changaj komentáře u knih

Ponurá novela s neopakovatelnou temnou atmosférou...Myslím si, že se tady Conrad nedotýká ani kolonizace, ani střetu divočiny a civilizace, ačkoliv se to tak možná na první pohled může jevit. Myslím si, že je to příběh člověka, který kdesi uprostřed džungle zůstane vlastně na pospas sám sobě, ačkoliv je obklopen mocí, bohatstvím, obdivovateli a uctívači, tak je osamocený a bezbranný vůči temnotě kterou si nese sám v sobě.

16 25.04.2021

Smutné (chvílemi i absurdně humorné) příhody z tzv. odmašťovny. Oceňuji autorovu upřímnost. A zároveň mi není jasné, proč je v naší zemi legální reklama na alkohol a ilegální pěstovat konopí.

14 02.03.2023

Parádní a feministická (sic!) novela S. Kinga. Ženské postavy se mu vždycky na 100 % nevyvedou, ale tady se dostává pomalu na úroveň Bergmanna. SPOILER: extra hvězda navíc za jméno hlavní hrdinky, které bylo nepochybně zvoleno tak, aby se dobře volalo ze dna studny (Mary nebo Betty by fakt nevyznělo).

13 18.08.2022

Považuji za zvláštní, jaký je nepoměr mezi knihami popisující zvěrstva nacistů a zvěrstva komunistů. Asi je jednodušší ukazovat na "cizího" kata než na Čecha šikanujícího / věznícího / mučícího jiného Čecha. Takže i z tohoto důvodu díky za Honzlovou, která reálie 50. let ukazuje ve vší tehdejší bídě.

13 29.04.2022

Takhle má vypadat věda... Merlin Sheldrake s houbami skutečné kouzlí a zkoumá je s láskou a všemi smysly. Pro systematiky: kniha je sama propletená a zdánlivě nemá ani hlavu ani patu. Zato vás provede barevným světem hub od lanýžů, LSD, lišejníků, cideru, "lesního houbového internetu" po strašidelné houby tvořící z mravenců vlastní těla... Pokud znáte i hudební tvorbu autorova bratra (Cosmo Sheldrake) a vědeckou tvorbu jeho otce (Ruperta Shaldrake) tak pochopíte, že tato rodina má na zemi asi jakýsi úkol, ačkoliv představitelé klasické vědy je budou vnímat asi jako osiny v .....

13 06.07.2021

Knížku mi doporučila paní knihovnice a takovou pecku jsem teda nečekala. Anatomie zla, zmaru a jen pomálu naděje. O to tragičtější, že jde o příběhy, kterých se kolem nás staly stovky a netřeba chodit nikam daleko, opravdu stačí zůstat na jediném "českém rybníku". Chodíte kolem Jakuba, s vidinou něčeho lepšího tam vepředu, ale je to jenom začarovaný kruh a na konci zjistíte, že jste tím bahnem nedošli vlastně nikam. Jste tam, kde jste začínali. Povídky jsou velmi volně propojené jedna s druhou, podle mě není lepších a slabších. Všechny jsou silné, po každé zůstává stažený žaludek a otázky kroužící v hlavě. Není to čtení pro každého, ale každý by si ji měl přečíst.

13 05.07.2020

Milá, kultivovaná a vtipná kniha milého, kultivovaného a vtipného autora...

12 30.07.2021

Příběhy lidí, kteří žijí za rohem a přitom jakoby na jiném kontinentu. Chtělo by se napsat "inspirativní" čtení, ale asi málokdo z nás by následoval hrdiny knížky do jejich existence. Ale přesto - ukazují, že žít se dá různě, jednoduše, pravdivě. Tímto směrem se můžeme vydat do nějaké míry my všichni, aniž bychom hned kupovali maringotku na samotě. Doprovodné fotografie mají stejnou sílu jako text. Díky za tento dnes tak užitečný vhled do "jinam".

12 27.10.2019

SPOILERY. Král krysa z vás nebude ždímat emoce, připadá mi spíš jako antropologická studie. Obrázek toho, jak ve specifickém prostředí zajateckého tábora "vykvetou" charaktery, které by mimo něj zůstaly v pozadí jako šedé myši. Ať už to jsou zvláštní schopnosti Krále (který byl mimo zdi věznice nikým) nebo transgender muže Seana (který zazáří jako divadelní hvězda věznice, zatímco po válce je jenom "teplouš"). Je to pouze kontext, který z nás dělá to co jsme?

10 25.09.2023

Forró má dar srozumitelně popsat hodně spletité kořeny ukrajinsko - ruského konfliktu. Myslím, že v době dezinformací a zamlžování je taková knížka mimořádně cenná, protože se mu podařilo získat důvěru a vhled do situace na obou stranách konfliktu, kde jeho reportáž vznikala. Realita se tak jeví už ne tak černo-bílá (jak je v poslední době prezentovaná v médiích) ale v nejlepším případě šedo-černá. Vyzdvihla bych ještě tu část knížky, kde se věnuje ženskému údělu, který je ve válce a obležení ještě mnohem horší než osudy mužů. Čtení je to samozřejmě strašně smutné a těžké.

10 04.02.2023

Po knize jsem sáhla po ruské invazi na Ukrajinu. Doufala jsem, že se mi podaří pomocí ní pochopit to, co se zdálo na konci února 2022 úplně iracionální...Kniha je tvořená rozhovory (ačkoliv autorka - tazatelka ustupuje dost do pozadí a tak její otázky spíš tušíme, výpovědi jsou tak jednolité a velmi silné). V pestré mozaice vystupují bývalí vězni gulagu, podnikatelé, představitelé bývalé komunistické "věrchušky" ale i kati, vrazi, migranti a oběti stalinského, putinovského a jiných ruských režimů. Myslím, že lepší "ponor" do deformované a patologické ruské mentality není možné najít. Jde z toho ale ryzí hrůza...

10 23.04.2022

Je možné, že autor není Španěl? Všechny vůně, vášně, barvy a rytmy Španělska jsou zachyceny v této knize. Stejně, jako Goya si nebral servítky když portrétoval své modely, tak ani Feuchtwanger Goyu nijak neidealizuje, ukazuje ho takového, jaký asi byl, ješitný, praktický, sobecký, geniální, ale hlavně s touhou po životě, po pravdě a po lásce. Obrázek Malíře a Španělska z pera Spisovatele.

10 03.01.2020

Jednoznačně nejlepší Kingovina. Všechny čtyři novely jsou perly.

Tělo je opravdu o tom, co nejde sdělit. Kdo klouže po povrchu, holt nepochopí. Kluci si vyrazí na výpravu s cílem najít tělo jiného kluka, sraženého vlakem. Ve skutečnosti se dává do chodu kolo osudu a celá cesta se stává orákulem a zároveň iniciačním rituálem. Ukáže se, co v kom doopravdy vězí a dokonce co na něj čeká. Na konci neobjeví jenom mrtvé tělo, ale spíš vlastní mrtvou nevinnost, svoje mrtvé dětství. Čistotu odnesla ta srnka ráno na kolejích.

Nadaný žák je neskutečně strhující a hrozivý psychologický horor, o to horší, jak realisticky všechno působí. Starý velitel koncentráku a mladý úchylný kluk se vzájemně zrcadlí a sdílí svoji posedlost. Jejich vztah má nenávistně láskyplný náboj a starý nikdy nevysloví chlapcovo jméno (je to pro něj tabu, protože v němčině znamená Todd - Tod smrt). Geniální, ale jak na takové téma mohl někdo normální vůbec přijít?

Dýchací metoda - výborný příběh s ještě lepší "vedlejší linií" příběhu. V záhadném pánském klubu se na Vánoce vypráví tajemné příběhy. Ale na nic se neptejte, nebo... Zřejmě je v tom něco autobiografického, nebo je hlavní hrdina symbolem čtenáře a klub je Kingovo království?

Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank - novela o vnitřní svobodě a ceně svobody. Předloha velmi vydařeného filmu.

9 20.11.2023

Kniha se dá číst v mnoha rovinách - jako "Bildungsroman" jednoho misionáře, nebo jako způsoby víry, způsoby následování Krista, nebo jako historický obrázek Japonska 17. století, anebo jako podoby skutečného hrdinství, pokory a bídnosti. Hodně jde poznat, že autor není Evropan - celý román je totiž jaksi zenově paradoxní - a je to k užitku příběhu. SPOILER: Vlastně kdyby nešlo o tak závažný a krutý příběh, měl by možná až humorné rysy - misionář přijíždí šířit křesťanství do Japonska a nakonec je Japonskem "neplodnou bažinou" pohlcen a sám se stává defacto Japoncem. V každém případě číst Mlčení je strhující zážitek, který nutí k přemýšlení.

9 09.11.2022

(SPOILER) První kniha od Ishigura... mistrovské dílo, ale nevím, zda seberu odvahu ponořit se ještě někdy do něčeho tak skličujícího. ***SPOILERY*** Hlavní hrdinka Ecuko čelí svému podílu na smrti dcery Keiko. Motiv mi silně připomíná Lynchův film Lost Highway: šok je natolik veliký, že vlastní selhání se vytěsňuje, vzniká tak paralelní příběh někoho jiného (Sačiko a její dcery Mariko). A další a další příběhy vznikají jako ozvěna tragédie: přízrak ženy pronásledující Mariko, vražedkyně dětí obcházející Nagasaki, sen o "houpající se holčičce", osudy kočky a jejích koťátek... S kočkami souvisí i pro mě nejsmutnější symbolická epizoda knihy: Mariko a tombola: tolik chce vyhrát košík na svoje koťátka, tolikrát prosí o losy a pokouší osud a nic, až nakonec vyhraje "hlavní cenu" bedýnku, ve které jsou koťata nakonec utracena. To je podle mě ústřední téma knihy - když matka (Ecuko / Sačiko) není ten "bezpečný košíček" ale drátěná past.

9 17.02.2021

Napsat takovou knihu je hlavně záslužné, protože útlak katolické církve za komunizmu není všeobecně známý a na první pohled to není téma, které by mělo potenciál stát se trhákem - a ono jo! Funguje to a navzdory rozsahu se to četlo opravdu dobře. Tučková dokáže prostě vyhmátnout, co veřejnost osloví a jaká témata visí ve vzduchu: feminismus, diskriminace všeho druhu (zajímavá postava Romky Bohdanky), dokonce i vztah ke zvířatům (paralela honu). osobně mi nesedělo jen míchání reality s fikcí (některá jména jsou pozměněna, některá ne), chvílemi má člověk při čtení pocit, že je v muzeu (což není na škodu) a pak aby si člověk na internetu dohledával, jak to ve skutečnosti vlastně bylo. Ale i tohle je vlastně pozitivní důsledek četby Bílé Vody.

8 05.05.2024

King vytvořil výborné kulisy a obsadil je výraznými psychologickými typy. Výsledek je parádní. Kubrickův film jsem viděla jen v ukázkách, ale asi chápu spor King - Kubrick. U Kinga jsem si už vícekrát všimla, že všechny své postavy se snaží pochopit a svým způsobem je má i rád. Kubrick spíš jen líčí šílenství a hrůzu jaksi víc prvoplánově (byť mistrně). Každopádně pěkná kniha na dlouhé zimní večery.

8 27.01.2024

Takový mysteriózní smutný příběh s osamělým hrdinou Johnnym. Ano, vykreslení ústředního hnusáka Grega je bohužel velmi "ze života" a je to prototyp mnohých politiků, kteří nás (nejen dnes) ovlivňují.

8 27.01.2023

Pamuk jak má být. Další rafinovaně vystavěný příběh o identitě turecké duše (ale i umělecké tvorby). Kniha plná paradoxů. Hrdinové románu - malíři, meditují nad tím, jestli je lépe pokračovat v "bezčasé" osmanské tradici knižní malby, vyžadující naprosté potlačení osobního stylu, anebo přijmout západní způsob malby. Ten se naopak vyznačuje věrnou nápodobou skutečnosti a autoři se zde neostýchají přidat i svůj podpis. Pokud ovšem osmanský malíř přijme západní styl, paradoxně zrazuje vlastní identitu, tkvící v jednotném uměleckém projevu. Problém to není ryze akademický, protože kvůli němu v příběhu padají hlavy. Podobnost s Ecovým Jménem růže se nabízí, pro mě mimo jiné i v Pamukově (a Ecově) zvyku zahrávání si se čtenářem.

8 22.01.2023

Málokdy se stane, aby se populárně-naučné knížky četly jako severské detektivky :-) Skvěle a srozumitelně podány nejnovější poznatky z oboru archeogenetiky. Fascinující a aktuální i v 21. století.

8 01.01.2023