...třeba někoho zaujme v literatuře
Bez článků nikde, to je jisté, dozvídáme se z nich všechny hlavní novinky. Můj oblíbený zdroj je nazeleno. Tady je poslední věc, kterou jsem četl
Text příspěvku byl upraven 17.01.23 v 11:25
Moje (dosti četné) příspěvky v tomto vlákně byly téměř výhradně odkazy na cizí texty. Většina jich už pozbyla platnosti - zastarala, nebo přestala vůbec existovat. Proto jsem své příspěvky odstranila.
Pokud ty odkazy byly kdysi pro někoho užitečné, či zábavné, tím líp, ale asi se nemá nic přehánět, končím s nimi. :-)
Text příspěvku byl upraven 02.05.23 v 23:16
Ukrajina vyřadila z knihoven 19 milionů knih v ruštině či z dob SSSR
https://1url.cz/Tr0BC
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z roku 2019 mluví asi polovina populace převážně nebo pouze ukrajinsky a asi 30 procent mluví převážně nebo pouze rusky.
Tak pak to pochopitelně dává smysl, žeano...
Text příspěvku byl upraven 08.02.23 v 08:28
Kyjev recykluje - iniciativa soukromého knihkupectví
https://t.me/zvedavec_news/542
Tak už došlo i na Drákulu.
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-pavouci-a-hmyz-univerzita-varuje-studenty-pred-cetbou-draculy-40428093
To mi snad dělají naschvál... Zrovna ho čtu a tolik se snažím, abych ty pasáže co nejvíc vytěsnila a oni mi to rozmáznou v "tisku".
Nebuď taká cimprlína, reader. Jedna moja kolegyňa doniesla z dovolenky smažené kobylky a nestačila sa čudovať, koľko z nás nemalo problém ich pár zjesť. Bohužiaľ boli také korenené, že nemám potuchy, ako vlastne chutia. Viem len, že boli chrumkavé.
Vtipálci, co?
Hmyz nežeru a nebudu, i kdybych měla pojít. Je mi fuk jaká je to pro koho delikatesa, ale já to dobrovolně nepozřu.
K mouchám mám navíc citelný odpor od dob, kdy jsem jich denně doslova stovky musela luxovat z oken (většinu z nich zaživa) abych jich neměla plnou ložnici (nevýhoda nocování na hradě s metrovými zdmi a dvojitými okny).
Kromě toho jsem (tamtéž) díky nevhodně situovanému a velmi rozžhavenému osvětlení zažila, co to je, když se mouchy ve velkém a zaživa pečou a to je puch a zvuk na který nezapomenu, i když se o to snažím už 20 let.
Moje představivost začíná nabírat obrátky jako při čtení Chrise Cartera... :-)
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-5-59-kauza-prilisne-inspirace-spisovatelky-mornstajnove-230221
Inspirovala se paní Mornštajnová příběhem Kláry Tellnerové? Pokud ano, inspirovala se jím až příliš? Jaký je váš názor?
Možná ano, možná ne... Nepřipadá mi, že by si někdo měl dělat nějaký patent na utrpení, takže i když knihy paní Mornštajnové nečtu, stála bych na její straně.
Když jsem ten titulek četla, hned mě napadlo "Tak kteroupak beletrii vykradli tentokrát?" a po přečtení článku to bylo "Jo aha, ono je to o domácím násilí... tak v tom případě nechápu, že se někomu chce nimrat se ve své bolesti tak, že obviní spisovatele z "vykradení svého příběhu".
Na jednu stranu chápu že se oběť chce vykřičet ze své bezmoci nad bezprávím které se jí dělo, na druhé straně, u paní M. štěká na nesprávný strom.
Já si snad knihu A. M. a článek K. T. (a.k.a. T. B.) budu muset přečíst, abych si udělal názor. Na plagiáty a vykrádačky jsem totiž (samozvaný) odborník.
Zatím to na mne působí tak, že "levoty" (A2larmisté, Jonáš Zbořil...) si připadají ublíženě (možná dokonce jen chtějí připadat ublíženě) a tak štěkají... ;-)
Sexuální obtěžování v dětství je bohužel hodně časté a dle mého názoru v realizaci nebude tak moc rozdílů, takže pokud chce spisovatel dané téma uchopit a povyprávět o tom, moc nového toho nevymyslí. Musí se to pak podobat mnoha a mnoha příběhům zneužitých dětí. Nechápu, proč se to někomu nelíbí a není spíše rád, že se o daném tématu mluví a nazývá pravým jménem.
K tématu nahozenému PanemPředsedou: kolem celého příběhu - zdá se mi dle bouřlivých příspěvků na internetu - panuje zbytečná hysterie a agresivita z obou stran.
K literárnímu zpracování autentických příběhů jen poznamenám: slavnou Dostojevského povídku Něžná autor napsal po přečtení novinové zprávy, že z jakéhosi moskevského činžáku vyskočila mladičká žena s ikonou v náručí a rozbila se na dlažbě dvorku. M. D. si kolem této sebervaždy vybudoval celý úděsný příběh.
Slavnou Hemingwayovou novelu Stařec a moře autor napsal inspirován příběhem kapitána své jachty Fuentese.
Úžasný román Staromódní příběh napsala Magda Szabó na základě příběhů své rodiny, zejména své matky (kterou v knize nijak nešetří) ...
A tak by se dalo pokračovat do nekonečna.
Nikde, ani v komentářích na této databázi, ani v nějakých literárních periodikách jsem nikdy nenarazila na pohoršení či morální odsudek kritiků či "běžných" čtenářů nad počínáním výše uvedených autorů, kteří pro své umělecké dílo "využili" ne zrovna lichotivé resp. nijak příjemné, veselé, sympatické příběhy konkrétních osob.
Proč tedy teď a proč u paní Mornštajnové? Žeby byla (na české poměry) až moc úspěšná, a tak je třeba s tím něco dělat?
Marika: Taky myslím. Rozhodně by to byla přirozenější reakce než "ona mi ukradla můj příběh".
Předseda: aha... tak to mluví samo za sebe, že? ;-)
Text příspěvku byl upraven 04.05.23 v 09:31
Ad Koka:
Já ze strany paní Mornštajnové a Hostu agresivitu nevidím. Maximálně nekonsistentí sdělení...
PanePředsedo - těmi dvěmi stranami jsem měla na mysli zejména dva "tábory" anonymních přispěvatelů, kteří na internetu bouřlivě o věci diskutují a mnozí (zejména mnohé) vysoce překračují tematický okruh "inspirace realitou v literatuře a její etické aspekty", ale napadají konkrétní osoby, vyhrožují, vysmívají se atd.
Každý s nás už jistě zažil, že se v nějaké knize, resp. v dílčí epizodě poznal, resp. poznal v ní své blízké, sousedy, spolužáky atd., ale jenom málokomu napadne považovat to za "krádež mého příběhu".
Nedávno jsem četla zajímavou knihu Peytonův Hrádek (děj se odehrává USA, 50. léta 20. stol.) a v záložce jsem se dočetla, že po vydání byl autorčin manžel propuštěn z funkce ředitele místní školy, neboť tolik občanů městečka, v němž manželé žili, se v té knize poznalo, že to nemohlo zůstat "bez trestu". .... Přitom jde o příběh, ve kterém by se - s jistou nadsázkou řečeno - poznalo každé druhé maloměsto světa ...
Děkuji za doplnění. Přidám odkaz na (pro mne) zajímavý článek Jana Němce: http://www.h7o.cz/kdo-zneuzil-toy-box/
Ještě jeden článek k poslední knize AM a pohled zase z trochu jiné strany.
https://medium.seznam.cz/clanek/martina-bittnerova-kde-konci-autorska-svoboda-aleny-mornstajnove-7975#
Text příspěvku byl upraven 06.05.23 v 11:44
Ať je pravda, kde je...jako první na to upozornila třetí strana, ne TB. Takže otázkou je: kdyby nevyšel ten článek na alarmu, řešilo by se to? Řešila by to sama od sebe TB? Protože na mě její komentáře na fb AM přijdou dost nevhodné, když se neví, kde je pravda. Místo toho, aby se řešilo, jak podobným věcem předcházet, tak místo toho se řeší kraviny a TB to chce vyřešit s vydavatelem. Předpokládám finančně. Místo toho, aby se řeklo: Mě se stalo něco podobného. Stalo se to i vám? Nebojte se, zkusme to změnit.
Nedivím se, že po všech těch útocích nemá AM náladu, chuť a sílu cokoliv nějak řešit nebo hlouběji obhajovat (když nejspíš nemá co). Protože tohle je doba sociálních sítí. Ať řeknete cokoliv, obrátí se to proti vám. Mmch, první přečtená kniha od TB od AM je právě Les v domě. Co mi ale přijde už jako čiré zoufalství je fakt, že toho od autorky nejspíš přečte víc. To jak řeší na svém fb knihu Kapka Ája, je špatný krok. Je to směšný a trapný, a akorát to značí, že TB tohle nechce jenom vyřešit, ale chce se evidentně i přiživit na jiné autorce.
Protože potom se nabalí všechno ostatní. Dneska jsem si na fb přečetla, že knihy popisující příběhy z lágrů se pouze přiživují na lidské tragédii. No vidíte, a já vždycky myslela, že se to píše, aby se nezapomnělo. Jenže potom by se nesmělo psát skoro o ničem. Navíc, když je to něco špatnýho, když je realita tak špatná.
Text příspěvku byl upraven 06.05.23 v 12:53
Vložit příspěvek