Dellphi komentáře u knih
Příběh by byl dobrý, jen tentokrát to bylo tak nějak kostrbatě napsané… jakoby to ani nepsala Hannah Howell. Od ní jsem zkrátka zvyklá na lepší knihy a přiznám se, že mě ani moc neláká číst příběhy ostatních bratrů. I když pravdou je, že mě odrazuje i pohled na obálky ostatních dílů. Nechápu, že někdo navrhne obálku knihy, bez toho, aniž by si knihu (nebo alespoň část knihy či obsah) přečetl. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit takhle nepovedený výběr… Každopádně autorku mám velice ráda, takže se k ní budu i nadále vracet a vyhledávat její další knihy.
Začátek knihy možná nebyl tak bouřlivý a čtivý jako u předchozího dílu, ale i tak si mě kniha získala. Tuhle autorku si rozhodně řadím mezi své oblíbené autorky a budu počítat dny do vydání dalšího dílu!
Co se týče samotné knihy, tak jsme se opět dozvěděli více o boji za práva žen. Zajímavé bylo číst nejen o majetkovém zákonu, ale také např. o racionálním odívání, či snahu získat právo na možnost jezdit na bicyklu pro ženy. Za mě tyto knihy patří rozhodně mezi nejvydařenější, ale nesmím zapomenout ani na romantickou linku knihy. Lucie a Tristan k sobě pasovali a chemie mezi nimi byla taky moc hezky popsaná. Strašně jsem jim fandila a líbila se mi Tristanova výřečnost i to, že se nenechal odbýt a šel si za tím, co chtěl (tedy pro Lucii). A abych to ukončila nějak zajímavě, tak si půjčím slova z knihy: „Nepřeji si, aby měly ženy moc nad muži, ale nad sebou samými.“ (Mary Wollstonecraftová).
Tohle byla tak úžasná kniha, že to ani vyjádřit nejde. Moc se mi to líbilo a myslím, že si to zamiluje každý fanoušek historických romancí. Navíc autorka se očividně vyzná v historii i literatuře, což se mi líbilo snad nejvíc. V knize je spousta odkazů na historickou četbu od Homéra přes Dostojevského (Zločin a trest) až po Jane Austen.
Romantický příběh je taky úžasný. Úplně jsem cítila vzájemnou přitažlivost a sexuální napětí mezi Sebastianem a Annabelle. Oba byli skvělí, sympatičtí a já jsem jim moc fandila. Poutavé to bylo také díky boji žen za jejich práva. Sláva sufražetkám, statečným ženám, které bojovaly za spravedlnost a musely kolikrát čelit takovým hrůzám a předsudkům.
Hned se vrhnu na další díl a budu doufat, že se zakrátko vydá i ten další a další.
Není to jedna z nejlepších knih Sabriny Jeffries, ale i tak mě to bavilo a těším se na další díl.
Celý příběh byl úžasný a doplnění legendou o Hellequinovi bylo perfektní. Pokaždé jsem se moc těšila na každou další kapitolu. Tohle a autorčin styl psaní obdivuji. Je nápaditá, umí se skvěle vyjadřovat a její popisy vám nádherně vykreslí celou scénu, čímž vás ke svým příběhům poutá čím dál víc, takže si užíváte každou stránku.
Kéž by už byl dispozici další příběh, Artemis ve mně vzbudila velké naděje a já se hrozně těším na její příběh. (Že by duchem byl onen vážný a nevrlý vévoda z Wakefieldu?) A co teprve Alf a velitel dragounů? No hezky si to autorka připravuje… ale už aby to bylo!
P.S. ta obálka je strašná !
Že je to jednoduchý příběh? Jasně, a proč taky ne? Vždyť to je přece důvod, proč si zvolím knihu tohohle typu. Na relax, pohodu a zasmání a všechny tyto body ta kniha splnila. Skupina šlechticů si hraje na sloužící a sledují, jak se chovají lidé kolem nich. Překvapivě (pro ně, ne pro mě) si jich lidé z vyšší společnosti vůbec nevšímají a mnohdy jim nevěnují ani pohled, až na výjimky samozřejmě a tady se setkáváme s Franches. Bylo to super, fakt mě to bavilo. Takže doporučuji a těším se na další díly.
Vi (autorka) je u mě sázka na jistotu, její knihy mě baví a pokaždé mě chytnou za srdce. Ani tato kniha není výjimkou. Četla se velmi dobře, nebyly zde sice žádné nečekané zvraty, ale taky žádné okamžiky, které by vás nutily rvát si vlasy…. Naopak se čtenář celou dobu cítí v pohodě a bez stresu, i když byly chvíle, ve kterých bych Westonovu rodinu nejraději nakopala, a to hodně.
Zato hlavní hrdinové byli až neskutečně sympatičtí, oba chytří, až nemožně atraktivní a se smyslem pro humor. A při každém jejich setkání to mezi nimi jiskřilo až se stránky zapalovaly. A slovní obraty Westona taky stály za to. Člověk se pak těšil na každou jejich hádku.
Možná není na škodu říct, že kniha volně navazuje na knihu Drahý nepřítel. Není třeba to číst po sobě, jen bych to zkrátka zařadila do jedné série a divím se, že to tady není uvedené…
Jinak za mě první kniha od této autorky, která mi vůbec nesedla. Nikdy bych nevěřila, že příběh o hokejistovi (i když bývalém) a úspěšné herečce mi přijde takto nudný. Vážně mám dojem, že za celou dobu čtení se vlastně vůbec nic nestalo… Vzhledem k minulým knihám jsem to nechtěla vzdát a opravdu hodně jsem se nutila do čtení. Ale musím přiznat, že mi to za to nestálo. Tentokrát to pro mě byla prostě jenom nuda.
Autorku rozhodně doporučuji, píše skvěle, jen bych prostě vynechala tuto knihu ….
Romance typu hate to love mám strašně ráda, ale tady jsem se nemohla vyrovnat s věkem hlavním hrdinů (nebo spíš hrdinky). Asi jsem ve věku, kdy už prostě raději čtu o dospělých lidech, ne o náctiletých. Ale to je spíše můj problém… Kniha se četla dobře, nebyly v ní žádná hluchá místa a příběh byl celkově velmi zajímavý. Autorka má rozhodně perspektivu a já se těším na další její knihy.
(SPOILER) Přiznám se, že mě to moc nebavilo. Ne, že by to bylo špatně napsané, ale na můj vkus to bylo až moc jednoduché. Viděli se, zamilovali se, pomstili se a žili šťastně až do smrti… No nevím, možná to chtělo více zvratů, více napětí a trochu toho jiskření. No ale abych jen nekritizovala, tak hlavní postavy byly velmi sympatické a díky poslední scéně mám chuť přečíst si i další díl. Tak uvidíme, třeba si mě autorka ještě získá…
Linda Howard je pro mě srdcová záležitost. Každá její kniha má sice podobné rysy (chytrá ženská, boží a velmi schopný chlap), ale i tak je originální a v ničem se neopakuje. Ani tato kniha nebyla výjimkou. Zpočátku jsem se neubránila pocitu, že bych si měla rychle shánět zásoby, získat zbrojní průkaz a naučit se zahradničit. Až takhle mě to vtáhlo do děje…Zkrátka mě to bavilo, i když jsem si myslela, že kniha bude více dobrodružnější a asi by se mi to tak líbilo i víc. Ale i tak to bylo velice čtivé a já se strašně těším na další její knihu. Jediné, co mě na této autorce fakt štve je, že píše hrozně pomalu!
Taková poklidná, milá a předvídatelná knížka. Přiznám se, že tentokrát mě příběh až tolik nebavil, ale napsané to bylo moc hezky. Sice to není kniha, která vás vtáhne do děje tak, že zapomenete na čas a čtete do brzkých ranních hodin, ale zase si u ní hezky odpočinete…
Příběh to byl moc pěkný, jen těch popisů tam bylo přece jen trochu moc. Občas mi to připadalo jako hodně dobrý sloh na téma popisu…. Většinou mám radši když je v knize více akce a přímé řeči…
Ale… příběh byl krásný, autorka skvěle skloubila romantiku, lásku a smutek ze ztráty blízkého člověka. Navíc se ji podařilo vykreslit každého člena party téměř dokonale i se srdcervoucím příběhem, a ačkoliv to není kniha, ke které se budu opakovaně vracet, tak jsem strašně ráda, že jsem ji přečetla a rozhodně ji doporučuji i vám.
Milé, nenáročné čtení, které vás sice baví, ale vlastně na příběh zapomenete už během prvních chvil po dočtení knihy. Ale ne, že by na tom bylo něco špatného. Zkrátka je to vhodná kniha k odpočinku, žádný stres, žádný spěch, prostě pohodička..
Vážně nechápu, jak to tahle ženská dělá. Po přečtení každé její knihy si myslím, že už mě nemůže ničím překvapit a bum, napíše další bombu, a ještě to podá naprosto originálním způsobem. Takže nakonec hltám každou kapitolu, jako by na tom závisela výše mého platu a odmítám odložit knihu, dokud nedojde na poslední větu, a přitom se děsím toho, co budu dělat až na to dojde.
Jasně, podobný příběh už tu několikrát byl, ale Whitney to zkrátka umí podat originálně a tím si mě vždycky získá. Mezi hlavními hrdiny to pokaždé jiskří a celkově četba strašně rychle utíká.
Nemůžu si pomoct, ale zpočátku jsem nedokázala najit sympatie k hlavni hrdince. Byly tam proste věci, které mě neskutečné štvali. Nevadí mi, když někdo nadává (sprosté nadávky taky přežiju), ale co nesnáším, tak jsou rasistické nadávky. Takže fakt, že hlavní hrdinka nadává protivníkovi Zanea do negrů jí na sympatiích opravdu nepřidalo. Vážně si nemohla z tak široké nabídky vulgarit vybrat něco jiného? Taky tvrdí, jak se do Zanea zamilovala a ve stejném okamžiku řekne, že si nedočetla složku s jeho životopisem, protože jí to nudilo? Navíc v knize je milion narážek na jeho minulost, ji to strašně zajímá, ale ani to ji nedonutí to dočíst? Tak tomu říkám láska jako hrom. Boha jeho a to jsem ještě nezačala o Zaneovi, jako takhle chorobné žárlivý chlap je nejhorší typ může pro jakoukoliv ženu. A poté co řekl Zoei, když zjistil, že je těhu, tak upřímně řečeno by mohl být nejvíc sexy chlap planety a bylo by mi to jedno, plus jeho agresivita to bych zdrhala rychleji než Bolt… No a takových věcí bylo v knize spousta.
Když tohle všechno pominu, tak přiznávám, že to bylo čtivé a příběh zajímavý, i když místy jsem měla pocit, že to bylo všechno takové hrozně uspěchané.
Ke konci knihy už i hlavní hrdinové byly mnohem sympatičtější, takže bych si ráda přečetla i díl o Dariovi a Freyi.
(SPOILER) Příběh byl velmi čtivý, vlastně jsem to musela přelouskat během jediného dne, abych se dostala i k nějaké práci. Hlavní hrdinové jsou velmi sympatičtí, u vedlejších postav už to tak skvělé nebylo. Lily a Mathias, to byl teda snad zlý sen, zkrátka není nad to do knihy vložit sem tam nějakého psychopata. Hlavního hrdiny mi přišlo hodně často líto (protože takhle na hovno rodiče fakt nechceš), ale moc mě bavily jeho slovní přestřelky, vyjadřování a celkový postoj „všechno je mi u prdele“.
Co dodat. Prostě mám ráda příběhy, ve kterých se chlap studený jak psí čumák, neskutečně zamiluje do obyčejné holky, dokáže jít do sebe a ukázat i svou milou stránku. Přesto se z něho nestane měkkota a svou drsnou stránku si uchová… Navíc příběh o šéfovi a jeho zaměstnankyni? Klišé jako hrom, ale to mi vůbec nebrání v tom, abych o tom chtěla číst i nadále.
Dokonalá hra, téměř dokonalá četba. Bavilo mě to. Příběh to byl zajímavý, i když teda posazený do dosti nepříjemné situace. Ta bratrská rivalita, to byl docela stres … Taky mi v knize chyběla trocha toho humoru, ale i tak to bylo fajn. Občas mě sice štvalo chování Presley (proč jen nebyla ráznější v přístupu k Tannerovi?), ale jinak to bylo velmi čtivé. Hlavní hrdinové byli sympatičtí, jiskřilo to mezi nimi a vy jste jim prostě museli fandit.
Jen snad malinkatá výtka co se týče obalu knihy... Nějak mi to nesedí ani k příběhu, ani k Levimu a celkově se mi nelíbí a je bez nápadu... Vážně si myslím, že by bylo fajn být trochu kreativnější (a ne dávat na obálku prostě jakéhokoliv chlapa a střídat jen barevnost obleku...).
Ale jo, kniha je čtivá, občas i pobaví. Sice těch náhod je tam už trochu moc a taky hlavní hrdinka má tolik smůly, že to ani možné není, ale jinak dobré. Líbí se mi autorčin styl psaní, takže v její četbě budu určitě pokračovat. I když předchozí díly se mi asi líbily o něco víc…
Taková pohodová letní četba. Nebylo zde sice plno zvratů, ale i tak to bylo čtivé a zábavné. Hlavní hrdinka na mě působila poněkud mladším dojmem než na osmadvacet let, ale i tak byla sympatická. A Brendan to byl prostě pan dokonalý (někdy až příliš, řekla bych).
Spoiler: Na můj vkus se teda zamilovali nějak moc rychle, myslela jsem, že tam bude více pošťuchování a válčení. A asi by mě to tak i bavilo víc, ale nevadí, prostě to byla taková jednoduchá romantika….
Každopádně bych si ráda přečetla i díl věnovaný Hanah a Foxovi. Autorka si to hezky předchystala, tak snad se dočkáme…