Chesterton komentáře u knih

Tomáš je Torey Hayden v kalhotách! Jinak kniha má dva zásadní nedostatky.
Je moc tenká a asi ji nebudou číst či ztuha pochopí ony pi*y, kterých je v mizerně placené sociální sféře nekonečně.
Bohužel.
Trochu vidím do zdravotnictví. Trochu skrze dobrovolnictví do práce OSPOD a jiných pomocných nástrojů státu.
Kniha je skvělá a měla by být k dispozici všude, kde se s tímto typem dětí pracuje...
Jak píše Pasadenka - úzkost, lítost a stud jsou emoce provázející četbu...
---------
Pro Dandy1 - je plno vyhořelých dospělých v sociálních službách, které nenadchnete pro týmovou práci ani párem volů!!
A jak píše Krisařka - sami jako rodiče či prarodiče najdeme u Tomáše inspiraci!
Děkujeme :o)
7/7

12 16.02.2024

Kamínek do mozaiky poznání záludností lidské psychiky. Autorka propojuje zkušenosti z psychoterapie s popisem své každodennosti.
Přála bych všem, co u sebe potkávají první náznaky potíží, aby nic nebrali na lehkou váhu.
Kniha není dokonalá, ale zmiňuje podstatné.
Mezi řádky prosvítá, že panika přichází jako varovný signál a chce nás všechny něčemu naučit ...
Snížení tlaku a výkon a dokonalost?
Preventivní péči o duši?
Opatrnosti citlivých mladých nejen u alkoholu, ale i u ostatních psychoaktivních látek typu THC či HHC ...
Komunikaci a nezavírání očí před nesnadnými tématy ...
Výborná obálka a ilustrace uvnitř.
Potřebná literatura.
4/5

11 15.02.2024

Chtěla jsem Petru Klabouchovou poznat z jiné strany než "Od severní zdi".
Lehké pero, svěží situační humor, místy příjemně nekorektní. Odvrácená strana rocku, přesně podle mých představ - nekonečno alkoholu, exkrementů a super pes k tomu. V rámci žánru plný počet, mě to v polovině utahalo drobet...takže dávkování potřeba :o)
Fanouškům rockových koncertů na deku k rybníku nemá chybku!
4/5

18 10.02.2024

[Audiolibrix Plus]
S nadšením jsem vyslechla více než polovinu skvěle načtené audioknihy a musím do písmene podepsat příspěvek Agatte o přeplácanosti a překombinovanosti.
Zajímavé finské prostředí, kde příběh začíná mě spolu s interpretkou Lucií Fionou Šternerovou (která vytvořila svým hlasem zprvu dokonalou atmosféru) nalákalo na poslech. Ovšem brzy se nadšení vytrácí a začnete se lehce ztrácet v přesunech z Čech do Londýna, Finska a zpět a díky nelogičnostem přijdete o zájem zjistit jak vše dojde do finále.
Alespoň mě se to stalo. Jeví se mi vše jako ztráta času ...
Jdu se vrátit na Lanovku pod Landek, která disponuje méně lákavým tématem, ale trochu větší osobitostí :o)
2/2

12 08.02.2024

Největším nepřítelem křesťana (především katolíka) je nevzdělanost - slýchala jsem v dětství i dospívání a ve zralé dospělosti nemohu než souhlasit.
Ostatně i na Databázi si to může skoro každý dobře ověřit :o)

Takže prvně pár osobních zisků, co jsem v knize potkala:
Zamyšlení, nakolik souvisí současný "něcismus" s rekatolizací...
Kterak Masaryk chtěl ideu v základu státu spíše metafyzickou než křesťanskou či snad Boha (přesto, že se prý denně modlil Otčenáš) ...
Z nadhledu věřícího historika je totiž prototypem "něcisty"...
Kterak výrazně tento "zakladatel státu" manipuloval s historií(což je z mého pohledu neodpustitelné - a tam bych hledala kořeny současného stavu hned po rekatolizaci!!!)
Jak nasazení Čechů v rakouské armádě způsobilo cynismus a sebralo nadšení pro vážnou věc...
Zároveň možná zabránilo fanatismu...
Nacionalismus jako reakce na příliš racionální josefinismus (dalsí obrovský prů*er českých dějin)...
Stejně jako kontroverzní období národního obrození...
Kterak politické strany už za Rakouska-Uherska požadovaly zrušit církevní svátky, zakázat celibát či církevní školství...
A potom ty devadesátky ...

Přesto, že náhledy nejsou nezaujaté, ale povětšinou 'katolické', (chyběl osvícený zástupce evangelické církve a možnost některá témata rozvinout i pod jeho pohledem) nebojí se úplně kritiky do vlastních řad.
Ve světle historických chyb, hříchů a omylů je na každém čtenáři, aby si srovnal sám v sobě reálnou pozici Církve jako nabídku prostředníka mezi člověkem a Bohem, pokud má odvahu postoupit o stupínek výše nad "něcismus" či formální křesťanství.

Paradoxně jako nejslabší článek na mě působil tazatel Zdeněk Jančařík, ale jen do okamžiku, kdy v závěru vede skvěle rozhovory třeba s Terezou Matějčkovou nebo Jiřím Peňázem, kde 'český pánbůh' dostává nové rozměry!
------------------
A snad malý dovětek ke komentáři Atanone - katolickou církev dohání vlastní stín nikoli proto, že existuje tak dlouho.
Dohání ji proto, že všechno to, o čem pánové akademici hovoří přežila!
Někdy se ctí jindy s hříchem.
Nebo ještě jinak - někteří se ctí a mnozí s hříchem, různě závažným:)
"...a brány pekel jí nepřemohou", pravil Kristus - potom bychom mu spíše měli být nápomocni než lákat do historických chrámů nové ovečky nebo pořádat akce. Chrámy jsou dost nepřehlédnutelné a nových křesťanů bude přesně tolik, nakolik každý jeden budeme pravdiví a ochotní svědčit o Kristu svým životem.
Což moc neumíme.
Taky mám problémy s některými katolickými autoritami, ale to mě asi nezbavuje osobní zodpovědnosti za sebe i bližní jak "rozpoznat Krista až přijde".
A třeba už teď "všechno nechat a jít za ním".
Jenže tady je větším problémem blahobyt, lhostejnost pohodlnost většiny z nás - věřících i něcistů . .
"...krize naší moderní civilizace spočívá v tom, že se o ní nedá mluvit jako o náboženské."
Jiří Peňáz
Je to dobrá kniha pro zájemce o historické kořeny současnosti.
5/5

22 02.02.2024

Tyhle 'déti' četla moje o šestnáct let starší 'kámoška', co dělá jednomu skvělýmu 'velebníčkovi' farní hospodyni. Čítala jsem to s ní, když byli společně na faře v Roudnici nad Labem - nádherném to farním komplexu z dob biskupa Jana IV z Dražic. Jezdila jsem tam za nimi na víkendy a společně jsme proleželi mnoho hodin v knihách. Ať už na farní zahradě nebo kdekoli jinde v obrovském komplexu, kde jsme se často trochu hledali :)
Tyhle kočičí lahůdky patřily k tomu slabšímu čtivu, co jsme tam pospolu asi rok louskali !
Teď se mi krásně hodí do letošní ČV 2024 :o)
Ovšem až mi hlava ještě malinko zestárne, jistě se k nim ještě jednou ráda vrátím !!!
2/3

15 31.01.2024

[Audiolibrix Plus]
Dystopie praví anotace.
Prestižní literární soutěž.
Syrový, nechutný.
Zvrácený, zvrhlý. Nepředstavitelný?
Bizarná.
Romantický román s tragickým koncom.
Praví komentáře zde.

U podobných typů knih si vždy říkám, zdali je to s námi jako lidmi už tolik nahnutý, že potřebujeme až tolik šokovat bestialitou, bizárem a zvrhlou syrově explicitní fantazií, abychom potkali záporné emoce? Nebo vůbec nějaké emoce...

Jasně.
Od prvních vět pochopíte, že jde o drsnou moralitku.
Jenže v jednadvacátém století v Evropě, co má na unijní vlajce od 'otců zakladatelů' dvanáct hvězd ...
Málokdo asi ví proč ;o)
Naivně bych si myslela, že starozákonní časy už jsou dávno pryč a na "hrubý pytel hrubá záplata" už není převládající mentalita ??? !!!

Nedočteno z nedostatku zájmu o tento literární druh a styl ...
Cena sem, cena tam. Nudila jsem se neskonale!
TOP komenty Metuje, Sanmark, Gordonlord a mnoho dalších, kteří se blíží k odpadu :)
2/1

[audiokniha]
Poctivý severský psycho, na který mě nalákal Martin Finger.
V zásadě mě to bavilo, ale opravdu hlavní zásluhu na tom měl skvělý interpret!

Je to sociopsychologický detektivní román mapující severskou realitu
Realitu jinak memocné společnosti než je ta naše.
Že Askem Thorkild zobe? Však i v Česku je léková závislost obrovský problém ...
Bezduchý humanoid je za mě hláška dne :o)
A pak proběhne zběsilé finále, vy se ohlédnete a řeknete si "aha, tak jo"...
Zkrátka a dobře, za víc jak dvě tenhle norský zázrak není, ale určitě jsem se nenudila a to někomu stačí.
2/2

12 31.01.2024

Hodně mi ručka cuká dát odpad. Jedna hvězda za ilustrace, druhá za extra jednoduchá poučení a pousmání.
Ajli a Agatha84 vystihly asi nejlépe moje pocity. Také jsem potkávala více prázdnoty než humoru. A když tak jen ironii nad krizí medicíny i zdravotnictví.
Jestli tímto chce autorka přispět k reformě psychiatrie? Nebo je to přivýdělek spolu s terapeutickým psaním? Sem tam vtipné, sem tam k zamyšlení - mohla mít rozum alespoň redakce a neřadit to do osobního rozvoje! Koho tímto chce rozvinout? Už je na tom naše společnost skutečně až takhle špatně? Nevěřím.
Ale ano, moje chyba, přehlédla jsem v jakém nakladatelství kniha vyšla!
A taky, jak jsem se dolistovala v závěru, vznikla v covidkrizi!
2/3

15 25.01.2024

Autorka to dozajista myslela velice dobře s pelmelem témat, která v knize řeší. Včetně slušného morálního kompasu Štěpy, který zmiňuje milary. Ta mě (krom tématu, co mě zaujalo) svým komentem ke čtení motivovala.

Jenže řemeslo tolik kulhá za dobrým úmyslem, že mě zdolala bezbřehá nuda už po stovce stran. Dala jsem tomu šanci ještě dál kvůli čtenářské výzvě, ale toto vážně ne. Určitě je na vině taky třeba Petra Soukupová, která podobná témata zvládá svižně a svěžím, čtivým stylem i zde zmíněná (od mignon) Petra Dvořáková třeba s Vránami. Srovnávat se nemá, ale přesto ;o)
Podepisuji do posledního písmenka komentář los.
Hodně neobratný styl psaní.
Ale každému, koho to chytlo, to ze srdce přeju ;o)
2/3

14 25.01.2024

ANO špína je velice dobrá a moderní extrémní hygienismus je často cestou do pekel. Jak jsme viděli třeba u některých přístupů za covidu :))
Dobrá kniha pro příliš útlocitné pořádkumily, jako je někdy moje milovaná druhá polovina bytosti :)
Jak píše Guepp - stačí listovat a vybírat si. A pak vrátit do knihovny . . .
Odejdete obohaceni zcela jistě. Za sebe jsem trochu zklamaná až zbytečnou upovídaností (pro nelaika) a bezbřehým vychvalováním očkováním. Je lehce znát americký styl.
Luxusní obálka.
Mimo jiné i zde jsem ocenila zdravý přístup k čistotě u obou svých snach :o)
3/3

14 22.01.2024

Poslouchala jsem výborně načtené ve službě Audiolibrix Plus. Chce to soustředění a trpělivost. Doporučuji fanouškům psychologie, válečných zážitků, dějin Malty a její literatury. Jednohubka :o)
3/3

10 22.01.2024

Klasický už Hájíčkovo koncept - jeden muž ve středním věku, trochu "mimoň" a dvě ženy. Tentokrát velice komorní motiv, vlastně tak trochu rozcvička na trilogii morálního neklidu. Jsem asi už trochu zamilovaná do stylu psaní i jazyka autora. Musím mít na čtení dost času a klidu, jinak bych ho možná i přehlédla. Přesně jak píše rencovav - o obyčejných věcech píše neobyčejně. Přesto neokázale, civilně a bez zbytečných příkras. Nakonec tam nechybí hloubka. Když ji nepřehlédnete v té obyčejnosti :o)
Toto je jednohubka a fotbalu se nebojte, je tam minimálně a jen jako kolorit Honzova charakteru.
Skvělá obálka novely.
5/5

15 22.01.2024

[Audiolibrix Plus]
Jak kdesi napsal Antonio de Saint-Exupéry - V pustině je člověk tak silný, jak silní jsou jeho bohové.
Což ovšem zde úplně neplatí. Přece jen tu extrémní pustinu zdolávali nakonec ve čtyřech.

"Čím méně něčemu člověk věří, tím více se tomu snaží uvěřit!"
Říká sama Dina Štěrbová.
Kdo ví, zda na vrcholcích nejvyšších hor našla chvíli pro svou duši a křesťanského Boha?
Protože to je za mou vrozenou lenost zdolávat výšky maximum PROČ někdy někam do výšin vylezu.
Kvůli nadhledu.
Kvůli tichu.
Kvůli nádheře přírodních scenérií.
Kvůli případné osamocenosti a komunikaci v srdci s Tvůrcem krásy a dokonalosti.
Z doslovu vysvítá, že spíše ano, protože přetavit lásku k horám do pomoci horalům je velice dobré ;o)

Nebo se spokojila skrz přírodní náboženství se vztahem k hinduismu a budhismu kvůli toleranci a snášenlivosti ?
Nemám vůbec ráda tohle "dokazování si" čehokoli s obrovským strádáním a rizikem smrti.
Nemám ráda hazard se životem a zdraví kvůli soupeřivosti.
Nemám ráda ani svět vrcholového sportu ani svět komerčního a soupeřivého horolezectví.
Autorka se mi zdála, že patří do té lepší části světa horolezců.

Používá humor, nadhled, poetiku. Zmiňuje vznik gregoriánského chorálu a poslouchá v horách Bacha. Je uctivá k místním náboženstvím, ale prokmitne i pobavený nebo smutný úžas nad některými jejich nelogičnostmi.
Třeba když: " smrt dítěte je daň za štěstí" ?
Anita Krausová dodala mladý hlas, švih a šmrc.
Líbilo se mi to.
Moc.

"Protože i když to na první pohled vypadá, že cenou vítězství je vrchol hory, není to tak. Nesmíme se nechat mýlit, každá hora, ať malá či velká, každý konkrétní cíl lidského snažení je jen kulisou, rekvizitou ve vážném dramatu lidské důstojnosti. Člověk jí může vyhrát jen jednou."
5/5

12 20.01.2024

[audiokniha]
Poslouchám a nahrávám si pro nejmladší vnučku (co jí 'moderní' rodiče uspávají :) kdyby časem nezabrala klasická pohádka z knihy, abych mohla doladit odpoledne nebo večer 'elektronickou babičkou' z mobilu :o)
Třeba půjde použít i pro "dobrovolnickou holčinku", co její mamina úplně čtení neovládá. Uvidíme. Tuze bych jí to přála!
Je to přesně tak, jak píše Alíša236 a Andrea x
Něžně, jemně, poeticky moudré . . . teplá deka z krásných slov, které vás ukolébají do pohody . . .
Jsem stejně uchvácená, zejména v podání Mileny Steinmasslové.
7/7

10 16.01.2024

Výborný příběh pro každého, kdo má zálibu ve válečném strádání a chce svým způsobem poetický kamínek do mozaiky tohoto období Evropy.
Stefan Hertmans se mi svým přístupem líbil už v Konvertitce.
Ve své prvotině nám primárně staví před oči válku a to mě nakonec připravilo o trpělivost s textem, který je jinak výborný.
Četla jsem přece jen víc kvůli terpentýnu :o)
Další skvělé vykreslení důvodů rozbití tradičních evropských křesťanských hodnot.

9 13.01.2024

Po skoro dvou hodinách poslechu audioknihy podepisuji komentář Šárka_D a kob.
Zajímavá doba i téma, ale žalostné zpracování, ke kterému se obálka za mě dokonale hodí. Barvotiskové popisy vztahů, chvílemi přetékající italskými emocemi, ale ve výsledku zdlouhavá nuda. A to mám dobré ságy velice ráda. Je znát, že autorka psala pro Harlequin.
Škoda.
3/2

Četlo se to mi chvílema docela těžko. Je to první z Palánových rozhovorů, kde jsem koketovala s odložením......
V rámci dobrovolnictví podobné typy žen potkávám, četla jsem jako inspiraci pro nalezení cesty třeba k současné mamince, co doprovázím. Příliš to nefungovalo - snad motivace k opatrným otázkám?
Pokud žijete ve zdravých rodinných vztazích budete se brodit hlubokým bahnem chybějících mateřských a otcovských vzorů, vztahů a vazeb. A jestli Knižní střípky píše, že vyznění není depresivní, není to pravda. Bohužel. Naděje v lepší příští cítit je, ale často ne moc reálná.

SPOJLER
Přesto, že se mi příběhy žen místy až fyzicky hnusily, nalezla jsem obrovské pochopení příčin transsexuality, které mi dal příběh třetí, kde moje vnímání tranzice velice přesně sedí s výpovědí Doroty. To mě hodně "potěšilo". Není to první výpověď, která v centru problému obsahuje to, co se málo prezentuje - mnohé psychiatrické diagnózy a extrémní důraz na vnější vzhled.
"Tenkrát ve mně něco umřelo nebo se to schovalo hodně hluboko. Začala jsem se za sebe stydět, trpěla jsem extrémní sebenenávistí, takže jsem ztloustla a identifikovala se jako gay. Trvalo dalších dvanáct let, než jsem přišla na to, kdo jsem."

Chybí ti otec? Nebo alespoň role otce?

Myslím si, že taková role je ve vývoji zásadní. Měla jsem kolem sebe různé chlapy, nevlastní otce, ale to mi k pochopení skutečné otcovské role nijak nepomohlo. Když potkám muže, který se o mě zajímá nebo by se zajímat mohl, zaujímám krajně submisivní, až sebenenávistnou roli. Myslím si, že jsem ošklivá a nebudu ho zajímat?"

Stejně bolestný je příběh Laury, která se živí prostituci....
".... vytvořili si milostný trojúhelník. Máma se zamilovala do Terky, Terka se zamilovala do mámy, táta se zamiloval do Terky a Terka nechtěla být s tátou.

To nevymyslíš.

Ne. Jak se máma zamilovala do Terky, tak se vzdalovala tátovi a on začal mámu před Terkou shazovat. Aby se z té situace nějak dostala, tak jí Terka nabídla fet. Člověk si dá jednou, pak podruhé a chce to furt...."

A příběh poslední ? Bolestivá daň za bezhlavý sňatek s mužem s diametrálně odlišnou kulturou. Proč jsme tak nepoučitelné ?
A upřímně, stále méně mi vyhovuje "umělecké provedení" těchto Palánových rozhovorů. Velký formát, pevná vazba, křídový papír. Tyhle intimní výpovědi si zasloužily něco malinko méně honosného. . .a taky, kniha by se snáze četla třeba v šalině :o)
3/4

15 08.01.2024

Nádherné ilustrace za plný počet hvězd. Pokud si to děcko samo v knihovně vybere, proč ne. Za sebe bych po textu asi úplně nesáhla.
Líbilo se mi do výzvy 2024 :o)
3/5

7 02.01.2024

Za mě to je slušný paskvil a dokládá to jedna recenze a komentář od náctiletých uživatelů zde.
Absolutně nechápu jak toto může osmileté gymnázium dát do povinné četby? (ani to, že tato zrůdnost ještě existuje - myslela jsem, že už pouze doporučená četba, ale ani do té bych toto nedala. Maximálně do zájmového kroužku nebo do ZSV s následnou diskuzí)

Začátek mě pomyslnýma dětskýma očima hodně bavil a dávala jsem příběhu velkou šanci. Ale i pražské události se trochu vlekly.

Od příletu do Moskvy jsem knihu začala odkládat a četla si raději v recenzích. Je tam namixovaná směsice pohledů a názorů a dorazily to naprosto zbytečné tepláky Dubčeka.
Ano - kniha je promarněnou šancí a méně je často více. Kdyby autorka ubrala na popsaných stránkách a přidala na svižnosti, mohlo být líp. Nevěřím, že zaujme natož poučí mnoho dnešních dětských čtenářů.
Nečetla jsem v tom komunistickou agitku, ale myšlenkový paskvil a dětem bych spíš nedoporučila.
2/2

14 30.12.2023