Símka
Lucie Hušková
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498359/bmid_simka-JvD-498359.png
4
491
491
Román o touze po lásce rodiče a odhodlání jí dosáhnout, ať to stojí cokoliv. Třiadvacetiletá Simona, které všichni říkají Símka, žije s mámou v domě po babičce. Jediné, po čem touží, je život obyčejné mladé ženy – prožívat první vážnou lásku a snít o budoucnosti. Namísto toho musí trpělivě snášet máminy proměnlivé nálady a fyzické tresty. I tak je ale přesvědčená, že by pro ni udělala cokoliv. Jednoho dne však přijde chvíle, která zamává celým Símčiným životem. Chvíle, kdy se ukáže, jestli opravdu stojí za to obětovat všechno člověku, od něhož se lásky zřejmě nikdy nedočká…... celý text
Přidat komentář
Na Símku mne navnadila na Instagramu Smadienka0501. Můžu říci, že jsem neudělala chybu a celou knížku si čtenářky užila. Komplikované vztahové téma mezi matkou a dcerou.
Po Símce jsem sáhla úplně náhodou a nakonec to byla jedna z nejlepších knih roku
Příběh Símky, která celý svůj život zasvětila snaze zavděčit se, jsem vdechla během pár hodin a na konci jsem jen smutně otáčela poslední stránku. Je to depka. Je to pořádná depka. Jen žasnete, co člověk může cítit a co dokáže snášet. Já o ději moc mluvit nechci, kniha je krátká, tak vás nechci ochuzovat o dojmy ze čtení. Pokud si ale libujete ve společenských románech, rozhodně dejte Símce šanci. Však si ji zaslouží.
Styl psaní Lucie Huškové mi sedl převelice. Pocity skvěle vykreslené a postavy vám připadají jako lidé, které důvěrně znáte. Autorka se s vámi moc namaže – každou krátkou kapitolou do vás zabodává ten smutek a stísněnost hlouběji tak, aby vás na konci jen dorazila. A vy budete na Símku myslet ještě notnou chvíli po dočtení…
Včera koupeno, dnes dočteno…
Vůbec jsem neměla představu co budu číst a bylo to chvílemi docela silný… Nevím, zda bych to zvládla tak jako Símka…
Kniha stojí za pozornost a přečtení…
Moc doporučuji…
Simona nebo-li Símka.
Život se s ní moc nemazlil nebo spíš nikdo se s ní nemazlil. První slova, která slyšela, když se prodrala na svět byla … “ no, jo holka”. Sedmnáctiletá mamina absolutně mateřsky nenaladěná a “předvojnový” otec raději kámíky v hospě. Jediný lásky se Símce dostává od babičky s dědou. Ale i toho mála štěstí je bohužel jen do času. Jaký to je, když klepete na dveře a nikdo neotevírá? Jaký to je, když se snažíte udělat mámě radost a dočkáte se jen opovržení a úsměšků? Sebeobviňování a pochybnosti hlavně o sobě provází Símku už od doby, kterou si je schopna pamatovat. Nerozzlobila mamku zbytečně, udělala vše tak jak měla, nepřekáží, mluví málo, mluví moc ….??? Občas ji svitne naděje, ale vzápětí i ta malá jiskra zhasne a zbyde jen štiplavý dým. I tak nade vše mámu miluje a bojí se, aby o ni nepřišla. Předčasně dospělá Símka za každý situace mámě Haně pomáhá, nikdy nezapomene na vánoční i narozeninový dárky, který sama nedostává. Snaží se ze všech sil a “ono” to nikdy nepřichází.
Naprosto, ale naprosto luxusní prvotina a jedna z nejlepších knížek, jaký jsem letos četla. Pro mě ještě o něco atraktivnější v tom, že děj se odehrává v Boršově, obci, která je od nás, co by kamenem dohodil.
Hodně silná knížka. Styl psaní autorky mi sedl, jen konec byl pro mně asi trochu moc rychlý.
Knížka je velmi smutná. Sledovat jak matka dokáže být na dceru zlá, i když ona pro ni obětuje vše, bylo opravdu náročné.
Knížku jsme přečetla za jeden den, ale zůstane se mnou mnohem déle. Nedaří se mi začíst se do jiné, potřebuji tuto nejdřív vstřebat. Příběh pokřiveného vztahu matky a dcery-Símky a následně nutně poznamenaného vztahu Símky k sobě samé mě nutil přemýšlet o tom, jaká jsem já máma a jaká jsem dcera pro svou mámu. Myslela jsem i na autorku a její vztahy, i na vztahy svých kamarádek. Ačkoliv mi Símčin život nemůže být vzdálenější, celou dobu jsem jí fandila, ať vystoupí ze stínu své matky; její vlastní barvy ji sluší o tolik víc!
Autorčin styl je jednoduchý a přímý, slova má jako střely. Rychlé. Přesně mířené. Zasáhnou.
Pro mě kniha tohoto roku!
Přečteno za jeden den jedním dechem.
Příběh o vztahu mezi matkou a její dcerou Símkou, který je v mnoha ohledech nezdravý, patologický, toxický. Jaké chování je ještě v pořádku, a jaké už ne? Kam až je ochotno dítě zajít, aby se zavděčil svému rodiči? Jaké jsou naše matky a jaké matky jsme my? To všechno se vám při četbě honí hlavou. Já osobně se v hrdince v určitých momentech vidím, uvědomuju si, že v jedné fázi života jsem měla dost statečně nakročeno k tomu, stát se Símkou.
Vyprávění v ich-formě je zdánlivě jednoduché, krátké věty, krátké kapitoly, ale o to víc se vám zaryje pod kůži, chcete číst dál a dál, tušíte, kam to asi spěje, ovšem pořád doufáte, že se to vyvrbí nějak jinak.
Na sociálních sítích pár lidí přirovnávalo tuhle knížku k románům Petry Dvořákové, hlavně k Vránám, a já souhlasím.
Símka je Huškové prvotina a já se moc těším, co dalšího autorka napíše.
Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐ plus bonus za objevení nové autorky, jejíž styl psaní mi nanejvýš sedí
Štítky knihy
rakovina, nádory domácí násilí týrání psychická traumata matky a dcery české romány despotický rodič
Símka
Od Símky jsem měla opravdu velká očekávání díky nespočtu doporučení na sociálních sítích. To bylo asi důvodem, proč se u mě takové nadšení jako u většiny čtenářů nekonalo. Téma knížky bylo zajímavé, děj díky autorčinu stylu psaní odsýpal, ale na můj vkus mohla autorka příběh více rozpracovat a jít více do hloubky.
Příběh to byl ale i tak silný a smutný a jednou se k němu určitě vrátím.