Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4192
4192
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Zajímavá knížka s velmi silným příběhem brněnských Nemců. Člověk si po přečtení knihy uvědomí, jak strašná doba to byla. Němci nám ublížili, ale my Češi jsme jim rozhodně nezůstali nic dlužní....
Smutný příběh s hořkým koncem.Obdivuji autorku,že se pustila do tohoto nelehkého a dlouho tabutizovaného tématu.Jaké rozporuplné reakce tato část naší historie stále ještě vyvolává, jsme se mohli přesvědčit v nedávných prezidentských volbách.Bohužel však lidé,kteří by tuto knihu především měli číst,si ji nikdy nepřečtou.A to je také hořký příběh.
Tak nějak mě při hodnocení této knihy docházejí slova. Řekla bych, že jsem ji četla jedním dechem (Celý týden, protože jsem si ji prostě musela vychutnávat!), ale to by přesně nevyjádřilo to, co mám na jazyku. Nejraději bych to napsala jedndouše: Úžasná kniha. Ale jak můžete napsat ke knize o tak drsném tématu, že jste si ji užili? A přitom to jsem dělala! Kniha, která je plná nádherné češtiny, ale zárověň příběhu, z kterého vás mrazí, kniha, na kterou se budete těšit. Zní to trochu morbidně, přeci jen, vyhnání Němců nebylo nic krásného, přesto musím knihu všem doporučit. I když se jedná o druhou světovou válku (nebo spíše o to, co následovalo po ní), o které je napsáno nespočet kniha, je originální, jedna z mála, která se dívá na problematiku i z druhé strany. Opravdu se v té chvíli, kdy se děly křivdy Čechům, jednalo o kolektivní vinu Němců?
Výborná kniha, všem doporučuju přečíst. Čte se moc pěkně od začátku až do konce.
Je hrozné si představit, kolik lidí čekal podobný osud... Kniha ve mě vyvolala velmi silné emoce, možná o to silnější, že denně procházím místy, kde se příběh odehrává.
Kniha byla dobře napsaná, určitě pravdivá, ale na mě moc depresivní a smutná. Kniha rozhodně ne pro každého (a už vůbec ne na dovolenou, když zrovna ani počasí nepřeje).
Kniha vyžaduje soustředěnost při čtení, žádná odpočinková četba. Velmi jsem ocenila různé úhly pohledu a množství různých osudů. Válka jako destrukce všeho. Dávám 4 hvězdičky.
Musím opravdu smeknout před Kateřinou Tučkovou, protože dokázala mimořádně zajímavým způsobem zpracovat téma o podstatném kusu dějin téhle malé republiky. Tahle část historie je, řekl bych, bohužel velmi málo známá, ve většině poznatků lidí zcela chybí, neví o ní nebo vědět nechtějí. Ti, kteří by si tuhle knihu potřebovali přečíst nejvíce, se k ní zcela bez pochyby nikdy nedostanou. Ti budou mít v ruce tak maximálně dnešní Blesk nebo Aha!.
Přitom autorka skvěle popisuje, že ani náš národ nebyl po válce žádný svatoušek. Ano, zajisté, dění té doby a frustrace z války... neprožil jsem, nemohu soudit. Němci dali nejen nám, ale celému světu, pořádné kapky, přesto je potřeba si uvědomit, že jakmile lidé dostali příležitost, nechovali se o nic lépe, než oni. Přesně podle názvu jedné z prvních kapitol: Když se kácí les, létají třísky. Prostě padni komu padni.
A potom závěrečná pasáž knihy - ta tak rychle zapomenutá, ale přitom nedávná historie... Dostává na síle i v těchto dnech, kdy Grebeníček přednáší v parlamentu svoje teorie o Janu Palachovi a motivech jeho činu. Ukazuje, že sice už nebyla válka, nepadaly bomby, ale lidé stále mizeli neznámo kam, stále přicházeli o svoji důstojnost, stále museli žebrat o to, aby měli kde žít, kde pracovat, co jíst.
Vynikající kniha.
Knížka pro lidi, kteří stále omílají hrůznost druhé světové války a do kontrastu s ní dávají "skvělou" dobu komunismu. V této knize je jasně vidět, že neznamená, že hrůzy, o kterých se málo mluví, jsou více odpustitelné.
Knihu jsem četl až po Žítkovských bohyních, nadšen z autorčina stylu, který se mi velice líbil. Četl jsem kladné hodnocení tohoto titulu a zároveň ne tak příznivé přijetí od čtenářů jako měly právě Žítkovské bohyně. Myslel jsem si, že čtenáři pouze neporozuměli látce, o které kniha vypráví. Ale po přečtení knihy dávám za pravdu jak kladným recenzím, tak kritickým ohlasům. Kniha je výborná, a to jak tématem, tak stylem, jakým s látkou pracuje. Je třeba o této době vědět a je třeba znát i pro český národ nepříjemné kapitoly z naší historie. Diskuze v předvolebním klání o prezidentský post to jen potvrdila. Právě v té době jsem román dočítal a přímo jsem si mohl potvrzovat, jak málo je tato doba v povědomí lidí. Moje bezvýhradné přijetí knihy narušují pouze některé scény příběhu. V některých chvílích mi přijde chování hlavní hrdinky Gerty Schnirch naivní. Po hrůzách, které při Brněnském pochodu smrti zažila, a při následném dlouhém pobytu na moravském venkově se diví, že jejich byt v Brně jim už nepatří. Ano, má to zapůsobit na čtenáře, ale hlavní hrdinka je srozuměna s událostmi natolik, že ji to nemůže překvapit, po tom, co prožila. Vadí mi i popis měnové reformy v roce 1953, to postihlo všechny obyvatele, nejen německé obyvatelstvo, které zůstalo. Vždycky byli našimi spoluobčany, proto je čekal stejně neveselý osud jako celý národ, nelze na to proto hledět tak, že to byla další rána pro obyvatele německé národnosti. Jsem rád, že jsem knihu četl, při čtení posledních stránek jsem to na můj vkus až moc prožíval. Je třeba, abychom tuto historii znali, protože se to nesmí opakovat.
Zajímavé bylo také sledovat shodné prvky v této knize a v Žítkovských bohyních, například role ženy. Žena hraje hlavní roli a muž je v příbězích jen do počtu. Shodným prvkem u obou knih je i vliv dějinných událostí na život jedince, který je zde figurkou vytvářející si v možných mantinelech svůj příběh.
Bude zajímavé sledovat, kterým směrem se tvorba Kateřiny Tučkové dále posune, už teď se těším.
Strhující kniha s tématem dnes opět aktuálním. Skláním se před touto mladou autorkou.
Silný, dojemný příběh O vině a nevině Čechů a Němců za druhé světové války. O odsouzení nevinných za něco co nespáchali, kolektivní vina , román o odpouštění na obou dvou stranách, o nezájmu mladé generace slyšet o omylech svých otců.
Doporučuji a smekám před autorkou, která tak citlivě zpracovala toto ožehavé téma naší historie.
Obdivuji Kateřinu Tučkovou, že dokázala tak skvělým způsobem zpracovat toto těžké téma. Většinou se každý zajímá o to, jak bylo ublíženo Židům za 2. světové války. Bylo jim neskutečně ublíženo, o tom není pochyb. Ale jak se měli Němci tady, po válce? Všichni se hodili do jednoho pytle a podle toho se soudilo: "Jseš němec, tak jsi špatný". Nikoho nezajímalo, že někteří Němci nechtěli být Němci už tenkrát za války. Byli Čechy jako každý jiný. Měli ale tu smůlu, že jejich předkové pocházeli z Německa a v nich trocha toho němectví přece jen zůstala.
Líbilo se mi, jak byla v knize popisována různá místa v Brně (který dům byl rozbombardován, co stálo na jakém místěm, jak se všechno tenkrát po válce změnilo).
Je to pochmurný a smutný příběh, který se čte jedním dechem. Rozhodně zasloužená Magnesia Litera!
Velice dobře zpracované téma. Kniha moc dobře napsaná. Každá postava ukazuje svůj rozdílný poválečný osud.
Kniha, která mě hodně moc oslovila. Připomněla mi trochu Cejch od Zdeňka Šmída, ale téma je rozsáhlejší. Mohl by to být asi taky dobrý film... Drsné, depresivní, pravdivé. Na konci mě příjemně překvapilo, že dostaly prostor k vyjádření svých myšlenek i ostatní postavy, se kterými jsem už moc nepočítala. Něco málo píšu i v diskuzi...
Hodně smutná kniha o tom, že je těžké a beznadějné bojovat proti osudu. Takové knihy chybí v doporučené školní literatuře.
Velmi čtivé,drsné théma - ale takhle to prostě bylo. Pro mnohé z nás překvapivé, jak krutě se dokázali chovat někteří Češi v poválečných dnech k odsunutým Němcům. Chápu, že to byla odplata, ale mstít se na bezbranných ženách, dětech, starcích, z nichž mnozí se ničím neprovinili.
Syrový, bezútěšný příběh. S tématem, jež podobně jako Habermannův mlýn Josefa Urbana, odkrývá kontroverzní a temné stránky československých dějin. Z románu místy prosakuje čirá bolest, zoufalství a bezmoc - o co se nepostará reálná předloha vyprávění a faktické události (pohořelický pochod, zvěrstva během vysídlení Němců z Československa, etc.), dotvoří autorčina licence: hlavní hrdinka do vínku dostává takovou dávku nepřízní a neštěstí, s kterou by se vypořádal jen vskutku málokdo – každá z nich by vydala na samostatný román. Katarze však nepřichází ani závěrem, a pokud ano, pouze v nepatrných náznacích. Časový záběr románu je ohromný, zahrnuje předválečné roky i dobu po sametové revoluci, což představuje na jednu stranu odvážný počin, který má své určité opodstatnění (generační pohledy v otázce viny a možného odpuštění), nicméně jednotlivé periody působí poměrně nevyváženě a spousta postav, jimž byl zpočátku věnován značně velký prostor, vymizí zbytečně brzy nebo se v ději opět náhle objeví, ovšem „nepřirozeně“ (až šablonovitě) např. jen skrze formu dopisu.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Nádherná, drsná kniha, která donutí člověka se zamyslet nad svým životem i o minulosti. Téma, o kterém se radši moc nemluví a při tom by mělo. Na konci jsem prolila několik slz, neboť hrdinčin nenaplněný a smutný život, mě dostal.
Kniha se čte velice pěkně ale není to čtení na večery před spaním, teda aspoň pro mě ne.
Kniha, kterou by si měl přečíst každý.