavec a celé to nedává smysl...
Dále - co se týká samotného názvu knihy více než Joy se to týkalo samotného George...Joy mi teda (ale možná to bylo opět zapříčiněno i překladem) přišla hlavně dětinská, svéhlavá a poměrně nepřizpůsobivá osoba. Ano , dokázala zvednout popularitu zvířat, díky Elsině příběhu vydupat spoustu peněz, které pak vrážela zpět do rezervace..ale celkově její přístup a chování mi moc příjemné nepřišly a nesedly...vztah s Georgem taky nevydržel ( jako jeden bodd uvedla taky gin a whisky, což se nedivím - sám George zmiňoval popíjení pravidelně, a docela mě udivilo, že taky popíjel na vycházkách se zvířaty - asi to lvům nevadilo a nebadali rozdíl...)
Samotná snaha Adamsonových - občas jsem o ní pochybovala...ano, spousta zvířat se díky jejich snaze dostala do přírody. I mláďat odchovali spoustu a dle Georgových statistik přežilo víc, než běžně v přírodě přežívá..Ale zároveň ty jejcih zvířata byly navázané na člověka...vztah už byl pozměněn...parciálně "ochočené" a také pořád divoké, což vyústilo v několik nebezpečných střetů, kde to i pár lidí nepřežilo, následně byl utracen i dotyčný lev...
Každý si asi musí udělat názor sám..povídání zajímavé, napsáno však otřesným stylem, devalvujícím hodnotu knihy...oceňuji fotografickou přílohu a klidně bych fotek zvládla i víc...levharti a gepardi, jakožto Joyin projekt, jsou zmíněni jen okrajově.

a jako ukázka krkolomnosti a podivného stylu :
..." Přivítala nás malá skupinka- až na mladého náčelníka Kurua - zcela nahá. Kuru měl na hlavě červený fez, pruhovaný kabátek od pyžama a rudé chlupy na pažích a na hrudi. Uvažoval jsem, zda jsou zde doma, okoun, kterým nás podarovali, pocházel opravdu z jezera."

" Když jsem uviděl úzkost a Ginnině tváři, prostrčili jsme žebřík blízko k Billovi a on přelezl, Maru jsme zatím nalákali na maso a odvedli. Byl jsem odhodlaný odnaučit Maru tento nebezpečný majetnický zlozvyk, a začal jsem proto spát u drátů klece. A když se začala trošku uklidňovat, dával jsem si polní lůžko na noc dovnitř. Nakonec se povedlo, že zahrála některé nejroztomilejší scény ve filmu." ---jakože wtf ?? lev byl majetnický, takže líhat si vedle něj, oddělen drátem, to změní ?? a ještě víc pomůže spát vedle něj v kleci ?? jestli chápete lépe, budu ráda za objasnění...

a takových podivností a krkolomností je tam bohužel nespočet...Za mě tedy jen 3*..

37 02.01.2021

(SPOILER) tak jako připomínka po letech posloucháno jako audiokniha. jedem celou sérii s dětmi při vánočním pečení...je to můj nejmilejší díl Harryho..ale zas plný extrémů.. úvodní scénka v domě Dursleyových je na pováženou - opravdu bylo nutné tak zdůrazňovat "utrpění" Harryho ?? a vést celé to de facto týrání do extrému ještě tetou Matyldou ?? popisovat rodinu jako extrémně nechutnou (Dudley a jeho druhé brady...atd) - tyto pasáže mi celý příběh docela znechucují...navíc opět, zas a znova vyvolávají otázky, proč tam teda Harryho nechávali...ani všemocní kouzelníci nevěděli, co se tam dějě ? a jak Harryho uchránit ?? to je zas jedna z nesrovnalostí celé série...(také nepochopím, proč Weasleyovi, kteří pořád bojují s nedostatkem peněz, po výhře všechno rozfrcají za dovolenou...)

Nicméně, jak se Harry dostane do Bradavic, série zas nabere obrátky...objevují se noví kouzelní tvorové, a ústřední linka se Siriusem Blackem nemá chybu...další výborný "kousek" do partie je Remus Lupin....nevím ale, proč je tak silně negativizován (aby pak bylo v budoucnu otočeno) Snape. Autorka své postavy žene do extrému...
Líbila se mi pointa s obracečem času...a stále více sympatií získává Hermiona...
Trvám na svém původním, že Sirius Black se stává mojí "harryovskou" top postavou ;)
a doporučuji !!!

P.S. nebaví mě neustálé srovnávání Harryho s jeho otcem...já naopak musím stále srovnávat celou sérii s něcím jiným - z Dartha Vadera po souboji s Obivanem zůstaly taky jenom nějaké ty malé kousky, podobně jak z Voldemorta po setkání s Harrym...:P

čtivé, napínavé, zábavné, doporučuji !!!

37 19.12.2020

posloucháno jako audiokniha u tvorby cukroví - a audioverzi vřele doporučuji ! moc příjemně načteno...
i když historie není mojí silnou stánkou, protože ve jménech a letech se ztrácím, zpočátku mě vyděsila spousta jmen, figurujících ve Zlenickém případu..a taky souvislosti s panovníkem, válkami..ale rychle jsem pochopila, že tohle se jen tak šustne kolem, ať jsme trochu v obraze a dále se budeme věnovat prozaicky vraždě a samozřejmě mezilidským vztahům...a je úplně jedno, jestli je rok 1318 a nebo 2020, některé věci se ani lety nemění...žárlivost, hamižnost, lež, vražda..
(kdo klame, ten krade a kdo krade, může i zabít...asi znáte, že ??)

případ má zápletku jako z Agathy Christie - mrtvola za zavřenými dveřmi, klíče jen jedny, a ty měla oběť...vše vypadá na sebevraždu....ale jen chvilku...zaujal název funkce vyšetřovatele - "popravčí" - pod tím pojmem jsem si spíše představila kata...
a pak se ke slovu dostává "popravčího" kmotřenec pověřený prozkoumáním a vyřešením záhady, kamarád mladého Jana Zlenického - Petr Ptáček...vyluštění hodné malých šedých buňěk Sherlocka Holmese, použita taky byla finta "šáhnout na zvíře" (uvažovala jsem, kdeže jsem to jen v poslední době četla - ejhle, "U veliké lžíce"použili taky !!) a nakonec celý velmi zapletitý motiv rozpletou a vraha odhalí..respektive, ve finále se přizná sám...

Velmi příjemná historická detektivka, dobře načteno, můžu jen doporučit a poctivých 5hvězd....

37 17.12.2020

po dlouhé době nemám , co bych twisppovské sérii vytkla. Žádná hlubokomyslná literatura to už nebude, ale s tím je nutné počítat od začátku. Další dobrodružství Nicka II byly v rámci průměru - film, prázdniny, sex, muffiny. A rodina. Dokonce nebyly rozváděny zbytečné vedlejší dějové linky a ani nám geometrickou řadou nepřibyli další jména (nebo jsem je ignorovala...) ale - jelikož jsem četla díly předchozí před nějakou dobou, pochopila jsem, proč mi manžel cpal tuhle knihu před Brendou - ouha, ona je tu taky !!! a už od 8.dílu, jak jsem posléze pátráním zjistila ;) a ona chytrá a vynalézavá Chloe je ta Scottova Chloe...ech...ten Payne tomu dává zabrat !!!!
Pobavily pokusy Treeziných nápadníků, epizodky Nicka staršího jsou takové..hm...no. Ještěže v tom filmu na Tchaj-wanu neprovedl nic horšího...
Každopádně - po mnoha dalších dílech slušné pokraování série. Doporučuji. A fanouškové Sheeni - připravte se na šok.
P.s. ráda bych si přečetla další díl. Ale z pohledu Nicka Twispa staršího, ano, toho, o kterém by to celé mělo být....Howgh !!!

37 01.09.2020

Anotace zaujala...příběh už moc ne..marně jsem hledala humor..občas nějaký ten černější byl, i ta ironie a cynizmus, ale celkově jsem se teda neposmála. Autorův nadhled jsem taky hledala marně. Spíše to byla bolestná zpověď o hledání sama sebe, své identity a také o snaze odpustit sám sobě..taková terapeutická knížka. Občas se mi zdálo vyprávění lehce nesouvislé, nějaký odstaveček, myšlenka a skok za roh, k něčemu jinému..
Lev si prošel těžkou životní zkouškou, jako dítě si na Ukrajině vytrpěl své. A pak vyrostl jako svobodný Američan, ale tam někde uvnitř si nesl své trauma. Lvovo "hledání se" v dobrovolnictví, Apalačích a podobně mi přišlo také hodně americké..
Dozvěděla jsem se, jak vlastně takový proces emigrace probíhal - zázemí v zahraničí, pomocné organizace, dobrovolnící. A lidi se širokým srdcem a vlastními traumaty jako lesník/baron Petr. Možná nejvíc se mi líbily Lvovy návraty po stopách rodiny do Československa, Rakouska, setkání s Petrem, rozhovor s paní Evou...a jeho prozření a odpuštění a sebepřijetí. A ocenění oběti vlastních rodičů, za které se kolikrát styděl...

zajímavý příběh, forma podání a psaní mi ale moc nesedla, číst podruhé asi nebudu. hodnotím jako "dobrá".
A také je to snad první kniha, kde mi do konce chybělo asi 10stran a stejně jsem raději šla spát, než dočítat...udělejte si z toho obrázek sami.

37 06.08.2020

!!!SPOILERY!!!
zakoupena ve výprodeji v Dobrovském...
Zajímavá knížka o hledání Boha v nás. Jedna Ulice, spousta obyvatelů, mezilidských vztahů..a spousta tajemství. Lidská nenávist a soucit. Kamarádství. Život a smrt. Přetvářka, klam. Věci často nejsou takové, jakými se zdají na první pohled.
Dvě kamarádky Tilly a Grace se snaží objasnit záhadu zmizelé sousedky. Sledujeme jejich pátrání v roce 1976 a paralelně běží události roku 1967. Kdy se stalo něco strašného...
Jestli chcete vědět, jak to dopadlo, doporučuji přečíst. Je to mrazivé, když si uvědomíme, kolik nenávsti, zla a zbabělství se skrývá kolikrát v těch nejbližších lidech..a naopak, ne každý podivín je úchyl a vrah.
Knížka obsahuje spoustu pěkných myšlenek a úvah, jak už kdosi psal předemnou, místy docela síla na 10leté holky, až se to zdá nepravděpodobné. Ale co - děti dokážou naposlouchat od dospělých různé věci, a pak se kolikrát nestačíme divit, jakými slovy mluví, co za myšlenky a teorie se jim honí hlavou.

Mně se hodně líbila. Byla jsem napjatá jako struna, co se vlastně tehdy stalo. A nebo spíše jak se to stalo. A i když se to dozvíme, stejně konec knihy úlevu nepřinese, protože se zmizelou Margaret Creasyovou se objeví minulost...a konfrontace s ní, to už chce Boha nejen hledat, ale pro mnohé i spoléhat na jeho milosrdenství. Já doporučuji.

a pár citátů :
"Vložil fotografii na krbovou římsu. Když říkal "dokud nás smrt nerozdělí", nikdy by ho nenapadlo, že se to opravdu stane. Vůbec se to nezdálo pravděpodobné, naopak to působilo až přehnaně. A teď tu stál a uhýbal světu ostatních, kteří ho plnili svými plány, procházel obchodem půlkou chleba v drátěném košíku a každé ráno se probouzel, aby dům našel ve stejném stavu, v jakém ho předchozího večera zanechal."

a úryvek, který už psal mirektrubak, ale podle mě je jedn z vystihujících podstatu, tak ho opakuji ;)
"Byl tam kříž. Velký mosazný krucifix postavený na krbové římse....."Od začátku jsem měla pravdu," pronesla jsem při pohledu na kříž. "Hledaly jsme ve špatných domech." "Ale já bych neřekla, že tohle je znamení toho, že tady Bůh opravdu je", opáčila Tilly. "Moje máma má spoustu kuchařek, ale nikdy pořádně nevaří..."

37 09.06.2020

parádní knížka...i pro nehmyzofily. Autorův výzkum z říše hmyzu je báječný...tolik info o mravencích, létajících potvorách, pavoucích...paráda. Doplněno autorovou fotodokumentací, černobílá i barevná....Spousta inspirace čeho si všímat v terénu, a zas si mlátím hlavu, že já nešla za lesníka...;)
p.s. dceru nejvíc zaujaly píďalky, mně mravenčí "pokusy" - zejména ten s nití....

37 18.05.2020

další zajímavá knížka ze série, o mé noční můře (proto mám tak ráda Beskydy, je mnohem menší pravděpodobnost medvěda potkat, než na mém rodném Slovensku :)) )
opět zajímavě podané, vše podstatné o medvědech, ale cosi málo mi přeci jen ke spokojenosti chybělo, sloni i opice mi přišly o chlup lepší..
Zajímavé bylo srovnání/zařazení pand -článku na rozhraní. Také porovnání pandy velké a pandy červené (kterou máme v ostravské ZOO a pravidelně ji sledujeme )
každopádně doporučuji !

36 24.05.2021

teda..čakala som trochu viac než iba polku známých opráskov preložiť do slovenskej zkomoleniny...to fakt na slovensku nemáme v dejinách nič opráskůhodné ?? alebo sa jaz bál, že by boli čitatelia viac mimo ako pro svetovej tematike ?? škoda škoda...slabota. Za tie prachy, nekupto... Howgh

36 12.05.2021

poctivě bych dala 4,5*, ale to nejde...takže Josko, musím ubrat. Fotky nádherné, výkony taky, ale popis velmi stručný a jaksi neosobní, že jsem se nedokázala vžít do akce. Jsou autoři, s kterými mrznu, dusím se, potím krev. A tady...trocha marastu cestou nahoru, a najednou ve dnou větách dosažen vrchol a zdárně jsme sestoupili do basecampu. A pak mě trochu iritovala úprava textu - zvýrazňování určitých slov kurzívou a předěl souvislého textu někde uprostřed na stránce naprosto bez hlubšího podtextu nějakou větou, či částí věty, vytaženou z tohoto textu...sice to bouchne do očí, když knížkou jen tak listujete, ale můj čtenářský dojem byl narušen.
a taky končit všechny texty větou "A pak že to nejde" - až jsem s divila, že takto nenazvali samotnou knížku.
CO se mi líbilo - samotné zážitky. Obdivuji paměť autora, že si všechno dokáže i po letech poměrně do detailu vybavit. Opětovně vyzdvihnu fotografickou složku. A kromě svých výkonů Josef Rakoncaj nezapomíná vyzdvihnout i týmového ducha, společné výkony, výkony svých spolulezců, připomíná velké postavy horolezectví. Vytahuje z rukávu i netradiční historky - jak se na vrchol Aconcaguy vypravil s oslíkem ;)

A jedna citace z výstupu na K2: "korunu tomu nasadil Švýcar Fuster, který mě kousek pod vrškem dohnal. Pouštěl jsem ho před sebe, ale on povídá : "běž, ty to tady znáš." Ta slova do smrti nezapomenu. Pamatoval jsem si ledovou věž, stojící pár metrů pod vrcholem, protože nedaleko od ní jsme před 3 lety s Agostinem bivakovali. Ty emoce se nedají popsat, máš všeho po krk, ale náhle v tom cizím světě poznáváš místo, kde jsi byl..."

navzdory mým drobným výhradám rozhodně doporučuji ;) nesmí chybět v knihovně milovníků hor...howgh !!!

36 23.04.2021

sehnala jsem v bazaru po dlouhém hledání pro 10letou dceru, kterou hvězdy a vesmír velice baví ..dala jsem na doporučení nejen z DK a oplatilo se ! doporučuji všem malým (a nejen jim ;)) zájemcům o taje hvězdné oblohy. Přehledně, jasně vysvětlí co a jak, doporučí, kde je nejlépe noční oblohu sledovat, co s sebou...a pak můžeme začít :)
Doplněno mapami hvězdné oblohy v jednotlivých ročních obdobích a měsících, se zaměřením, jak je zmíněno v názvu, na 25 "nejhezčích a nejznámějších souhvězdí"...K jednotlivým souhvězdím se dostaneme podrobně, včetně zkrácené verze bájí, ke kterým se váže jejich pojmenování (třeba Castor a Pollux v Blížencích - zrovna ti jsou moji noví letošnězimní kamarádi ). Autor také zdůrazní možnosti orientace podle osvědčeného a dobře celoročně rozpoznatelného Velkého vozu a Kasiopei a samozřejmě Polárky, včetně rad, jak je na obloze najít...kromě hvězd se v závěru krátce věnuje také planetám.

Doporučuji !!! jednoduché, stručné, s dostatkem informací pro "astronomické" začátky....

36 13.01.2021

Vyprávění pro milovníky přírody..pro ty, co je pro ně svoboda víc, než krása zavřená za mřížemi...než mít plyšáčka, ochočeného mazlíčka, je lepší vrátit divoké zvíře tam, kam patří...věřím, že nebylo lehké se s Kikinou rozloučit, ale nádherná Lužnice byla dobře zvoleným místem...a doufám, že si tam založla pěknou vydří rodinku a úspěšně se tam množí až dodnes :)
děkuji za možnost blíže nahlédnout do života vyder (vydra malá v Ostravské ZOO je naše oblíbená), potkat ji ve volné přírodě se jen tak nepovede...
Jiří Andreska krásně vylíčil své dětské sny a setkání s realitouv dospělosti. Jaké to je, odchovávat vydřičku v bytě..jaké vydry doopravdy jsou. a co pak vydra v ZOO, když divočina za zídkou je tak lákavá...Asi jsem se fakt minula povoláním ;)
Doporučuji !!!

36 19.10.2020

Vilda Heckl je pan fotograf. Jeho obrázky, ať už černobílé, nebo barevné, mluví. Jsou plné života. Dokáží vás přenést přímo tam..ať už do Prahy, nebo Českého Krumlova, nebo se brodíte zasněženou Šumavou. A taky proputuje svými záběry i Slovensko...Malá i Velká Fatra, Tatry, ždiarske dievčence v nedeľnom kroji, moje rodné Bojnice...je zajímavé sledovat, jak se ty místa za pár let změnily...i příroda...lesní porosty, množství turistů..Dnes by možná na ty samé záběry pužili drony..
Vildo, velké díky !!
p.s. abych nezapoměla - kniha členěná do kapitolek a každá uvedena básní...českých i slovenských poetů.
Doporučuji !!!

36 03.10.2020

"Martin Beck dlouho zíral na jídelní lístek, než našel sloupec s německým textem a začal číst. Po nějak chvíli se prošedivělý číšník s laskavým boxerským obličejem předklonil a řekl : "Very gut fischsuppe, gentleman." Martin Beck se okamžitě rozhodl, že si rybí polévku dá. "Barack?" "co jeto ?" řekl Martin Beck německy a pak anglicky. "Very gut aperitif," pravil číšník. Martin Beck vyil aperitiv jménem barack. Barack pálinka, vysvětloval číšník, je maďarská meruňkovice. Snědl rybí polévku, rudou, silně kořeněnou paprikou a skutečně výbornou. Snědl telecí s ostrou paprikovou omáčkou a brambory a vypil české pivo. Když vypil velice silnou kávu a ještě jeden barack, byl velice ospalýa vydal se rovnou do pokoje. Zaavřel okno i okenice a vlezl do postele. Zavrzala. Přpadalo mu, že vrže přívětivě, a okamžitě usnul. "

S Martinem Beckem tentokrát na výlet do Maďarska. Ospalá letní atmosféra dýchá ze stránek kihy, až jsem si málem taky otírala pot a větrala o dušu, vítajícc chladnější čerstvý noční vzduch...dojde i na poetické projížďky parníčkem po Dunaji, i lázně budou. Maďarská ochota a pohostinnost přetrvala až do dnešních časů (teda, dle slov těch, kdo tam do termálů jezdí pravidelně, mně se ještě nezadařilo ;)) Jediné, co mě mrzelo bylo, že se Martin tak lehce vzdal dovolené s rodinou, a že již odepsal svůj vztah s manželkou a také se synem...to nelze jinak, než že policajti vytváří klienty ppsychiatrických a psychologckých ambulancí ??? no dobře, zpět ke knize...
Taková noir detektivka..atmoška. Stíny číhající v pozadí. Nastražené pastičky. Rvačka jako z filmu, záchrana na poslední chvíli..taky jako z filmu. Skoky mezi Švédskem a Maďarskem...a pátrání mezi partou bohémů...ale ano, družina Martina Becka opět případ rozluštila.
Bavila jsem se velmi dobře. Doporučuji !!!

36 22.09.2020

(SPOILER) !!!SPOILERY!!!
musím jít dolů..dokonce jsem chvíli váhala nad 3-3,5*..v tomto díle jsem si brzy vzpoměla na větu z Metlina komentáře ke Křestu ohněm - o autorově žvanivosti...a tehnle pocit mě provázel až do konce..vysloveně provatovaný a prožvaněný díl..bavila část s Ciri, napjatě jsem čekala, jak to vlastně bylo..(i když stále nechápu, že už ji dávno někdo nezabil, třeba Bonhart, proč je nutno nakládat jí stále víc utrpení, samozřejmě ještě v rozumné míře, aby to holka přežila..mně ty popisy utrpení a násilí ani nevzrušují, ani mi nedělají dobře..)
Překvapilo zapojení Yennefer a její machinace od začátku až do konce v příběhu Starší krve a Ciri...
Co se zbytku výpravy týká, tak to byla tentokrát celkem nuda...zaklínač čím dál vyhořelejší a takový nějaký nijaky..ztrácí charisma, humor, jízlivost. Zůstává jen zklamání a pocit prázdna.
A Ciřiny vize ohledně Geralta a Fringilly mi přišly ,jak říká kamarád, "hodně doleva". Další zbytečné natahování příběhu. Ani Marigold to tentokrát neachránil, i když jeho zápisky byly světlejším momentem..z Cahira se stává celkem sympatický chlapík. Trvale jsem si oblíbila Regise. Zapojení Angouleme snad taky nebylo nutné, už dost, že je tam Milwa...Ale nějak se ke konci dohrabat musíme, že ano...tak jdu na završení série a doufám v lepší zítřky.

A citát ? tentokrát snad jen jeden...a to paradoxně Milwin..."to se stává, když se krade potmě.."

36 31.05.2020

!! SPOILERY !!
Geralt na napředuje, a já s ním... v tomto případě jsem si četla nějaké komentáře dopředu (jak se mi záhy vybavilo po setkání s Milwou) a už dopředu souhlasím, že mě Milwa jako postava velmi neoslovila. ROvněž vypřávění dědy Pohvizda, souhlasím že zbytečná vsuvka - třeba autor tím chtěl přiblížit, že ..vlastně, je mi to celkem fuk..

Pak (ano, zaujalo mě to opakovaně už v minulých dílech, ale ještě jsem se nestihla vyjádřit) názvy měst a míst..Novigrad, Maribor, jen Poreč chybí, nebo jsem ji přehlédla ?? Bodrog, Trojmezí..a další. Nepátrala jsem, jestli se autor inspiroval skutečnými místy - to Slovinsko ještě chápu, ale Bodrog ? myslí území v Maďarsku, nebo řeku, která vzniká na Slovensku soutokem Ondavy a Latorice ? Trojmezí mám taky ráda, doporučuji jako pěkné místo k výletu...třeba tam autor byl a tak nějak si představoval krajinu kolem toho svého....a dost filozofování.
Geralt..nechová se až ak přihlouple, spíše nejistě a vyhořele. Líbily se mi nové postavy - upír Regis, trpaslíci, jsem zvědavá, co ještě vyleze z Cahira. Osvědčený Marigold nezklamal. Popisy války a jejich hrůz, včetně "válčení" veverek...nemusím..ale asi pro dokreslení atmosféry musely být..naštěstí autor až tak nerozváděl..i tak cítím dým spálenišť a vidím mrtvé. CO se dělo u Potkanů jen naznačno, a já se ptám : byl nutný vztah Ciri a Mistle ? nebo to mělo ukázat, jak se po Ciri sápe "temná strana Síly?"
Celkem překvapilo, kam zmizela Yennefer a její následné objevení, celkové pozadí "případu Ciri" objasnila rozmluva čarodějek, a i když jsem v genetice lehce kovaná, díky dámy za názorné zobrazení s jablky...bo někdy se v těch složitých zdůvodněních ztrácím...nemluvě o politických čachrech, vazbách a pletichách...
Také jsem s potěšením zjistla, kdo je gnóm Schuttelbach (začali mi dávat smysl postavy z povídky "Něco končí, něco začíná")

takže shrnu : i když jsem dle komentů očekávala slabší díl, místo dějě a dějové linky tomu i lehce nahrávaly (žádná Ciri, žádná Yen, odvar z Geralta) nakonec jsem ho, jako ty předešlé, přečetla napjatá, zaujatá a ve finále jsem se dobře bavila...a samozřejmě v některých pasážích i posmála nahlas...

a pár citátů na závěr :
"tvor, kterého vidíme, je okohlav. Vymírající stvoření Chaosu, relikt Konjunkce, jestli víš, o čem mluvím ?" "Samo sebú,"podíval se na něj dotčeně trpaslík. "Aj když nejsu zakínač, špecialista přes Chaos a všelijaké podivnosti.Teď su ale tuze zvědav, co mistr zaklínač prodvede s takýmto reliktem. A hlavně, jak to provede. Použiješ svůj meč, nebo si poščáš můj sihill ?" "Pěkná zbraň," mrkl Geralt letmo na čepel, kterou trpaslík vytáhl z lakované, kožešinou ovinuté pochvy."Ale nebudu ji potřebovat." "To sú věci," podivil se Zoltan."Budeme tu akorát stát a čučet? Čekat, až se relikt bude cítit ohrožený ? Anebo sa vrátíme a pozveme na pomoc Nilfgaarďany ? Co navrhuješ, lovče netvorů?" "Přineste někdo poklici z kotlíku a naběračku."....

dobrý tip se vždy hodí, aneb jak se maskovat :
"...Jestli tam bude bezpečno, zakřičím jako krahulec." "Jako krahujec ?" Zvrtěl nevěřícně vousem Munro Bruys. "Ty přece nemáš šajnu, jak se napodobují ptačí hlasy, Zoltáne!" "No právě. Až uslyšíš divný skřek, co se ničemu nepodobá, budeš vědět, že to su já....."

a naprosto kouzelný zeměpisný dialog:
"Ó"..."Jaké ó?" "Přeca říčka, ty barane..pravý přítok Chotly. Menuje sa Ó." "Áááá..." "Kdepák!" zavrtěl hlavou Percival SChuttelbach. "Říčka Á vtéká do Chotly na horním toku, flák cesty odsud. Todle je Ó, ne Á."

Jsem ještě plná dojmů, protože jsem s velkou nechutí pár stran před koncem o půl2 knihu odložila, abych ji ráno, ehm, dopoledne dočetla :) a suše při pohledu na hodiny konstatovala, že zachvíli děti přijdou ze školy, takže vrhat se na vlastní učení už nemá smysl. Raději..otevřu další díl ?

36 27.05.2020

díky Isew za připomenutí :) náhodně jsem našla ve vyřazených knihách z naší knihovny za 1kč a teď jsme ji s dětmi v rámci domácího učení a tréningu čtení nahlas přečetli společně - každý kousek...
já už tak nadšená jako v dětství nebyla - asi jsem ztratila růžové brýle a podobně jako Isew vnímala podivné chování dospělých, děckám se ale navzdory jistým výhradám (jakto, že třeba George okamžitě příhodně tahala z kapes nože, Julián křídy a podobně..) moc líbila a denně se dožadovali pokračování, a ihned po čtení chtějí shánět další díly :D (8 a skoro10 let)
...takže za mě : jo, taky mi ve věku kolem 10-12 přišlo, že být klukem je lepší..dnes už bych v životě neměnila :D a teď, jak se tak na to dívám, (navíc umocněno mojí prací na psychiatrii :D) byla George minimálně solidně deprivovaná a zadělávala si na trable s vlastní identitou přinejmenším..naštěstí děti to tak nevnímaly...
dále mi vadila spousta nejasností - na co Georgini rodiče potřebovali ty peníze ? nevysvětleno...suchá zmínka o tom, že by jim otec - manžel Quentin mohl koupit, co chtěl, mi fakt neskýtá dostatečné vysvětlení...
další věc - Kirrinský ostrov patří Georgině mámě tetě Fanny, ale ta do prodeje nemůže mluvit ( ??? to jako fakt ???)
Kirrinská chalupa je sice velká, ale rodiče Juliána, Dicka a Anny se tam na přespání nevlezou - musí do hotelu..to neměli v obýváku nějaký gauč , nebo to jsou ty britské vřelé rodinné vztahy ??
taky zajímavá poznámka rodičů, že si chcou užít dovču osamotě - a co dělají celý rok, když mají děti v internátní škole ??
a vracím se k tématu "nasraného" vědce Quentina - co za vědu dělal, nevysvětleno...asi autorku napadlo, že vědec je tajemné povolání, dobře zní, že vědci píšou knihy a potřebují klid a že do toho nikdo vrtat nebude...no, fakt si nepamatuju, co jsem si o tom myslela před 28 lety nebo kdy jsem to četla prvně :D třeba mi to tehdy přišlo normální..proč ale byl tak zaujat a nevraživý i vůči vlastní dceři ?? naco jsou děti dobré a podobně ? tak proč si ji pořizoval ??

no raději končím...zavřu oči, připomenu si nostalgii školních let a nadšení mých dětí a dávám 4* za to dobrodružství...a taky za možnost přilákat i dnešní děti ke čtení....

36 14.04.2020